Němečtí lékaři sdružení ve Spolkové asociaci lékařů systému zákonného zdravotního pojištění (KBV) varují před negativními dopady plánované reformy lékárenské sítě. Počítá se v ní s rozšířením kompetencí pro lékárny, což je podle lékařů riziko zejména pro ordinace praktiků. Jednak se v konečném důsledku zvýší jejich zátěž, jednak může reforma znamenat snížení bezpečnosti při poskytování zdravotní péče, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na sdružení KBV.
Německá Spolková asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění (KBV) se obává, že rozšíření kompetencí lékáren o možnost provádět některé úkony primární zdravotní péče povede ke zvýšení pracovní zátěže praktických lékařů. A to prý v konečném důsledku způsobí růst nákladů na zdravotnický systém.
Lékárníci nejsou řádně vzděláni
KBV ve svém prohlášení k návrhu příslušného zákona také varuje před negativními důsledky pro bezpečnost poskytování zdravotní péče. Zástupci lékařů se obávají, že navrhovaná podoba reformy preventivní péči nejen prodraží, ale nepovede ani ke znatelnému zlepšení její kvality.
„Smaže hranice mezi péčí poskytovanou praktickými lékaři a službami, které poskytují farmaceutická zařízení,“ uvádí se v dokumentu KBV.
Asociace lékařů trvá na tom, že rozšíření kompetencí pro lékárny porušuje zásadu, podle níž jsou k výkonu lékařské praxe oprávněni pouze lékaři. „Služby dříve vyhrazené lékařům mají převzít lékárníci, kteří k tomu nejsou řádně vyškoleni. KBV to odmítá,“ pokračuje asociace ve svém prohlášení.
Mohlo by vás zajímat
Konflikt s ústavou?
Zástupcům lékařů vadí, že v návrhu zákona chybějí základní podrobnosti, které se týkají právě úkonů, jež by mohly vedle praktiků vykonávat také lékárny. Zejména z něj nevyplývá, která měření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění nebo diabetu mellitus mají lékárníci provádět. A také jaká kritéria kvality by se na tato měření vztahovala.
To podle KBV vytváří riziko „neoprávněného rozšiřování služeb bez koordinace s ordinacemi lékařů.“ Lze tak prý předpokládat, že výsledky testů prováděných v lékárnách povedou ke zvýšenému úsilí o konzultace a následná vyšetření v ordinacích praktických lékařů.
KBV rovněž zopakovala své obavy týkající se plánovaného rozšíření nabídky očkování, která budou lékárny oprávněné provádět. A dokonce se zamýšlí nad tím, zda by schválení takové kompetence pro lékárny nebylo protiústavní. Podle KBV by se tím totiž porušil princip lékařské prerogativy (mlčenlivosti, lékařského tajemství, pozn. red.). Upozorňuje, že Spolkový sněm nemá legislativní pravomoc definovat výjimky z tohoto principu.
Cílem je zastavit pokles počtu lékáren v Německu
Jako příklad KBV uvádí nutnost získat u konkrétního člověka obraz jeho anamnézy, aby bylo možné posoudit rizika při podávání očkování nebo rizika interakce léků, jež daná osoba užívá. „Podávání očkování je z dobrého důvodu klíčovým lékařským úkolem,“ uvádí KBV dále ve svém prohlášení.
Zástupci lékařů v neposlední řadě opakují svou asi největší námitku proti možnosti, že by lékárníci mohli vydávat některé léky na předpis bez lékařského předpisu. A neobměkčuje je ani fakt, že tato kompetence se uplatní jen za určitých velmi striktních podmínek. „Jde o porušení odpovědnosti lékaře za léčbu a porušení zásady vydávání léků, jež jsou dostupné pouze na základě lékařského předpisu,“ protestuje KBV.
Reforma lékárenské sítě má pomoci lékárnám v těžkých časech. Spolkové ministerstvo zdravotnictví si od rozšíření kompetencí slibuje, že lékárny i díky tomu vydělají více peněz a přestane jich na německém trhu ubývat. V současné době v Německu funguje nejméně lékáren za posledních téměř 50 let a jejich počty soustavně klesají.
