Úspěšnou hemodialýzu podstoupila první česká pacientka s akutním selháním ledvin po otravě před 70 lety, 10. prosince 1955, v nynější pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Do té doby bylo selhání ledvin ortelem smrti. Praha Praha se tehdy stala po Vídni, Hamburku, Curychu a švédském Lundu pátým městem v Evropě a vůbec prvním ve východním bloku, kde byl tento průlomový výkon proveden.

Z léčby dostupné jen pro několik vybraných pacientů se postupně stala metoda, která dnes v Česku umožňuje žít více než 6 000 lidem se selháním ledvin v pravidelném dialyzačním programu. „V začátcích byla dialýza dostupná jen pro malé množství pacientů, a to zejména těch s akutním selháním ledvin,“ vzpomíná Jana Lachmanová, emeritní primářka Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN, která stála u rozvoje klinické dialyzační péče.

První katetry si vyráběli v nemocnici

Jedním z největších problémů byla nedostupnost cévních přístupů „Zpočátku jsme neměli k dispozici ani dočasné katetry a některé jsme si doslova vyráběli sami. Teprve později se objevily první trvalé přístupy, které umožnily opakovanou dialýzu,“ dodává Lachmanová.

V minulosti také existovala věková i diagnostická omezení, dialýza byla určena zejména pacientům mladším 50 let a bez závažných přidružených chorob. Dnes je dostupná pro všechny včetně pacientů ve vysokém věku a s komplikovanými diagnózami. Zatímco v roce 1970 existovalo v Česku pouze pět dialyzačních středisek, v současnosti jich je přes stovku. Zásadně se změnila také skladba pacientů, nyní tvoří více než 70 % lidé starší 60 let, a významně přibylo diabetiků.

Procedura se zkrátila na polovinu

Hemodialýza dnes představuje základní pilíř léčby selhání ledvin a její možnosti se za poslední desetiletí zásadně proměnily. Ve VFN podstupuje dlouhodobou hemodialýzu přibližně 50 pacientů, přičemž ročně zde proběhne více než 7 tisíc dialyzačních výkonů a přes 300 plazmaferéz, které slouží zejména pacientům s neurologickými a nefrologickými diagnózami.

Díky technologickému pokroku se dialyzační procedury zkrátily z původních 10 hodin na dnešní 4–5hodinové. „Dnes máme k dispozici moderní dialyzační techniku, přesné monitorování parametrů i možnost léčit pacienty nad 80 let, diabetiky a velmi polymorbidní pacienty. To, co dříve nebylo myslitelné, je dnes běžnou součástí péče,“ vysvětluje Zuzana Hladinová, lékařka specialistka Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.

Mohlo by vás zajímat

Ve VFN probíhá i akutní hemodialýza a komplexní péče o pacienty z jiných středisek, například při komplikacích nebo při selhání transplantované ledviny. Pokud zdravotní stav dovolí, je cílem pacienty co nejdříve připravit k transplantaci, která je v řadě případů nejlepším dlouhodobým řešením. VFN patří k pracovištím s nejvyšší transplantační aktivitou, letos bylo již 18 pacientů transplantováno, z toho pět od živých dárců.

Peritoneální dialýza umožňuje léčbu doma

Funguje zde také rozsáhlý program peritoneální dialýzy (PD), který umožňuje léčbu v domácím prostředí. Využívá ji 32 % pacientů léčených náhradou funkce ledvin, což je desetkrát více než celorepublikový průměr. Tento výrazně vysoký podíl souvisí s dlouholetou expertizou kliniky a s výhodami, které PD pacientům přináší.

„Peritoneální dialýza je plnohodnotná a bezpečná metoda domácí léčby. Pacient si ji provádí sám, do dialyzačního centra dochází jednou za čtyři až pět týdnů a má trvalou telefonickou podporu,“ vysvětluje Vladimíra Bednářová, lékařka specialistka Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.

Pacientům poskytuje větší nezávislost, umožňuje volnější organizaci času, možnost pokračovat v práci a také cestovat, často i na delší období do zahraničí. Metoda je také první volbou pro pacienty připravované k transplantaci ledviny, protože nevyžaduje zavedení cévního přístupu, který by po transplantaci zůstal jako trvalé riziko.