Rakovina tlustého střeva a konečníku se čím dál častěji objevuje i u mladších lidí. A český screening reaguje – od začátku příštího roku nabídne kolonoskopii už od 45 let.
Národní program screeningu kolorektálního karcinomu ministerstvo zdravotnictví oficiálně posvětilo už v roce 2000. A od té doby prošel dlouhou a úspěšnou cestu.
Jediný opravdový screening
„V roce 2001 pokrýval screening cílovou populaci nad 50 let pouze z 5 %. Nicméně postupně jsme se adaptovali na čísla, která nás velmi uspokojila (tedy na pokrytí přes 30 %, pozn. red.). A dnes jsme po 25 letech dosáhli populačního ovlivnění epidemiologických dat mortality a incidence kolorektálního karcinomu v takové míře, že mohu s hrdostí říct, že jsou naše čísla daleko nejlepší ve světě. Tak velký pokles mortality – téměř 40 % – a incidence žádný jiný screeningový program nemá,“ konstatoval na 10. konferenci PREVON jeden z tuzemských průkopníků tohoto typu vyšetřování a předseda Rady pro screening kolorektálního karcinomu České gastroenterologické společnosti Miroslav Zavoral.
Pojmenoval i to, v čem je screening kolorektálního karcinomu specifický. „Je podle mne jediným opravdu screeningovým programem v onkologii. Necílíme v něm totiž na včasnou diagnostiku, ale na preventabilitu,“ řekl Zavoral o programu, na kterém se podílejí gastroenterologové, praktičtí lékaři, gynekologové i kliničtí biochemici.
Už i pro mladší
Screening ale reaguje i na aktuální změny. Vzhledem k tomu, že se kolorektální karcinom objevuje v posledních letech častěji u mladších lidí, mění se postupně i uvažování o věkových limitech pro toto vyšetření.
„Ve věkové skupině pod 50 let prokazatelně stoupá incidence i mortalita. Argumentem je i predikce, která říká, že do roku 2030 bude kolorektální karcinom jednou z hlavních malignit (zhoubných nádorů, pozn. red.), a to i u mladých lidí ve věku 20 až 49 let,“ vysvětlil předseda Komise pro screening kolorektálního karcinomu ministerstva zdravotnictví Štěpán Suchánek.
Česká republika proto jako první země v Evropě mění dolní věkovou hranici tohoto screeningového programu. „Evropské země mají jako standard dolní věkovou hranici 50 let, v USA a Austrálii ale již došlo ke změně věkové hranice na 45 let,“ popsal Suchánek.
Z evropských zemí zatím o snížení na tento věk vážně uvažuje Rakousko, které k tomu došlo i s pomocí expertních nákladových analýz. A už se pro něj rozhodlo Česko. A zavádí ho už za dva měsíce – od 1. ledna 2026.
Mohlo by vás zajímat
Nárůst počtu vyšetření, ale jen v začátcích
Na rozdíl od evropské praxe je Česká republika také jedinou zemí, kde dosud nebyl zaveden horní věkový limit screeningu kolorektálního karcinomu. Ten je ve většině evropských zemí 74 let, někde však i nižší. Například v Německu činí 65 let, v Polsku dokonce jen 64 let.
Tuzemští experti se na základě zdravotnických dat i kapacitních a finančních kalkulací rozhodli pro kompromisní řešení. Dojde u nás ke snížení dolní věkové hranice na 45 let. A zároveň k zavedení horní věkové hranice screeningu 74 let.
„Až bude tato změna zavedena, musíme v prvních letech určitě počítat s tím, že dojde k navýšení počtu screeningových vyšetření. Když mluvíme jen o kolonoskopiích, ubyde ročně asi 10 tisíc vyšetření lidí starších 75 let. Ale přibyde zhruba 16 tisíc vyšetření lidí ve věku 45 až 49 let. Systém to kapacitně dokáže absorbovat a časem se projeví i nákladová efektivita této změny,“ uvedl Suchánek.
V dlouhodobém horizontu ale podle něj k nárůstu nedojde. „Pokud totiž bude populace nižšího věku ‚prokolonoskopována‘, některé kolonoskopie se v následujících letech nebudou provádět u padesátníků. Zároveň se u nich nebude potřeba tolik diagnostických kolonoskopií,“ vysvětlil. Ty přibydou jen u nejstarší věkové skupiny, která vypadne ze screeningu.
Screening se finančně vyplácí
O pokroku, kterého za 25 let existence dosáhl tuzemský screening kolorektálního karcinomu, se na konferenci PREVON pochvalně vyjádřil také vedoucí Oddělení správy a analýzy dat screeningových projektů v Národním screeningovém centru Ondřej Ngo. „Za tu dobu se podařilo nastavit poměrně robustní síť kolonoskopických pracovišť. Je jich přes 200 a geograficky víceméně pokrývají celou Českou republiku,“ upozornil.
A za pozitivní označil i fakt, že se pokrytí screeningovými vyšetřeními (ať už kolonoskopií nebo vyšetřením okultního krvácení do stolice) současné cílové populace nad 50 let v tříletém intervalu daří ze 42 %. „Pravda ovšem je, že se poměrně výrazně liší v jednotlivých regionech,“ dodal Ngo.
Kromě jasných zdravotních benefitů zavedení screeningu vyzdvihl také benefity finanční. Podle analýz ÚZIS vede provozování screeningu kolorektálního karcinomu k ročním úsporám v řádu 2,5 až 4,5 miliardy korun ročně (odhad za rok 2022). „Jde tedy o screening, který je nejen nákladově efektivní, ale i náklady šetřící. A zdravotnickému systému se rozhodně vyplácí,“ uzavřel Ngo.
