EU v režimu připravenosti: Chystá společný štít proti válce, epidemiím i přírodním katastrofám

Brusel si uvědomil, že reagovat na krize až ve chvíli, kdy klepou na dveře, nestačí. Na společné schůzi výborů Evropského parlamentu byl tento týden představen ambiciózní plán na propojení civilní ochrany a zdravotnické připravenosti. Nové nařízení má vytvořit robustní systém, který si poradí s hybridními útoky i nedostatkem léků, a to dříve, než se z problému stane celoevropská tragédie.

Společná schůze Výboru pro veřejné zdraví (SANT) a Výboru pro životní prostředí a bezpečnost potravin (ENVI) se soustředila na nový návrh Evropské komise (EK). Ten vůbec poprvé integruje Mechanismus civilní ochrany EU (UCPM) s unijní podporou pro připravenost na zdravotní krize. Pokud se plány uvedou do praxe, mohou zásadně změnit způsob, jakým Evropská unie čelí krizovým situacím.

Odzvoní pozdním reakcím?

Hlavním poselstvím schůze byl odklon od pouhého „hašení požárů“ směrem k systematické prevenci. „V minulosti jsme až příliš často prostě jen reagovali. A reakce není strategie,“ řekl k tomu generální ředitel pro civilní ochranu a humanitární pomoc (DG ECHO) Maciej Popowski.

Jeho slova podtrhují novou strategii takzvané Unie připravenosti, která reaguje na sérii tvrdých lekcí z posledních let – od pandemie covid-19 přes válku na Ukrajině až po extrémní výkyvy počasí a kybernetické útoky. Návrh počítá se vznikem jediného nástroje, který sníží byrokratickou roztříštěnost a umožní EU předvídat hrozby dříve, než naplno udeří.

Integrace zdravotnictví a civilní obrany

Revoluční prvek návrhu spočívá v propojení civilní ochrany s úřadem HERA (Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné zdravotní situace). Cílem přitom nemá být odebrání pravomocí členským státům – ty zůstávají primárně odpovědné za krizové řízení – ale vytvoření synergie, která využije úspor z rozsahu.

Pověřený ředitel HERA Laurent Muschel zdůraznil, že rizika jsou reálná a narůstající. „Vidíme, že k výskytu infekčních onemocnění dochází stále častěji. Jsme svědky toho, jak do Evropy pronikají nové nemoci, včetně těch přenášených vektory (například komáry či klíšťaty, pozn. red.). Vidíme nárůst odolnosti vůči antibiotikům, která zabíjí stále více pacientů v EU,“ varoval.

Mohlo by vás zajímat

Komise přijala plán, jak zachránit evropské srdce. Lékaři mají výhrady

V rámci nového mechanismu se plánuje posílení dohledu (například monitorováním odpadních vod na globální úrovni), zajištění rezervních výrobních kapacit pro léčiva v Evropě a udržování strategických zásob pro události s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem – jako jsou chemické nebo biologické útoky.

Nový „mozek“ pro koordinaci krizí

Jedním z diskutovaných bodů bylo vytvoření unijního Koordinačního centra pro krize (Crisis Coordination Hub). Tento nový „hub“ má doplňovat stávající Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Toto pracoviště je podle Evropské komise v době dlouhotrvajících krizí přetížené.

Hub by měl sloužit jako místo pro sdílení informací napříč sektory a lepší alokaci zdrojů. Zpravodaj výboru SANT Aurelijus Veryga (Litva, ECR) však upozornil, že bude nutné přesně vyjasnit, jak budou tato dvě centra spolupracovat. Jinak hrozí, že bude docházet k duplicitám.

Peníze jako investice, ne jako náklad

Diskuse se nevyhnula ani financování. Evropská komise prosazuje koncept „připravenosti od základu“ (Preparedness by Design), což znamená odklon od ad hoc rozpočtových řešení v momentě krize. Ekonomický argument je přitom pádný. „Každé euro investované do připravenosti může na oplátku ušetřit až 10 eur v podobě odvrácených ztrát,“ uvedl Popowski.

Členové výborů, včetně Verygy, však požadují větší přehlednost v rozpočtové oblasti, aby bylo možné plánovat dlouhodobě a zajistit, že civilní ochrana nebude soupeřit o zdroje se zdravotnictvím.

Významným tématem, které rezonovalo v souvislosti s aktuální geopolitickou situací, byla také potřeba posílení spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem. Podle zpravodajů je nezbytné, aby armáda a civilní složky sdílely kapacity pro včasnou detekci hrozeb, zejména v oblasti CBRN (chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb) a v případě ozbrojených konfliktů.

Štít Evropana?

Pro běžného Evropana by tento legislativní krok měl znamenat větší bezpečí v nejisté době. Ať už půjde o rychlejší nasazení záchranných týmů rescEU při požárech nebo zajištění dostupnosti kritických léků během příští epidemie, cílem je, aby Evropa fungovala jako jeden organizovaný celek. „Návrh nové legislativy bude naším ochranným štítem v dobách nouze,“ zdůraznil Popowski.