Pacienti v českých nemocnicích mívají po plánovaných operacích sepsi častěji, než je tomu ve srovnatelných zemích. Důvodem je, že k prevenci zařízení nejsou nijak finančně motivována. Než se rozhoupeme k tomu přestat platit za vzniklé komplikace, může situaci napomoci alespoň zveřejnění dat o procentu sepsí v každé nemocnici.
Jak ukázala data Kanceláře zdravotního pojištění, v letech 2020 až 2023 se v Česku sepse po plánovaných operacích vyskytovaly v 1,03 % případů. To je více, než je běžné ve vyspělých státech. Kde je zakopaný pes?
„Úhradový systém českého zdravotnictví je bohužel nastaven tak, že náklady spojené s pooperačními sepsemi jsou nemocnicím hrazeny (na rozdíl například od USA). České nemocnice tedy nejsou nijak finančně motivovány ke snižování pooperačních sepsí. V případě jejich vzniku naopak získají vyšší úhradu,“ objasňuje Marian Rybář, který působí na ministerstvu zdravotnictví a v Kanceláři zdravotního pojištění pracuje na indikátorech kvality péče.
První krok ke zlepšení: Sběr dat
Ve finále je podle něj vyšší počet sepsí ve srovnání se zahraničím způsoben součtem dvou faktorů. Takzvaným upcodingem čili nadměrným vykazováním a právě menší motivací českých nemocnic sepsím předcházet.
Pandemické roky byly horší
„Zkušenosti ze zahraničí i od nás však ukazují, že pokud se podaří nějakou zdravotnickou oblast datově zvládnout a začít měřit, situace se začne zlepšovat. A to už od chvíle, kdy se poskytovatelé poprvé dozví, že se na dané téma začíná ze strany státu vůbec datově ‚svítit‘ a že si danou oblast chce hlídat. Očekáváme tedy, že komunikací výsledků Kanceláře zdravotního pojištění a hlubší analýzou ze strany nemocnic se v prvním kroku nejdříve podaří snížit nadměrné vykazování a zároveň postupně i reálnou míru sepsí,“ doufá Rybář.
Vůbec nejvyšší podíl sepsí byl v roce 2021, kdy šlo o 1,3 %. Poté v roce 2023 úroveň mírně klesla na 0,91 %. Důvodem je pravděpodobně fakt, že v pandemických letech byly nemocnice zahlceny jinými typy výkonů, což zkomplikovalo organizaci péče.
Čísla nadto ukázala rozdíly mezi kraji. Lepších výsledků dlouhodobě dosahuje Praha a Vysočina, nevalná čísla naopak zaznamenaly Karlovarský či Pardubický kraj. To mohou způsobovat konkrétní nemocnice na jejich území.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud se v kraji nachází jedna nebo několik velkých nemocnic s výrazně horšími výsledky počtů sepsí, může to z důvodu velkého počtu sledovaných výkonů v těchto zařízeních způsobit horší výsledek celého kraje,“ konstatuje Rybář.
Nemocnice s červenými čísly dostanou report
Co by se po zveřejnění prvních výsledků mapujících pooperační sepse mělo dít dál? Už nyní se mohou všechny nemocnice zaregistrovat na portálu Kanceláře zdravotního pojištění. Zde se dozví své výsledky a porovnají se s ostatními zařízeními (zaslepeně) i celostátním průměrem.
„Příští rok bychom chtěli data prezentovat již v plně otevřeném formátu podobně jako v případě jiných indikátorů, kterým se Kancelář zdravotního pojištění věnuje delší dobu. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví chystáme také cílenou rozesílku výsledků poskytovatelům, kteří mají výsledky za rok 2024 „v červených číslech“. Pošleme jim report do datové schránky a požádáme je o jejich vlastní analýzu možných důvodů horších výsledků,“ přibližuje Rybář.
Očkování personálu i jasná organizace péče
A co lze systémově udělat pro to, aby se výsledky nemocnic zlepšily? Gró by mělo spočívat v nastavení plateb pojišťoven za plánované operace tak, aby nehradily dodatečné náklady spojené se sepsemi. Což je přesně přístup, který využívají ve Spojených státech.
Tamní nemocnice se tak systematicky chrání před vznikem nehrazených nákladů. Mají například vyšší proočkovanost personálu, precizní vstupní kontrolu potenciálně zanesených sepsí od pacientů, jasně danou organizaci péče a právní ošetření potenciálních potíží spojených se sepsemi.
„Nelze se tedy divit, že jejích cílem je totální eliminace pooperačních sepsí. To by měl být cíl i v českém zdravotnictví,“ konstatuje Rybář.
Data jsou impulzem ke zlepšení, ne perzekucí
České nemocnice by mohl nakopnout také záměr data jednotlivých zařízení zcela otevřít. Odborníci pak mohou mezi sebou diskutovat nad výsledky jednotlivých zařízení, inspirovat se u úspěšnějších kolegů či těm horším poradit, co dělají špatně.
„Z našich zkušeností také plyne, že se zveřejněním výsledků výrazně zlepší i kvalita vykázaných dat. Setkáváme se ovšem i s názorem, že zařízení mohou v případě otevření údajů a zájmu státu na snižování počtu sepsí naopak sepse nevykazovat. To však lze z dat zjistit. Vznik sepse s sebou nese další přidružené výkony ve zdravotnické dokumentaci i v datech zdravotních pojišťoven,“ objasňuje Rybář. Zdůrazňuje také, že indikátory nemají sloužit k perzekuci zařízení, ale k debatě, jak se zlepšit.
Na řadě jsou proleženiny
Kancelář zdravotního pojištění plánuje téma kvality dále rozvíjet. Nyní se například zaměřuje na centra vysoce specializované péče, v nichž se léčí řada lidí s nákladnými a zároveň často život ohrožujícími diagnózami. Jedná se třeba o oblast cévních mozkových příhod, kardiologie, onkologie, roztroušené sklerózy či chirurgie.
V hledáčku má kancelář také preskripci antibiotik u praktických lékařů kvůli vzniku antibiotické rezistence. A i v tomto případě plánuje letos rozeslat poskytovatelům jejich výsledky. Vedle toho má rozpracovaný je také indikátor sledování míry dekubitů.
„Pokud hospodaříme v českém zdravotnickém systému s 550 miliardami korun a zodpovídáme za kvalitu péče pro miliony lidí, musíme na základě dat velmi poctivě měřit téměř všechny oblasti, abychom v nich dosáhli potřebné kvality a zároveň je uměli efektivně řídit i nákladově. Na této oblasti ale v českém zdravotnictví ještě musíme všichni spolu hodně zapracovat,“ dodává Rybář.
