Premiér Andrej Babiš je pro zákaz sociálních sítí dětem do 15 let. Řekl to ve svém nedělním videu zveřejněném na sociálních sítích. Vicepremiér Karel Havlíček na CNN Prima News prozradil, že pokud se vláda pro zákaz rozhodne, navrhne ho ještě letos.

Babiš chce zlepšit dostupnost dětské psychiatrické péče. Proto podpořil vybudování nového centra dětské psychiatrické pomoci v pražských Bohnicích a další projekty. Nebrání se ale ani dalším krokům, které by mohly vést ke zlepšení duševního zdraví dětí.

„Čtu například, že Francie chce zakázat užívání sociálních sítí dětem pod 15 let. A co naše vláda? Co experti? Pozvěte je do televizí, ať se o tom dozvíme. Já jsem pro, protože odborníci, které znám já, říkají, že je to pro děti strašně škodlivé. A my je musíme ochránit,“ podtrhl Andrej Babiš.

V Partii televize CNN Prima News potvrdil to, že zákaz vláda vážně zvažuje, také vicepremiér a místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud se rozhodne ke kroku přistoupit, navrhne změnu ještě letos.

Mohlo by vás zajímat

Připomeňme, že reformě péče o duševní zdraví se má věnovat také obnovená Rady vlády pro duševní zdraví, jíž předsedá sám Babiš, a příslušný samostatný odbor na Úřadu vlády ČR.

Zákaz platí dva měsíce v Austrálii

V tuto chvíli je jedinou zemí, která má už zákaz sociálních sítí u dětí mladších 16 let natvrdo, Austrálie. Tam platí od prosince pro TikTok, Instagram, Facebook, Snapchat, X a dokonce i YouTube. Bránit v přístupu nejmladší věkové skupině mají provozovatelé sítí. Pokud se ukáže, že své povinnosti nedostáli, hrozí jim pokuta až 50 milionů australských dolarů, tedy přes 680 milionů korun.

Ve Francii, kterou se inspiroval Babiš, schválila zákaz v lednu dolní komora parlamentu a platit by měl od září. Podobný krok chystá také třeba Dánsko, Španělsko, Slovinsko, Řecko nebo Británie.

Na omezení přístupu dětí na sociální sítě ale apelují i poslanci Evropského parlamentu. Ti v listopadu navrhli zavést v celé EU jednotnou minimální věkovou hranici 16 let, pod kterou by děti neměly přístup k sociálním médiím, platformám pro sdílení videí ani AI společníkům. Děti ve věku 13 až 16 let by na ně mohly pouze se souhlasem rodičů.

Ostatně už nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) od roku 2018 stanovilo, že děti nejméně do 13 let nemohou využívat sociální sítě bez přímého souhlasu a potvrzení rodičů. Akt o digitálních službách účinný od února 2024 pak stanovuje, že poskytovatelé digitálních služeb musí zajistit ochranu dětí před škodlivým obsahem či riziky typu kyberšikana.

Ruku v ruce se zákazem musí jít vysvětlování

Také Česko již přístup dětí na sociální sítě reguluje. Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že do 15 let potřebuje dítě k využívání sociálních sítí souhlas rodičů. Problém je ale vymahatelnost. Pokud by stát chtěl pravidla vymáhat, musel by podle odborníků přijmout silnější identifikační metody, například bankovní identitu či budoucí evropskou digitální peněženku. I tak by ale děti dost možná našly způsoby, jak opatření obejít. 

Jak proto v podcastu Perspektivy Česka, který se problematice vlivu sociálních sítí na děti věnoval, poukázala psycholožka z Psychiatrické kliniky 1. LF UK Martina Sebalo Vňuková, musí jít ruku v ruce se zákazem i další kroky.

„Samotný zákaz to nevyřeší. Pojďme dětem vysvětlovat jeho důvod: Co to znamená pro jejich duševní zdraví. Že když tam stráví 8 hodin, naruší se jim cirkadiální rytmus a spánek a někde jim to bude chybět. Pojďme dětem vysvětlovat, co znamená čas ztracený na sociálních sítích pro jejich duševní i fyzické zdraví. A je fajn to podpořit zákony a vyhláškami, které společnost bude respektovat. Pak už to nebude tak, že já jsem ten divný, co nemá sociální sítě, protože moji rodiče se se mnou baví o duševním zdraví. Bude to společenská norma. A naopak ten, kdo je bude mít, bude ,ten divnej‘,“ říká Martina Sebalo Vňuková.

Narušují spánek i vztahy

A že dětem a mladistvým skutečně sociální sítě nedělají na duševní pohodu dobře, potvrdila například studie publikovaná v American Journal of Preventive Medicine. Ta ukázala, že mladí lidé, kteří tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, mají dvojnásobné riziko úzkostných stavů a depresí oproti vrstevníkům s nižší aktivitou.

Také výzkum Centra sociálních služeb Praha zjistil, že problémy spojené s nadměrným trávením času na sociálních sítích trápí 68 % dívek a 54 % chlapců. Známky závislosti vykazuje 13 % oslovených dětí. Jde například o obsesivní přemýšlení o sociálních sítích či neúspěšné pokusy o omezení času, který na nich tráví. Celkem 62 % žáků uvedlo, že mělo problémy kvůli sledování krátkých videí, více než třetina opakovaně nebo denně.

„Digitální technologie jsou dnes přirozenou součástí života mladých lidí. Výzkum ale jasně ukazuje, že u velké části žáků jejich užívání přerůstá do problémů. Narušuje spánek, učení i vztahy. U některých žáků se ukazují symptomy závislosti,“ okomentoval vedoucí výzkumu Roman Petrenko.