Reforma německé nemocniční sítě prochází zásadní revizí. Přestože její novelu poslala spolkové vláda pod vedením Friedricha Merze (CDU) do Spolkového sněmu (dolní komory německého parlamentu), konečná podoba reformy není jistá. Mezi samotnými odborníky a zástupci nejrůznějších zdravotnických profesí totiž neexistuje shoda na tom, zda projednávané změny přispějí k lepší péči o pacienty, nebo naopak znamenají posun k horšímu, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Ten na dané téma oslovil několik odborníků.

Začátkem října se německá spolková vláda shodla na návrhu zákona o úpravě reformy nemocniční sítě. Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) opakovaně zdůraznila, že cílem je učinit reformu „praktičtější“. Úpravy reformy nemocnic nyní putují do Spolkového sněmu, kde se o nich v listopadu začne jednat. Očekává se přinejmenším živá diskuse.

Politici nemyslí na delší dobu dopředu

Během projednávání v dolní komoře německého parlamentu mohou přijít i další úpravy nemocniční reformy. Pokud nedojde k vážným průtahům, nebo dokonce k zamítnutí celého zákona, začne nová verze nemocniční reformy platit během prvního čtvrtletí 2026. Stávající podoba prošla před rokem ještě v době, kdy vládl spolkový kabinet Olafa Scholze (SPD).

Podle Toma Bschora, který zasedal v komisi, jež vypracovávala původní verzi nemocniční reformy, povedou navrhované změny ke snížení standardů kvality. Současná ministryně zdravotnictví podle něj málo přemýšlí v dlouhodobém horizontu.

Bschor varuje, že v blízké budoucnosti budou nutné další změny. „Zákon mohl například zavést několik dalších skupin nemocničních služeb, které začneme naléhavě potřebovat někdy za pět let. Jde například o léčbu bolesti, angiologii, chirurgii ruky, nukleární medicínu nebo radioterapii,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt.

Mohlo by vás zajímat

Struktura služeb zůstává beze změny

Zdůraznil také, co současná vláda v nemocniční reformě ponechává beze změny. Je to především zachování 61 skupin služeb péče, na základě kterých budou nemocnice odměňovány s tím, že zůstanou i různé úrovně nemocnic. A to tak, aby nemocnice okresního typu nenabízely příliš širokou škálu služeb včetně například vysoce specializované léčby, která má být doménu především univerzitních nemocnic.

Bschor rovněž kvituje, že vláda do reformy začlenila výjimku, podle níž se některé nemocnice mohou od závazné struktury služeb odchýlit. A to na základě rozhodnutí vlády spolkové země, v níž se nemocnice nachází. „Výjimka, která umožní prohlásit některé skupiny nemocničních služeb za nezbytné bez jakýchkoli kritérií, je přijatelná,“ uvedl Bschor.

Vidí ale zde zároveň riziko v tom, že by se nemocnice mohly začít odchylovat od minimálních standardů, čímž se do určité míry nabourává smysl celé reformy. A upozorňuje, že neexistují pravidla, která by podmínky pro výjimku, která může být udělena nejvýše na 3 roky, jasně definovala.

Spolkové země na to měly 50 let

Za určité rozvolnění reformy nemocniční sítě považuje diskutované změny také Jens Scholz, předseda představenstva univerzitní nemocnice ve Šlesvicku-Holštýnsku. „Výjimky a možnosti spolupráce zvětšují manévrovací prostor pro spolkové země,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt s tím, že taková úprava reformy je spíše ke škodě.

„Spolkové země měly k dispozici nejméně 50 let k tomu, aby strukturu nemocniční sítě skutečně pečlivě plánovaly. Nyní jsme nemuseli mít tak roztříštěný systém zdravotní péče,“ posteskl si Scholz. A zdůraznil, že se dosud nikomu nepodařilo vytvořit systém pro plánování nemocnic zaměřený na budoucnost a skutečné potřeby pacientů.

Oslovení experti ovšem také kritizovali tlak na úspory ve zdravotnictví, který se ale nejvíce dotkne právě nemocnic. Warkenová totiž chce už v příštím roce ušetřit v systému 2 miliardy eur, z čehož má celých 90 % připadat právě na nemocnice. To však podle Bschora a Scholze jde zcela proti logice nemocniční reformy. Jedním z jejích cílů je totiž celý systém zefektivnit a ušetřit peníze.