Rok 2026 je pro Evropu zlomový. Globální biomedicínské inovace zrychlují a Evropa ztrácí tempo. Hlavním soupeřem je přitom Čína, která dokáže rychle převádět vědecké objevy do klinických studií a výroby. Velké databáze pacientů, kratší schvalovací procesy a tvrdá domácí konkurence dávají asijské zemi zásadní výhodu v rychlosti.

Šéf Pfizeru Albert Bourla to na nedávné konferenci JPMorgan Healthcare shrnul bez obalu: „Nikdo Čínu nezpomalí.“ Otázkou je, zda Západ – a zejména Evropa – dokáže zrychlit natolik, aby zůstal ve hře.

Evropě jde o hodně. Investice, klinické studie i výroba se přesouvají tam, kde je rychlost a předvídatelnost. Po letech strategií a návrhů zákonů tak musí EU v roce 2026 ukázat, že reformy skutečně vedou k rychlejšímu vývoji léků, silnější výrobě v Evropě a dřívějšímu přístupu pacientů k inovacím. Jinak odliv inovací neskončí.

Akt o biotechnologiích: Poslední šance udržet náskok

Přestože má Evropa v biotechnologiích stále náskok, rychle se zmenšuje. Evropská komise přiznává, že ačkoli je vědecký základ silný, firmy mají problém se škálováním. Nový Akt o biotechnologiích má řešit nedostatek financí, pomalé a roztříštěné klinické studie a klesající podíl EU na globálním výzkumu. I zde bude klíčový rok 2026, kdy se rozhodne o zjednodušení pravidel, zrychlení studií a přístupu na trh. Součástí má být i pilotní fond ve výši 10 miliard eur na podporu výroby a růstu.

Zásadním testem jsou klinické studie. Evropa potřebuje rychlé, předvídatelné a skutečně přeshraniční projekty.

Mohlo by vás zajímat

Farmaceutická reforma je nutná, ale málo ambiciózní

EU se sice na konci roku 2025 politicky dohodla na největší reformě farmaceutické legislativy za 20 let, ale tento rok se změny ještě reálně neprojeví. Průmysl navíc tvrdí, že reforma nejde dost daleko.

„Za dvě desetiletí Evropa přišla o čtvrtinu podílu na globálních investicích a její podíl na klinických studiích se snížil na polovinu,“ upozorňuje šéfka Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) Nathalie Mollová. Pokud má změna přilákat novou generaci léků, výsledek je podle ní „nevýrazný“.

Dalším pilířem je posílení domácí výroby. Připravovaný Akt o kritických léčivech má podporovat výstavbu a modernizaci továren v EU, zvýhodňovat evropskou výrobu při veřejných zakázkách a lépe koordinovat strategické zásoby léků. Cílem je snížit závislost na dovozu a zvýšit odolnost dodavatelských řetězců.

Zdravotnické prostředky, data a AI

Evropa zůstává silná i ve zdravotnických prostředcích, ale současná regulace zpomalila inovace a přístup pacientů. Komise proto navrhuje zjednodušení pravidel, digitalizaci procesů a pevné lhůty pro posuzování shody. Odhaduje se, že by to firmám ušetřilo až 3,3 miliardy eur ročně.

Konkurenceschopnost se ale bude lámat i na datech a umělé inteligenci. Rok 2026 ukáže, zda projekt Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), AI a kyberbezpečnost umožní skutečné využití v klinickém výzkumu a vývoji léků. Nebo zda naopak přidají další byrokratické překážky.

Připravenost na hrozby

EU posiluje i připravenost na zdravotní hrozby, od pandemií po antimikrobiální rezistenci. Nové programy mají zajistit, aby výzkum, klinické studie a výroba mohly být okamžitě spuštěné při vzniku nové krize.

Zároveň se pozornost obrací k chronickým onemocněním. Evropský plán pro kardiovaskulární zdraví (Safe Hearts Plan) si klade za cíl snížit předčasná úmrtí na srdeční onemocnění o 25 % do roku 2035. Silnými tématy jsou také duševní zdraví a vzácná onemocnění.

Bez peněz to nepůjde

Závěr je jasný: ambice bez financí Evropu nespasí. V letech 2026–27 se rozhodne o dlouhodobém rozpočtu EU po roce 2028 a zdravotnictví bude soupeřit o peníze s obranou, klimatem i průmyslovou transformací. Už letos se tak ukáže, zda Evropa dokáže své plány skutečně naplnit – a zda její tempo odpovídá rychlosti vědy i globální konkurence.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.