Roste podíl lidí, kterým stres brání ve zvládání běžného života. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Ipsos. Dvě třetiny lidí, zejména mladí, považují podle něj dopady stresu za významné. Čtvrtina dotazovaných tvrdí, že kvůli stresu nemohla chodit do práce. Stres je podle odborníků zdravou a běžnou reakcí těla na zátěž. Dlouhodobý stres ale zhoršuje zdravotní stav a zvyšuje riziko nemocí srdce, obezity nebo cukrovky.
Míra duševní nepohody je obecně vyšší u žen, jeho vliv považují za významnější mladí lidé. Z respondentů Generace Z, jak se souhrnně označují lidé narození od poloviny 90. let minulého století do roku 2010, zažilo v uplynulém roce pocit, že své věci nezvládá, 81 %. Polovina z nich se s tímto pocitem potýkala opakovaně.
Mladí mluví o stresu nejčastěji
Jako o Generaci Y nebo mileniálech se hovoří o lidem narozených přibližně v letech 1981 až 1996. Z nich se s podobnými pocity potýkalo v posledním roce 73 %, opakovaně 45 %. Z Generace X, která se v tuzemsku označuje také jako Husákovy děti, tedy narozených mezi roky 1965 a 1980, to bylo 51 % a opakovaně 26 procent. Takzvaných baby boomers, tedy narozeným po druhé světové válce zhruba do roku 1964, to bylo 49 % a 28 % opakovaně.
Mladí lidé o tématech duševní nepohody v průzkumech hovoří nejčastěji. „Také nejaktivněji upozorňují na důležitost tohoto tématu, sami jsou zároveň ochotni o duševním zdraví častěji otevřeně hovořit,“ uvedl ředitel Ipsos Jakub Malý.
Stres má i zdravotní následky
Z fyzických příznaků stresu se může objevit bolest hlavy, svalů nebo bolest na hrudi. Dále únava, snížené libido a problémy se spánkem. Často se dostavují úzkosti, pocit smutku nebo zahlcení. Mohou vést i ke změnám chování, častým změnám nálady, přejídání nebo naopak nedostatečnému přijmu potravy. Člověk může být náchylnější k užívání alkoholu, cigaret nebo drog.
Podle doporučení organizace Loono může se zvládáním stresu pomoci zdravý životní styl a aktivní odpočinek, pauzy v práci či jiné stresující činnosti, pravidelný denní režim a aktivní vyhledávání věcí, které člověku poskytují radost.
Míra stresu se významně liší podle regionů, nejvyšší z 31 zkoumaných zemí uvádějí v Turecku či Polsku. Podíl lidí, kteří kvůli stresu nechodili do práce či školy, je celosvětově vyšší než v ČR, dosahuje 39 %. Společnost Ipsos se dotazovala respondentů on-line na konci září, získala reprezentativní vzorek populace s 1 043 respondenty.
