EZKarta s novými funkcemi, spuštění eŽádanek a rozjezd Národního portálu – takové klíčové změny přináší leden ve znamení elektronizace zdravotnictví.
EZKarta, eŽádanky a Národní portál jsou elektronizační novinky začátku nového roku. „V rámci první fáze elektronizace, kterou už dnes naplňujeme, jde o ‚svatou trojici‘ produktů, které budou vidět,“ řekl ve středu Zdravotnickému deníku ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn po kulatém stole, na kterém byla představena koncepce Národní strategie elektronického zdravotnictví na roky 2025 až 2035.
Upozornění na prevenci
Každý z těchto důležitých prvků elektronizace přitom od ledna čeká jiný osud.
EZKarta od nového roku rozšíří své dosavadní funkcionality. „V novém designu jejího rozhraní přibude například index zdraví, což je zjednodušeně řečeno jakýsi ‚budík‘, který ukáže, jakým způsobem se chovat ke svému zdraví ve smyslu preventivních prohlídek a dalších aktivit,“ řekl Foltýn.
Pokud budete mít nárok na bezplatný screening, aplikace vás na to upozorní pomocí notifikace v mobilu. EZKarta již v současné době nabízí přehled očkování, absolvovaných preventivních prohlídek a screeningových vyšetření nebo rozcestník dalších webových služeb ministerstva zdravotnictví. Další funkce postupně přibudou.
Ověření funkčnosti provozem
U národního systému eŽádanek je situace jiná – jde o systém, který se teprve rozjede. Podle Foltýna dojde v příštím roce k „ověření jeho funkčnosti provozem“. „Zatím máme eŽádanky otestované jen v nějakém ‚dietním kroužku‘. Od začátku ledna se ale toto rozhraní rozjede i mimo výchozí pilotní pracoviště. Ty se k němu dostanou už v listopadu nebo prosinci. Protože to bude seznamování pozvolné, očekáváme v prvním pololetí příštího roku pomalý náběh,“ vysvětlil ředitel NCEZ.
Národní portál, tedy webový portál s přístupem pro lékaře a pacienty, naopak startuje „od nuly“. Má se stát centrálním vstupním bodem k osobním zdravotním údajům, elektronickým zdravotním záznamům nebo eReceptům. „Při spuštění to ale bude naprosto prázdná schránka, která se postupně naplní informacemi – s tím, jak se bude rychle rozjíždět české zdravotnictví. Od začátku ledna se nicméně lékaři mohou přihlásit do zatím prázdného rozhraní,“ popsal Foltýn.
Mohlo by vás zajímat
Bez legislativy se nepohneme
U kulatého stolu zaměřeného na aktualizace v elektronizaci zdravotnictví mluvili experti i o tom, jak tuto oblast ovlivňuje legislativa. „Národní strategie elektronického zdravotnictví by byla pouhým doporučením, pokud by nebyla vymahatelná. A vymahatelnost znamená právní regulaci, to znamená paragrafy. Při tvorbě aktualizace národní strategie jsme diskutovali jak legislativní záležitosti tam, kde již máme platnou právní úpravu, tak i tam, kde budeme postupovat a dále upravovat legislativu,“ řekla u kulatého stolu zástupkyně ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Vladimíra Těšitelová.
Týká se to podle ní oblastí jako rozšíření práv pacientů, zařazení nových nástrojů, informované souhlasy. Nosnými zákony, které v souvislosti s elektronizací projdou úpravami, jsou zákon o elektronizaci zdravotnictví, zákon o zdravotních službách, ale i další legislativa.
Dobrovolně, nebo povinně?
Změna legislativy bude v dalších letech nutná i k tomu, aby se používání služeb elektronického zdravotnictví stalo pro lékaře povinným. Zatím je dobrovolné. O nutnosti takové změny přitom v předvolebních debatách hovořil kandidát na ministra zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch.
Podle Foltýna většina lékařů dnes už základní propojení na elektronické zdravotnictví má, protože musí povinně předepisovat léky eRecepty. Jejich lékařské softwary tak funkci eŽádanky nabídnou. „Toho ve významném procentu docílíme už v příštím roce. Velcí výrobci jsou připraveni své systémy napojit,“ vysvětlil Foltýn.
Co bude s NCEZ?
Jednou z výzev další dekády elektronizace je podle Foltýna také rozhodnutí, co se stane s Národním centrem elektronického zdravotnictví, kde působí jako ředitel. „NCEZ je jedním z projektů v rámci elektronizace. A ten skončí, stejně jako ostatní projekty. Stane se to nejpozději v listopadu příštího roku,“ upozornil Foltýn.
„Máme tedy roční přechodné období, kdy se musí zhmotnit něco jako platforma, institut nebo ústav. Jeho klíčovými úkoly bude naplnit Národní strategii elektronického zdravotnictví, komunikovat se stakeholdery, připravit další fáze toho, co se rozpracovalo, zajistit infrastrukturu a tak dále,“ dodal Foltýn.
