Evropská unie se potýká s nárůstem škodlivého chování – od závislostí po rostoucí tlaky digitálního světa. Systémy zdravotní péče však stále stojí spíše na léčbě než na prevenci a snižování rizik (tzv. harm reduction). Miliony lidí, zejména mladých, čelí rizikům, kterým přitom lze předejít, shodli se experti v podcastu EU Perspectives.

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro služby klientům a člen vládní rady pro duševní zdraví Ivan Duškov a chorvatský europoslanec z Evropské lidové strany (EPP) Tomislav Sokol vyzývají Brusel k modernizaci přístupu.

Duškov a Sokol se shodují, že zdravotní systémy EU se stále opírají o zastaralé předpoklady o tom, co způsobuje zdravotní rizika, a zaměřují se na léčbu chorob dlouho po jejich vzniku. Přehlížejí přitom behaviorální, sociální a digitální síly, které nemoci vyvolávají. Pokud se podle dvojice odborníků EU nepřizpůsobí, náklady budou i nadále stoupat a nejvíce to odnesou mladí lidé.

Ohromující, ale přehlížené

Podle Duškova je překryv problematiky duševního zdraví a závislostí ohromující, ale politici ho stále často ignorují. „Lidé, kteří mají problémy v oblasti duševního zdraví, velmi často bojují také se závislostí, ať už jde o alkohol, kouření nebo jiné látky,“ vysvětluje.

Český model považuje tyto problémy za propojené: služby v oblasti závislostí a péče o duševní zdraví fungují společně, přičemž ministerstva, která mají tyto oblasti na starost, se zapojují od samého začátku. Duškov tvrdí, že tato integrace je zásadní, mnoha zemím EU však stále chybí.

Jako klíčové příklady uvádí Duškov plán EU pro boj proti rakovině (EU’s Beating Cancer Plan) a připravovaný plán pro kardiovaskulární zdraví (Cardiovascular Health Plan). Politiky se často zaměřují na diagnostiku a léčbu, nezabývají se ale vzájemně propojenými rizikovými faktory.

Mohlo by vás zajímat

„Kouření, alkohol a špatná strava patří mezi hlavní příčiny rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Prevence rizikového chování a harm reduction v těchto dokumentech ale většinou chybí,“ poznamenává.

Podpora odborníků, kontroverze v Bruselu

Harm reduction se týká praktických opatření, která mají za cíl snížit negativní důsledky rizikového nebo škodlivého chování. Podporuje bezpečnější alternativy, včasnější zásahy a realistickou podporu, nespoléhá výhradně na abstinenci nebo léčbu v pokročilém stadiu.

Téma harm reduction zůstává v Bruselu stále velmi sporné, varuje europoslanec Tomislav Sokol (EPP). Foto: EU Perspectives

Sokol varuje, že téma harm reduction zůstává v Bruselu velmi kontroverzní a Evropská komise k němu má stále velmi negativní postoj. Dilema ilustrují alternativy ke klasickým cigaretám. „Mohou být užitečné pro stávající kuřáky, kteří se snaží přestat, musíme ale udělat vše pro to, aby nebyly atraktivní zejména pro mladé lidi, děti a nezletilé,“ říká europoslanec.

Nejen kouření a alkohol

Kromě tradičních látek je podle Sokola dalším významným bojištěm škodlivost digitálního prostředí, zejména pro mladé lidi. Europoslanec obviňuje některé platformy, že záměrně navrhují funkce, které mají děti zaujmout.

„Úmyslně vytvářejí návykový obsah, aby přilákaly nezletilé, odtrhly je od reality a dosáhly zisku. To je zcela nepřijatelné,“ míní. Na manipulativní digitální design, který cílí zejména na dospívající, by se měla přímo zaměřit nová pravidla EU, potenciálně prostřednictvím připravovaného Aktu o digitální spravedlnosti.

Oblastí ostrých debat zůstává volba životního stylu, zejména s ohledem na připravovaný plán pro kardiovaskulární zdraví. „Prevence a životní styl jsou nejkontroverznějšími částmi zdravotní politiky,“ říká Sokol.

Upozorňuje, že v oblasti alkoholu, stravy, výživy nebo označování potravin se názory silně liší. Podle europoslance je ale zmíněné označování potravin nezbytným nástrojem pro posílení postavení spotřebitelů. „Lidé musí dostat jasné informace o tom, co konzumují,“ argumentuje.

Abstinence není vždy realistická

Duškov zdůrazňuje, že prevence musí odrážet skutečné chování lidí. U osob trpících depresí, úzkostí nebo závislostí nemusí být očekávání abstinence realistické.

„U mnoha lidí s duševními problémy mohou bezpečnější alternativy snížit riziko účinněji než přísná abstinence,“ říká. Navrhuje, aby byly přístupy zaměřené na harm reduction začleněny do národních strategií.

Ivan Duškov zdůrazňuje, že prevence musí odrážet skutečné chování lidí. Foto: EU Perspectives

Oba odborníci se shodují, že v sázce je zdraví milionů lidí, zejména zranitelných skupin. Ať už se Evropa rozhodne pro přísnější regulaci, větší prevenci nebo větší podporu snižování škod, jeden závěr je nevyhnutelný: nečinnost není řešením.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.