Rakovina slinivky břišní je stále tabu, postěžoval si expremiér Mirek Topolánek, který sám touto nemocí trpí. „Musíme koncentrovat kapacity, specialisty, výzkumníky a zdroje do jednoho centra a dát tomu absolutní prioritu ze strany státu,“ zdůraznil a prohlásil se ambasadorem výzkumu rakoviny slinivky. Podle svých slov založí nadační fond na výzkum screeningu této rakoviny, do jehož čela se „postaví největší onkologické kapacity a autority.“

„Rakovina slinivky je díky ponuré a závratné smrtnosti 85 % zahalena do pološera a mluví se o ní šeptem. Každý známe někoho blízkého, kdo na ni zemřel. Jsme jako handicapovaní za komunistů. Zatajovali je a schovávali. Neexistovali,“ sdělil Topolánek.

A dodal: „Když potkáte na ulici kamaráda, změní se jeho obličej v soucitnou masku a hlavou mu běží úvodní věty nekrologu. ‚Tak jak ti je?‘ ‚Jak by mi asi bylo?‘ Nikdo z nás nestojí o soucit.“ Zdůraznil, že nemocní chtějí místo toho řešení. „Chceme změnit pohled na tento typ rakoviny a chceme od státu, od pojišťoven, od lékařů, od vědců otevřenou, veřejnou debatu, co s tím.“

Co ti, kteří nemají štěstí?

Sám Topolánek k tomu chce přispět. „Ti, co mě dobře znají, tak vědí, že mám v sobě valašskou urputnost a pokud se pro něco rozhodnu, tak si za tím jdu. Na 150 %. Drze, arogantně a samozvaně se vyhlašuji Ambasadorem výzkumu rakoviny slinivky,“ sdělil s tím, že založí nadační fond. „Oslovím všechny lidi, co mají filantropii ve svých firmách postavenou mimo jiné na podpoře léčby rakoviny. A věřte, všechny je znám,“ zdůraznil.

Fond by se měl věnovat screeningu, protože hlavním důvodem vysoké smrtnosti na tento karcinom je jeho pozdní záchyt. „Monitorování je složité. CT není všude, plošný screening tohoto typu je nefinancovatelný, příznaky jsou neprůkazné a žádné geniální markery jako PSA u rakoviny, kterou jsem díky tomu před šesti lety úspěšně prodělal, přístroje typu mamograf, vyšetření typu kolonoskopie, nejsou k dispozici,“ podotkl Topolánek.

A tak všechno podle něj záleží na štěstí. Přiznal, že on sám ho jako bývalý premiér a VIP klient měl, když se kvůli zánětu slinivky dostal pod permanentní dohled lékařů. „Možná budu v těch 15 %. A co ti, co to štěstí nemají, nemají konexe a status? Ta mlčící většina? Mají být odsouzení? Čekat, zda budou v těch 15 % přeživších? Kdybych byl odněkud z venkova, malého města, neměl praktického lékaře, neměl svou ženu, která mě k němu nakonec vyhnala, tak jsem zemřel už před třemi lety zhruba tak čtvrtý den na sepsi,“ sdělil expremiér.

Mohlo by vás zajímat

Systém je rezistentní

Podle něj je proto třeba změnit „paradigma zdravotnictví“. „Největším zločinem téměř všech polistopadových politických reprezentací je mýtus o zdravotnictví zadarmo. Nikdy nebylo, není a ani nebude zadarmo. Je pouze bezplatné. Platí známý triangl. Má-li být zdravotní péče kvalitní a bezplatná, nebude pro všechny. Má-li být pro všechny a bezplatná, nebude kvalitní. Má-li tedy být kvalitní a pro všechny, nemůže být bezplatná,“ konstatoval Topolánek s tím, že situaci nevyřeší další přisypané miliardy.

„Dnešním tempem zadlužování a chybných pritorit nebude ani kvalitní, ani pro všechny, a nakonec ani bezplatná,“ míní. Vyšší platby za pojištěnce problém nevyřeší, uvedl expremiér s tím, že zdravotní daně jsou už dnes skoro nejvyšší v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdružující rozvinuté státy.

Současný systém podle něj zajišťuje solidaritu bohatých s chudými, ale musí začít i „solidaritou zdravých s nemocnými“. „Jediným dodatečným zdrojem tak musí být komerční připojištění a zpoplatnění některých běžných léků a služeb. Pokud opravdu chce Adam Vojtěch (zřejmě budoucí ministr zdravotnictví, pozn. red.) řešit bonusy za prevenci, je to možné pouze sníženou sazbou zdravotního pojištění,“ zdůraznil Topolánek.

„Chceme-li dosáhnout efektu maximálního záchytu v rámci prevence, musíme k tomu klienty motivovat,“ míní expremiér. Podle něj je nutné dostat základní sreeningy na úroveň praktických lékařů a motivovat i je. „Z výčtu možností státu, a hlavně zdravotních pojišťoven, vidíme, že to bude na dlouhé lokte, pokud vůbec. Systém je rezistentní,“ dodal Topolánek. Zdůraznil ale, že je nutné „tlačit na změnu“.