Žádné zvláštní válečné manuály neexistují, cvičení na krizové stavy různého druhu ale české nemocnice berou velmi vážně. Dvě velká pražská zařízení – Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) a Fakultní nemocnice Bulovka – v dalšímu díle seriálu Zdravotnického deníku popisují, jak se připravují na mimořádné události, jak jsou zásobené léky i materiálem a o co se mohou v případě potřeby opřít. Ukazují, že základem připravenosti je civilní systém, který funguje už dnes.

Má vaše nemocnice oficiální plán pro fungování v případě ozbrojeného konfliktu nebo válečného stavu na území ČR? Liší se nějak od traumaplánu?

VFN (odpovídala tisková mluvčí Marie Heřmánková): Nemocnice má krizové plány pro různé situace, včetně hromadného příjmu zraněných. Pro válečný konflikt neexistuje zvláštní „válečný manuál“, ale dá se říct, že by se vycházelo právě z traumaplánu a dalších krizových scénářů. Ty se přizpůsobují situaci – ať už jde o velkou nehodu, živelní událost nebo konflikt.

FN Bulovka (odpovídal bezpečnostní ředitel nemocnice Marek Němeček): Naše nemocnice zpracovává traumatologický plán a plán krizové připravenosti. V těchto dokumentech máme nastavené postupy při řešení mimořádných událostí a krizových situací.

Požaduje po vás někdo (ministerstvo zdravotnictví, vláda, kraj) systematicky, abyste se na takový scénář připravovali?

VFN: Spíše se řeší obecná krizová připravenost – traumaplán, spolupráce s IZS, nouzové zásobování a podobně. To je ale standard, ne novinka.

Bulovka: Pravidelně realizujeme a účastníme se cvičení zaměřených na hromadný příjem zraněných a řešení mimořádných událostí, která jsou svou povahou využitelná i pro scénáře ozbrojených konfliktů. Současně se nemocnice zapojuje do cvičení organizovaných na úrovni kraje, případně dalších složek integrovaného záchranného systému.

S výpadky energií se počítá

Máte zajištěno, že by nemocnice dokázala fungovat při dlouhodobém výpadku elektřiny, vody nebo internetu? Na jak dlouho?

VFN: Základní provoz je zajištěný přes záložní zdroje a zásobníky – hlavně elektřina a voda. Dokážeme tak překlenout určitou dobu a zvládnout akutní péči při náhlém výpadku.

Bulovka: Pro případy dlouhodobého výpadku elektřiny, vody nebo datových a komunikačních služeb máme zpracovanou příslušnou plánovací dokumentaci v rámci krizové připravenosti. Tato opatření jsou průběžně prověřována a aktualizována tak, aby bylo zajištěno zachování provozu nemocnice v nezbytném rozsahu. S ohledem na charakter a citlivost těchto informací nemocnice konkrétní časové údaje o zajištění provozu nezveřejňuje.

Mohlo by vás zajímat

Cvičení není simulace frontového bojiště, spíše realistická civilní situace – úrazy, výbuchy, nehody.

Disponuje vaše nemocnice ochrannými prostředky pro personál pro krizové situace – například balistickými vestami, přilbami nebo jiným osobním vybavením? Pokud ne, je to vůbec ve vašich plánech?

VFN: Ne, takové ochranné prostředky nemocnice běžně nemá. Není to zatím ani standardní součást plánů. Při případném konfliktu by to bylo spíš na státu a armádě, aby něco takového řešily a rozdělovaly.

K tématu:

Bulovka: V rámci krizové připravenosti máme zpracovanou plánovací dokumentaci pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Součástí této dokumentace je rovněž vymezení potřebného vybavení a organizačních opatření odpovídajících charakteru jednotlivých scénářů. Bulovka v současné době nedisponuje balistickými vestami ani obdobnými ochrannými prostředky pro zaměstnance a jejich pořízení v tuto chvíli není plánováno. Bezpečnost personálu je primárně zajišťována prostřednictvím organizačních, režimových a technických opatření.

Probíhají u vás cvičení zaměřená na hromadný příjem zraněných, válečná zranění nebo spolupráci s armádou a integrovaným záchranným systémem? Jak často a v jakém rozsahu?

VFN: Ano, pravidelně probíhají cvičení na hromadný příjem zraněných ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem. Není to ale simulace frontového bojiště, spíše realistická civilní situace – úrazy, výbuchy, nehody.

