Soukromí a veřejní poskytovatelé zdravotních služeb mají v dotační politice nastavena odlišná pravidla, což zásadně ovlivňuje možnosti realizace energeticky úsporných EPC projektů. Na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou společně uspořádaly Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice, na to upozornil prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) Šimon Toman. Současná praxe podle něj brání rychlejšímu zvyšování energetické efektivity a dlouhodobé udržitelnosti zdravotnických zařízení v Česku.

Podle Tomana je ochota státu finančně podpořit projekty s cílem snížit energetickou náročnost zdravotnických zařízení dvoukolejná. O veřejné podpoře totiž primárně nerozhoduje, jak velký přínos bude projekt mít pro pacienty, nýbrž to, zda je stát, kraj či obec současně vlastníkem i provozovatelem daného zařízení.

Zleva Jednatel firmy D-energy Eduard Paulík, prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb Šimon Toman a ředitel FN Brno Ivo Rovný na konferenci o EPC projektech.

Komplikace jsou častější

V případech, kdy je soukromý poskytovatel zdravotních služeb současně vlastníkem i provozovatelem budovy, je situace relativně jednoduchá. „V těchto případech jedeme plnou parou před, investujeme z vlastních prostředků, ani nevyužíváme dotace a snad každý z našich členů už v těchto případech spolupracuje s nějakou firmou a realizuje EPC projekty. Ve finále je to velmi jednoduché. Podnikání v oblasti zdravotnictví je dlouhodobé a z tohoto horizontu to dává obrovský smysl i finančně. Je tam návratnost, která se dá spočítat. A proto EPC projekty realizujeme velmi rychle,“ popsal Toman.

Sál konference byl zcela zaplněn.

Jenže tento typ provozu je spíše vzácný. Mnohem častěji se stává, že budova, v níž soukromník poskytuje zdravotní péči, patří veřejné instituci. V takových případech provozovatel mnohdy naráží na neochotu vlastníka se stavem budovy cokoliv dělat.

„Je to problematičtější situace. Obce či kraje nemají moc velkou motivaci do svých nemovitostí investovat, pokud nejsou zároveň jejich provozovateli. Často ani nevědí, jakým způsobem do nich mají investovat,“ uvedl dále Toman.

Před pacientem jsou si všichni rovni

Výsledkem je to, že provozovatel – případně v zastoupení asociace – dlouze vyjednává s majitelem objektu o tom, za jakých podmínek bude mít realizace energeticky úsporné rekonstrukce smysl. A měřáky spotřeby se mezitím točí.

Zleva poslanec Adam Vojtěch, člen rady Asociace poskytovatelů energetických služeb Eduard Paulík a prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb Šimon Toman.

Toman proto vyzval ke sjednocení přístupu, tedy aby stát v dotační politice nerozlišoval, zda je budova vyžadující rekonstrukci po vzoru EPC provozovaná soukromým či veřejným subjektem.

„Chtěli bychom, aby se nehledělo na to, kdo je provozovatel, ale aby rozhodovala efektivita, dostupnost a kvalita služeb pro pacienty. Myslím, že by to vedlo k větší energetické bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti,“ věří Toman.

Mohlo by vás zajímat

Nakonec jsou totiž jak soukromí, tak veřejní poskytovatelé nedílnou součástí systému zdravotních služeb. „Pevně věříme, že ruku v ruce s veřejným sektorem dokážeme tyto služby zlepšit,“ dodal prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.

Havlíček: Dotace nejsou budoucnost

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček však ohledně veřejné podpory do soukromých projektů přitahuje otěže. „Musím být realistou. Již nebudeme mít těch prostředků takové množství. U privátních subjektů se proto dotační mechanismus musí postupně redukovat,“ řekl.

Peníze je podle něj potřeba směřovat především tam, kde je situace nejkritičtější. Jde například o energetické sítě, dopravní, vzdělávací, ale i zdravotnickou infrastrukturu.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Přestože privátní sektor určitě bude mít podle něj ještě „nějakou dobu“ přístup k dotacím, je potřeba je postupně nahrazovat jinými finančními nástroji, jako jsou půjčky se zárukami či různé pojišťovací mechanismy. „To všechno si dovedu představit, ale nemůžeme se domnívat, že všechno bude tak, jako to bylo v minulosti,“ dodal Havlíček.

Zleva předseda představenstva společnosti COMME GROUP Michal Židek, obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Česká republika Jakub Tobola, poslanec Karel Havlíček, vydavatel Zdravotnického a Ekonomického deníku a České justice Ivo Hartmann a poslanec Adam Vojtěch.

Přesto poslanec vyjádřil podporu EPC projektům jako takovým, a to pro jejich schopnost snížit energetickou náročnost bez zatížení rozpočtu a s minimálním rizikem. A nepochybuje ani o tom, že je mají zajišťovat soukromé společnosti. „Veřejné subjekty nemají odborné znalosti v této oblasti a potřebují profesionální soukromou firmu, která to dokáže zrealizovat,“ je přesvědčen Havlíček.

Foto: Radek Čepelák

Poslanec Adam Vojtěch EPC projekty také podporuje.
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Česká republika Jakub Tobola.
Zleva ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, investiční náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno Radoslav Basel, ředitel DS Energy Consulting Radim Kohoutek a investiční specialista České spořitelny David Procházka.
Vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Úvodní panel konference Právo, EPC a úspory energií, který moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Vystoupili zleva vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, ředitel odboru politiky udržitelnosti ministerstva financí Ota Melcher a obchodní ředitel Advance Energo Filip Ovčačík.