Pacienti zažijí v ordinacích praktiků více testování i individuálnější přístup a domů si odnesou plán péče na dva roky. Lékaři si nebudou zvykat snadno, ale ve výsledku přinese nový systém práce výhody i jim. Tak popsal zásadní změny v preventivních prohlídkách od začátku příštího roku předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka na 10. konferenci PREVON.

„Stávající vyhláška o preventivních prohlídkách už neodpovídala aktuálnímu vědeckému poznání ani současné aplikační praxi, tedy tomu, co se děje v našich ordinacích. Nevyhovovala ani požadavkům na včasný záchyt preventabilních onemocnění, ani oprávněným očekáváním našich pacientů,“ řekl Šonka v úvodu svého vystoupení.

Novela, která začne platit od 1. ledna 2026, podle něj reflektuje současný zdravotní stav české populace. Zaměřuje se na vyhledávání rizikových faktorů chronických onemocnění. „Klademe důraz na to, aby prohlídky byly individuální s ohledem na věk a rizika pacienta,“ řekl. Z toho podle něj vyplývá nutnost rozšířit některá laboratorní a další přístrojová vyšetření a změnit i řadu dalších zažitých postupů.

Screeningy pod drobnohledem

Úplnou novinkou pro praktiky se při preventivních kontrolách stane například prověření toho, jak se pacient účastní screeningových programů. „Lékař provádějící prohlídku by se měl pacienta důsledně ptát, zda se podle svého věku a rizika zúčastnil všech programů, které hradí zdravotní pojištění. Pokud zjistí, že ne, doporučí je mu a vysvětlí, proč je to pro něj důležité,“ popsal Šonka.

Pomoci má podle něj postupující elektronizace. „Spoléháme na to, že v budoucnu získáme informace o tom, jaké screeningy pacient absolvoval, v nějaké věrohodné elektronické podobě a nebudeme je z něj muset ‚páčit‘ jako dosud,“ vysvětlil šéf praktiků.

Řada citelných změn

Při vstupních prohlídkách u praktiků nově proběhne také komplexnější laboratorní vyšetření. Nebude však nutné například u pacientů, kteří byli v posledních měsících hospitalizováni a jejichž propouštěcí zpráva osahuje potřebné údaje. Snižují se také intervaly odběrů u řady vyšetření (například glykemie, lipidogramu), přibyla i některá vyšetření nová (například odhalující časná stadia chronického onemocnění ledvin).

Mezi novinkami, s nimiž se pacienti při preventivních prohlídkách setkají v ordinacích praktiků od nového roku nově nebo ve zvýšené míře, patří například také:

Mohlo by vás zajímat

  • zjišťování dalších dědičných onemocnění a zaměření se na onemocnění duševní,
  • kontrola provedených očkování, včetně těch doporučených, které si pacient hradí sám,
  • nově zavedené měření obvodu pasu,
  • kontrola toho, zda mají riziko onkologických onemocnění prsu, prostaty a varlat pro sledování na specializovaném pracovišti,
  • včasnější a častější měření EKG.

Pacient dostane plán

Původní vyhláška podle Šonky vůbec nebrala ohled na to, jaký závěr z preventivní prohlídky vzejde a co si z něj pacient odnese. To se ale nyní mění.

„Úplně největším benefitem nové preventivní prohlídky je fakt, že lékař na jejím konci zhodnotí pacientův fyzikální a laboratorní nález a anamnestická data. Na jejich základě vytvoří diagnostický souhrn, vyhodnotí individuální kardiovaskulárně-metabolicko-renální riziko pacienta. Pokud zjistí chronické onemocnění, pro které má pacienta dispenzarizovat, zařadí ho do dispenzárního plánu. A navrhne individuální léčebný postup, včetně léčebného režimu a poučení, co pro sebe pacient může udělat, včetně doporučených očkování,“ shrnul Šonka.

Praktik by zjednodušeně řečeno měl připravit plán péče o pacienta na další dva roky – tedy do příští preventivní prohlídky. „Myslím si, že pro praktické lékaře půjde o tu nejtěžší změnu. Dá to poměrně hodně práce a vyžaduje to změnu myšlení i organizace práce,“ řekl Šonka.

Bez obav z ceny laboratoří

Motivovat praktiky, aby své postupy změnili, by mělo zvýšení úhrady za preventivní prohlídky, které se podařilo prosadit v úhradové vyhlášce. V budoucnu má pomoci i přizpůsobený ambulantní software, který lékaře intuitivně prohlídkou provede.

„Za nejdůležitější ale považuji, že se nám povedlo přesvědčit ministra zdravotnictví, aby náklady na laboratorní vyšetření, které jsou v preventivní prohlídce obligatorně definovány, nevstupovaly do výpočtu regulací na komplement pro praktického lékaře,“ upozornil Šonka. Odpadne tak obava praktiků z regulací v případě překročení nákladů na laboratorní vyšetření.

„Věřím, že nový formát preventivních prohlídek přinese velkou změnu pro práci praktických lékařů. Věřím také, že bude znamenat i pozitivní změnu pro naše pacienty, která povede i k jejich vyšší účasti na preventivních prohlídkách,“ řekl na závěr předseda Sdružení praktických lékařů.

30 minut by mělo stačit

Na dotaz Zdravotnického deníku, zda bude nový komplexnější formát prohlídek pro praktiky časově zvládnutelný, odpověděl Šonka, že věří, že ano.

„Preventivní prohlídka má dnes časovou dotaci 30 minut. Už teď máme některé pacienty, u nichž se do 30 minut nevejdeme, u jiných naopak uděláte prohlídku rychleji. Záměrně jsme nechtěli navyšovat čas preventivních prohlídek, protože si myslíme, že se dají za 30 minut zvládnout. Za předpokladu, že zásadně změníme systém naší práce a uzpůsobíme naše ambulantní software,“ vysvětlil.

Vyšetření bude více, ale to příliš času navíc nezabere. Nejdelší dobu stráví lékaři srozumitelným vysvětlováním závěru prohlídky a plánu péče, který při příští kontrole pomůže nejen pacientovi, ale i jim. „Jiná cesta už dnes není. Už není možný stav, kdy někdy pacient absolvuje v ordinaci praktika preventivní prohlídku, aniž by si vůbec všiml, že proběhla,“ dodal Šonka.