Zákon o sociálně-zdravotním pomezí vzniklý za minulé vlády je špatný a potřebujeme novou úpravu dlouhodobé péče, plánuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). A to včetně personálních a materiálních standardů, kvůli jejichž absenci jsme přišli o 1,2 miliardy z Národního plánu obnovy. Jasná pravidla by přitom měla udělat tečku také za předraženou výstavbou nových lůžek.

Téma sociálních služeb přišlo na přetřes při čtvrtečních interpelací v Poslanecké sněmovně. Pirátská poslankyně Hana Ančincová chtěla ještě po bývalém ministrovi Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL/Spolu) vysvětlit okolnosti toho, proč Česko přišlo o 1,2 miliardy z Národního plánu obnovy.

„Evropská komise rozhodla o krácení prostředků z Národního plánu obnovy. Konkrétně 1,2 miliardy korun z důvodu neprovedení některých požadovaných reforem týkajících se dlouhodobé péče o seniory a osoby se zdravotním postižením. Česká republika nesplnila reformy, které se týkaly standardů péče a monitorování jejich kvality. A ačkoliv český stát získá většinu z původně zadržené částky (necelých 2,8 miliardy, pozn. red.), je částka 1,2 miliardy korun citelná. Navíc je oblast dlouhodobé péče jediná, kde se dotace z Národního plánu obnovy snižovala,“ shrnula na plénu Ančincová.

Konkrétně Evropská komise žádala jasné stanovení, jaké vzdělání musí mít personál a jaké mají mít instituce vybavení.

Mohlo by vás zajímat

Bez reformy se neobejdeme

Právě čerpání peněz z Národního plánu obnovy přitom bylo jedním z hlavních důvodů, proč se v minulém volebním období přijal změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí. V něm původně materiálně-technické standardy byly, během schvalování z něj ale vypadly. Ty personální ministerstvo práce a sociálních věcí po úvodních diskusích do návrhu raději ani nezařadilo.  

Viníky toho, proč nebyly požadované cíle splněny a Evropa nám část peněz vzala, ale poslanci nehledali. Naopak se shodli i s opozicí na tom, že musí dlouhodobou péči urychleně řešit.

„Pokud nereformujeme sociální služby a zejména dlouhodobou péči, můžeme mít v horizontu 10 let obrovské problémy. Za tuto dobu se totiž zvýší počet osmdesátníků o 30 až 40 % a za 20 let se fakticky zdvojnásobí. Předchozí vláda prosadila takzvané zdravotně-sociální pomezí. Já se domnívám, že návrh měl jeden jediný důvod, a to právě snahu sáhnout na evropské dotace. Proto to tak špatně dopadlo,“ konstatoval ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě). „Říkám na rovinu, že ten zákon je špatný,“ přitakal Juchelka.

Lůžka z dotací stojí čtyřikrát tolik

Jenže ani samotné využití peněz z evropských dotací se podle Šťastného nepovedlo. „Tady se za dotace z Národního fondu obnovy staví neuvěřitelně nehospodárně,“ poukázal ministr. Podle něj například v Poděbradech otevřeli v prosinci nové zařízení s 11 lůžky, které stálo spolu s rekonstrukcí další budovy 125 milionů. Jedno lůžko tak vyšlo (podle toho, zda se započte rekonstrukce) na 4,3, potažmo 11 milionů korun.

„Já jsem se věci věnoval dlouhá léta. Garantuji, že v současné době je obvyklá cena v naprosto maximálním standardu milion a půl korun na jedno lůžko vybudované v pobytovém zařízení sociálních služeb. To znamená, že náklady byly čtyř až desetinásobně předražené,“ zdůraznil Šťastný.

Jeho slova potvrdil i předseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Mašek (ANO). Podle něj vyšlo „státní“ lůžko v Královéhradeckém kraji na 6,5 milionu, zatímco soukromý sektor ho zvládne pořídit do dvou milionů. „To musí skončit,“ dodal Šťastný.

Kompromis mezi kvalitou a udržitelností

Takové náklady jsou zároveň v kontextu toho, kolik lůžek bude brzy potřeba, neúnosné. „My dnes v predikcích vidíme, že budeme potřebovat nějakých 30, 40 tisíc lůžek do necelých deseti let navíc. Za předpokladu, že ta trajektorie nebude horší, ale v zásadě tipujeme, že spíše horší bude,“ poukázal bývalý ministr práce a sociálních věcí Jurečka.

Součástí řešení přitom podle Maška musí být využití nemocnic, které omezují kapacity akutní péče. „Uvažuje se o prodeji některých pavilonů, které se přitom dají za nízké peníze zrekonstruovat právě tímto způsobem,“ konstatoval Mašek.

Zároveň chce nová vláda připravit sociálním službám materiálně-technické standardy. „Ty je třeba udělat kvůli ceně na jedno lůžko, ale také kvůli tomu, že občas ustupujeme tomu, kolik lidí má být na pokoji, na jakých metrech čtverečních. To celou výstavbu strašně prodražuje,“ poukázal Juchelka s tím, že musíme hledat kompromis mezi kvalitou a ekonomickou udržitelností.

Na to ostatně upozornila i předkladatelka interpelace Hana Ančincová. Když mezi lety 2020 až 2024 působila jaké náměstkyně pro sociální oblast ve Zlínském kraji, přinejmenším čtyřikrát se podle ní materiálně-technické standardy upravovaly. A veřejný sektor pak ani není schopný stávající kapacity přizpůsobovat.

V plánu je i pečovatelská dovolená

Podle Juchelky už práce na zdravotně-sociálním pomezí odstartovaly. „S Adamem Vojtěchem jsme vytvořili platformu sociálně-zdravotního pomezí a budeme se o tom velmi intenzivně bavit. Všechny tyto věci přetavíme do legislativního procesu právě proto, aby to bylo uchopitelné: materiálně-technické standardy, personální standardy a hlavně, aby to mělo logiku a mohlo to jít rychle kupředu bez jakýchkoliv postranních nepragmatických věcí, kterých jsme byli v poslední době svědky,“ shrnul Juchelka.

Že půjde o prioritu, potvrdil i Šťastný. „Zásadním způsobem tu chybí zákon o dlouhodobé péči. Tato vláda a tato sněmovna se bude muset věci intenzivně věnovat,“ dodal.

Změn ovšem nemají doznat jen pobytové služby. Systém se totiž rozhodně neobejde bez podpory domácí péče. „Péče ve vlastním prostředí je úplně to nejlacinější. Určitě bude potřeba uvažovat o alternativě rodičovské dovolené. Taková pečovatelská dovolená na sklonku života lidí, kdy se o ně někdo z rodiny postará a ví, že se zase bude moct někam vrátit do práce,“ doplnil Mašek.