Kašel, dušnost nebo tlak na hrudi. Takové bývají první signály rakoviny plic – jenže často přicházejí až v době, kdy už je nemoc rozjetá. A právě to je hlavní důvod, proč zůstává plicní karcinom nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Každý rok postihne v Česku přes sedm tisíc lidí a více než pět tisíc jich na něj zemře.

Nemoc se přitom neobjevuje náhle. Vzniká pomalu, někdy i desítky let. Dříve, než se vytvoří samotný nádor, dochází v plicních buňkách k nenápadným změnám – mění se způsob, jakým reagují na zátěž, kouření nebo chronický zánět. A právě tyto změny umí dnešní medicína zachytit mnohem dříve, než se projeví první příznaky.

Co odhalí vaše krev

Když buňky odumírají, uvolňují do krve drobné úlomky DNA. Pokud některé z nich nesou specifické změny – například tzv. methylaci genů – může to být signál, že se v plicích začíná rozvíjet patologický proces.

Na tomto principu je založen moderní test včasné detekce karcinomu plic PulmoScreen, který nabízí laboratoře GHC Genetics. Vyšetření probíhá z jedné zkumavky krve a využívá vysoce citlivou metodu Real-Time PCR, která sleduje methylaci genů SHOX2, RASSF1A a PTGER4.

„Tyto epigenetické změny fungují jako varovný signál – upozorňují, že buňky se začínají chovat jinak, i když ještě nejsou nádorové,“ vysvětluje vedoucí molekulárně genetické laboratoře GHC Genetics Mgr. Renáta Michalovská, Ph.D. „Díky tomu můžeme riziko odhalit v době, kdy je léčba mnohem účinnější a často zcela kurativní.“

Mohlo by vás zajímat

Rozdíl mezi včas a pozdě může být celý život

Pokud je nádor zachycen v raném stadiu, má pacient větší šanci na uzdravení. V pokročilých fázích s metastázemi klesá šance pod 10 %. Včasná detekce tak není jen doplňkem screeningu, ale zásadní možností, jak nemoc zastavit dřív, než začne ohrožovat život.

Vyšetření je vhodné především pro osoby nad 40 let, současné i bývalé kuřáky, lidi žijící v oblastech se znečištěným ovzduším, nebo pacienty s CHOPN, plicní fibrózou či opakovanými záněty dýchacích cest.

Když plíce nestíhají

Plicní onemocnění dnes patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v Česku. Odhaduje se, že chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí více než milion Čechů. Další stovky tisíc lidí bojují s astmatem, plicní fibrózou či zápalem plic. Všechna tato onemocnění navíc mohou riziko nádorového bujení zvyšovat.

Plíce jsou důležitým orgánem, který pracuje bez přestávky – každý den jimi projde kolem 8 tisíc litrů vzduchu. Zachytávají prach, bakterie i viry, zvlhčují vzduch a udržují správné pH těla. Jakmile jsou ale dlouhodobě vystaveny kouření nebo znečištěnému prostředí, jejich tkáň se mění a regenerace se zpomaluje.

Geny ukazují, jak tělo reaguje na životní styl

Ještě před pár lety byla podobná vyšetření nedostupná. Dnes už patří k nástrojům moderní personalizované medicíny – umožňují sledovat, jak tělo reaguje na zátěž, kouření či záněty, a tím odhalit rizika dřív, než se projeví nemoc.

„Nejde o klasické genetické testování dědičných mutací, ale o čtení epigenetických vzorců – tedy toho, jak se geny chovají v reálném čase,“ doplňuje Mgr. Michalovská. „Je to jako nahlédnout do procesu, který by jinak zůstal skrytý.“