Nové vyjednávání o kritických lécích, spory o peníze i tlak na podporu výroby v EU. Kyperské předsednictví Rady EU má poprvé otestovat, zda se evropská „zdravotní autonomie“ promění v konkrétní pravidla, nebo zůstane jen politickým heslem.

„Autonomie znamená schopnost EU zajistit svým občanům přístup k lékům, technologiím a péči. Nezávisle na vnějších krizích či hrozbách,“ prohlásil kyperský ministr zdravotnictví Neofytos Charalambides tento týden na schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT). Právě tato definice teď stojí za sérií konkrétních politických rozhodnutí.

Klíčové léky pod tlakem

Hned na začátku předsednictví se rozběhla trialogová jednání o Aktu o kritických léčivech. Ten má řešit zranitelnost dodávek, kterou v posledních letech odhalily geopolitické otřesy i opakované výpadky léčiv.

Sami europoslanci chtějí, aby autonomie nebyla jen deklarací. Tomislav Sokol (EPP) se ptal, zda by společné nákupy mohly zvýhodnit léky vyráběné v EU a zda by Evropská unie neměla vytvořit centrální mechanismus nouzových zásob a přerozdělování při nedostatku. „Evropský parlament k tomu získal velmi silný mandát, více než 500 poslanců hlasovalo pro,“ připomněl.

Charalambides připustil rozdílné postoje mezi Evropskou radou (ER) a Evropským parlamentem, konkrétní závazky ale zatím neslíbil.

Mohlo by vás zajímat

Peníze jako slabé místo

Napětí se přeneslo i do otázky financování. Část europoslanců tlačí na vyčleněný zdravotní rozpočet nebo samostatný program v příštím víceletém finančním rámci EU.

Bývalý eurokomisař Vytenis Andriukaitis mluvil o „jedinečné příležitosti zanechat trvalý odkaz“ a ptal se, zda je ER připravena bránit samostatný zdravotní rozpočet.

Ministr se odpovědi částečně vyhnul s tím, že jednání o rozpočtu teprve začínají. Zdůraznil ale, že EU musí mít „prostředky, které potřebuje k jednání“. Místo jednoho nástroje ukázal na možnost vícezdrojového financování – od programu EU4Health (hlavní finanční nástroj pro posílení odolnosti zdravotních systémů) po Mechanismus civilní ochrany EU (systém pro koordinaci reakce na katastrofy).

Výroba v Evropě strategickou prioritou

Kyperské předsednictví chce posílit i evropskou výrobní kapacitu v oblasti léčiv a zdravotnických prostředků. Dokončit má také jednání o farmaceutickém balíčku a prosadit změny pravidel pro zdravotnické prostředky, aby se zlepšila jejich dostupnost a zachovala atraktivita EU pro výrobce.

Silnou roli má sehrát i chystaný Akt o biotechnologiích. Charalambides ho označil za strategický nástroj pro podporu inovací a konkurenceschopnosti.

Ve velkém na něj sází i europoslankyně Stine Bossová. „To, co jsme nezvládli s farmaceutickým balíčkem, teď musíme zvládnout s Aktem o biotechnologiích. Jinak přijdeme o jedno z posledních velkých průmyslových odvětví v Evropě,“ varovala.

Autonomie bez izolace

Kyperský ministr zároveň zdůrazňuje, že soběstačnost nemá znamenat uzavření se světu. V duchu hesla „autonomní unie otevřená světu“ chce pokračovat ve spolupráci s třetími zeměmi i mezinárodními organizacemi. „EU a její členské státy mají klíčovou roli při posilování mezinárodního zdraví,“ uvedl Charalambides.

Shoda panuje v tom, že Evropa čelí rizikům v dodávkách léků, výrobních kapacitách i krizové připravenosti. Rozdíly se ale projevují v tom, jak silně má EU centralizovat nástroje, vynucovat koordinaci a garantovat peníze.

První verdikt padne už v červnu, kdy ministři zdravotnictví zhodnotí pokrok u kritických léků, zdravotnických prostředků a biotechnologií, a to zároveň s rozjezdem jednání o novém rozpočtu EU. Pokud autonomie nezíská závazná pravidla a stabilní financování, zůstane podle poslanců jen u dobrovolné spolupráce. A ta už se v minulosti ukázala jako nedostatečná.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.