Bulovka: Bulovka pravidelně realizuje a účastní se cvičení. Nemocnice se zapojuje do cvičení organizovaných na úrovni kraje, případně do společných cvičení s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Rozsah a frekvence cvičení odpovídají požadavkům krizové připravenosti a jsou průběžně vyhodnocovány.

Dostatečnost zásob závisí na povaze situace

Máte dostatečné zásoby léků, krevních derivátů a materiálu pro případ náhlého masového příjmu pacientů? Na jak dlouho by vystačily? Které léky jsou nejkritičtější?

VFN: Zásoby pro mimořádné situace existují a průběžně se doplňují. Nemocnice ale nemá skladové zásoby léků, ani takové skladové kapacity, na měsíce dopředu. Prioritou jsou léky pro anestezii, intenzivní medicínu, krev a krevní deriváty. Větší a dlouhodobou poptávku by musel řešit stát.

Bulovka: Bulovka má v rámci své krizové připravenosti a standardních provozních postupů zajištěny zásoby léčiv, krevních derivátů a zdravotnického materiálu pro zvládnutí náhlého hromadného příjmu pacientů. Rozsah a struktura těchto zásob vycházejí z plánovací dokumentace a jsou průběžně vyhodnocovány a doplňovány. Konkrétní doby vystačitelnosti ani identifikace kritických položek nejsou s ohledem na charakter těchto informací veřejně sdělovány a zároveň se mohou významně lišit v závislosti na typu, rozsahu a délce dané mimořádné nebo krizové situace.

Interně se počítá s dobrovolností a profesní loajalitou zdravotníků.

Počítáte s tím, že by v krizové situaci mohl výrazně klesnout počet dostupného personálu? Máte plán, jak zajistit provoz při personálním výpadku?

VFN: V každé krizové situaci se počítá s tím, že personál nemusí být stoprocentně dostupný. Základní rámec existuje – přerozdělení práce, omezení neakutních výkonů a priorita urgentní péče. Bez širšího zapojení státu a armády by ale dlouhodobý provoz jen těžko zvládla jakákoliv nemocnice.

Bulovka: Pro tyto situace máme zpracována organizační a provozní opatření, jejichž cílem je zachování poskytování nezbytné zdravotní péče. Mezi tato opatření patří zejména úprava provozu jednotlivých pracovišť, odložení elektivních výkonů, přerozdělení personálních kapacit, využití dobrovolnické výpomoci a spolupráce s dalšími zdravotnickými zařízeními a institucemi. Konkrétní postupy jsou součástí interní plánovací dokumentace a nejsou s ohledem na svůj charakter veřejně detailně specifikovány.

Krize jako prubířský kámen připravenosti

Existuje u vás mechanismus, který by zdravotníkům v případě válečného stavu ukládal povinnost zůstat v práci?

VFN: Takovou pravomoc nemocnice nemá. Povinnosti by stanovoval stát v rámci krizového nebo válečného zákonodárství. Interně se počítá spíš s dobrovolností a profesní loajalitou zdravotníků.

Bulovka: Případné povinnosti zdravotnických pracovníků v době krizových stavů, včetně válečného stavu, jsou upraveny obecně závaznými právními předpisy České republiky. Tyto otázky nespadají do kompetence jednotlivých zdravotnických zařízení.

Domníváte se, že je české zdravotnictví na podobný scénář reálně připraveno – nebo spíše spoléhá na to, že se válka Česka přímo týkat nebude?

VFN: V tuto chvíli české zdravotnictví poskytuje civilní zdravotní péči v míru. Určité nástroje pro krize existují, ale není to systém „válečné medicíny“. Pokud by přišel přímý válečný konflikt, musel by se řešit hlavně centrálně – státem a armádou, samozřejmě v součinnosti s celým systémem IZS a dalších zainteresovaných složek.

Bulovka: Za naši nemocnici lze konstatovat, že jsme si vědomí potřeby připravenosti na krizové situace, včetně scénářů spojených s válečnými konflikty či obdobnými mimořádnými událostmi. Máme vypracované interní plány krizového řízení a postupy pro zajištění kontinuity zdravotní péče, stejně jako mechanismy spolupráce s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Současně je třeba zdůraznit, že připravenost zdravotnictví nelze hodnotit jedním jednoduchým „ano“ či „ne“. Každá nemocnice a celá síť zdravotnických zařízení se neustále snaží zlepšovat své postupy, ale reálná situace v případě konfliktu závisí na mnoha faktorech, včetně rozsahu události a dostupných zdrojů. Naše nemocnice proto přistupuje k otázce připravenosti pragmaticky a kontinuálně aktualizuje své krizové plány s ohledem na aktuální doporučení a zkušenosti.