V Česku se rozmohl takový nešvar. Jakmile se pacient jednou dostane do specializované kardiologické péče, tak v domnění, že je „přece podchycen specialistou“, přestává chodit k praktickému lékaři. Tím ovšem zanedbává ostatní aspekty svého zdraví. O tom, co s tím, diskutovali na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví lékaři i politici.
„V českém zdravotnictví si potřebujeme vyjasnit cestu pacienta tam a zase zpátky, tedy od praktika ke specialistovi a zpět,“ poukázal na problém předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Podobně to vidí i místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – Klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK Aleš Linhart. „Chtěli bychom, aby nekomplikovaní pacienti směřovali ke všeobecným praktickým lékařům. Naším cílem je poskytnout pacientům specializovanou péči, kterou jinde nedostanou,“ konstatoval.
Pokud se totiž pacient nevrátí ke svému praktickému lékaři, přijde tak o zdravotní péči, kterou mu specialista neposkytne. „My například pacientovi neuděláme stejně komplexní onkologickou prevenci jako praktický lékař. Podobně mu neposkytneme vakcinační program v rozsahu, v jakém by ho měl dostat,“ popsal Linhart.
Bloudící pacient
Někdy se však stává, že pacient nejenže nepřejde k praktikovi, ale nadále nedochází ani ke kardiologovi. Svou nečinností se tak sám ocitá mimo lékařský dohled, což se může negativně projevit na jeho zdraví.
„Vypouštíme ze superspecializované péče pacienta do terénu a vlastně nevíme, co se s ním stane. Předtím, než se dostane do péče praktického lékaře, může z různých důvodů nějakou dobu bloudit,“ popsal Linhart.
Mohlo by vás zajímat
Řešením by byl systém řízené péče. Ideálně by to obnášelo jakési administrátory ve zdravotnictví, kteří se o pacienta postarají po administrativní a organizační stránce. Již dnes částečně tuto práci zastávají koordinátoři péče, ale podle Linharta jsou jejich kapacity s ohledem na rostoucí počet pacientů nedostatečné.
„V organizaci péče máme v Česku mezeru, na jejíž zacelení nemáme jasně definovaný mechanismus,“ shrnul místopředseda odborné společnosti.
Vojtěch: Rozšířil bych preskripci pro praktiky
Přechod pacientů od specialistů k praktikům podle účastníků summitu brzdí i nastavení preskripce některých moderních léčiv, respektive její omezení na specializovaná pracoviště. „Z nepochopitelného důvodu nemohou praktičtí lékaři předepsat některé léky na léčbu srdečního selhání,“ nastínil Linhart problém.
Jeho slova potvrdil i Šonka. „Dokud praktický lékař nebude mít možnost pacientům podávat nejmodernější léky, nepohneme se z místa. Je potřeba to řešit velmi urgentně,“ apeloval. Jako příklad země, kde tato praxe funguje podle jeho představ, uvedl Polsko, kde tamní zákonodárci uvolnili preskripci nových léčiv i do ordinací praktiků.
Pomyslnou rukavici nenechal ležet kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Pokud budu mít tu možnost, garantuji, že udělám všechno pro to, aby se rozšířilo spektrum léků, které mohou předepisovat praktičtí lékaři,“ řekl odhodlaně.
Podporu rozšíření preskripce moderních léčiv praktickými lékaři vyjádřili i poslanci Michaela Šebelová (STAN) a Petr Fifka (Spolu/ODS). „Je to elegantní řešení, jak uvolnit čekací doby u specialistů,“ pojmenoval Fifka jeden z možných pozitivních dopadů.
Odlehlý region a neznalý pacient
V souvislosti s léky zmínil Linhart ještě další potíž české kardiologie, a to jejich občasnou nedostupnost. „Přestože jsou nové léky registrovány a je jim stanovena úhrada, trvá někdy dlouho, než se k nim pacient reálně dostane,“ řekl.
Další problém představuje nedostupnost kardiologické péče v některých odlehlých regionech republiky a nedostatečná zdravotní gramotnost pacientů.
Česko na špici prevence
Navzdory přetrvávajícím problémům popsal Linhart český zdravotní systém jako mimořádně velkorysý k pacientům. „V rozmezí pěti let má 96 % Čechů alespoň jednou stanoven cholesterol,“ uvedl jeden z příkladů.
Ocenil také nárůst účasti na preventivních prohlídkách, která se u rizikových pacientů vyšplhala za deset let z 20 přibližně na 50 %. I díky tomu se za posledních 10 let snížila úmrtnost na infarkt myokardu o pětinu. „Česká republika je nejlepším místem na světě, kde můžete dostat svůj první i druhý infarkt,“ dodal Linhart. V této souvislosti ocenil roli všeobecných praktických lékařů v prevenci.
Právě ti totiž mají velkou zásluhu na tom, že se daří podchytit velký počet kardiologických pacientů. A do budoucna má být jejich práce v tomto směru ještě intenzivnější, a to díky novelizaci vyhlášky o preventivních prohlídkách, která bude platit od začátku příštího roku a která stanovuje větší fokus na rizikové pacienty. „V náplni preventivních prohlídek se tím posuneme na absolutní světovou špičku,“ věří Šonka.
Foto: Radek Čepelák
