Onkologická centra v Česku mají pověst špičkových pracovišť a podle odborníků funguje spolupráce mezi komplexními (KOC) a regionálními centry (ROC) velmi dobře. Jenže skutečné zajištění rovného přístupu pacientů k léčbě není úkol, který by zvládla jediná odbornost nebo instituce. V praxi se totiž ukazuje, že koordinace vyžaduje společné úsilí lékařů, nemocničního managementu, politiků i pojišťoven, zaznělo na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
„KOC a ROC jsou partneři, kteří mají spolupracovat na nejlepším zájmu pacienta,“ uvedla na summitu primářka Onkologického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou Marta Kučerová. Jako primářka regionálního centra podle svých slov sama každý týden konzultuje léčbu pacientů s multidisciplinárním týmem KOC. „Pacient přijde s diagnózou a do 14 dnů zahajuje léčbu. Funguje to bezvadně,“ popsala.
onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.
Podobně situaci hodnotí i předseda České onkologické společnosti a přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu Igor Kiss: „V současné době je spolupráce mezi regionálními a komplexními onkologickými centry velmi úzká. Je to společné úsilí.“
Koordinátoři šetří čas
Otázkou však zůstává, kdo by měl garantovat stejnou kvalitu péče v jednotlivých regionech. „To nevyřeší jedna odbornost, management nemocnice či politik,“ upozornil Kiss.
Ocenil proto letos vydaný Věstník ministerstva zdravotnictví, který jasněji vymezuje organizaci onkologické péče a dává vedoucím komplexních center kompetenci koordinovat léčbu spolu s dalšími centry v regionu. Dodal, že prostor pro zlepšení existuje v delegování pacientů do regionálních onkologických center.
O tomtéž je přesvědčena i poslankyně Michaela Šebelová (STAN). „Je potřeba do budoucna zachovat síť center, ale zároveň delegovat pacienty na další regionální centra,“ uvedla. Pomoci řešit tento problém by podle ní mohli koordinátoři onkologické péče. Od příštího roku budou ve všech KOC, přičemž na řadě pracovišť působí již nyní.
Pozitivní zkušenost s nimi popsal i Kiss: „Již nyní nám významně pomáhají ušetřit administrativní činnosti a zracionalizovat čas.“ Doplnil, že koordinátoři mohou přispět i k omezení duplicitních vyšetření. Právě ta jsou dnes hlavním důvodem zdržení pacienta od tolik potřebné léčby.
Mohlo by vás zajímat
Léky blíže pacientům
Delegování pacientů do regionálních onkologických center částečně stojí v cestě i přísná pravidla, pokud jde o možnost podávání inovativních léčiv. Některá jsou totiž dostupná pouze v komplexních centrech.
Kiss upozornil, že tento problém zatím aktivně řeší pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna prostřednictvím projektu, který některé generické přípravky uvolňuje i na regionálních pracoviště. „Je to rozumný projekt s rozumnou indikací,“ souhlasila Kučerová.
Rozšíření podávání léků mimo velká centra v zásadě podporují i politici. „Léky se běžně z těch exkluzivních stávají normálními. Je to trend, který nebude jiný ani v onkologii,“ uvedl poslanec Petr Fifka (ODS/Spolu).
Podobně to vidí i kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Pokud jsou některé léky centrové pouze z administrativních a nikoliv odborných důvodů, měly by být podávány i o ,patro níž‘. Je vždy nutné se dívat, co to přináší pacientovi a zda to zlepšuje jeho kvalitu života,“ řekl.
Bez taháku to nepůjde
Problematika léků úzce souvisí s co nejrychlejší prostupností celého systému. Komplexní onkologická centra již nyní mají vlastní procesy pro pacienty s jednotlivými diagnózami, popsal Kiss. Zahrnují například definování časových ukazatelů – jak rychle se musí dostat k multidisciplinárnímu týmu – nebo kdy má začít systémová léčba.
„Cesta pacienta léčbou onkologického onemocnění má být co nejjednodušší, nejkratší a nejschůdnější,“ shrnula Kučerová.
Pro kvalitní onkologickou péči v regionech je ale podle Kučerové nutné zajistit i odborníky. „Pokud tam nebudou kvalitní školy, předškolní péče a dobře placená práce pro manžela či manželku, tak v daném regionu prostě nebudou,“ varovala.
Foto: Radek Čepelák
