Potřebná, nenáviděná, prosazená a modifikovaná. Všechny tyto atributy lze přiřknout reformě struktury nemocniční sítě, kterou více než rokem odsouhlasily obě komory německého spolkového parlamentu. Důvodem, proč k reformě minulá spolková vláda pod vedením Olafa Scholze přistoupila, byla realizace dlouhodobých úspor v německém veřejném zdravotnictví. Leibnizův institut pro ekonomický výzkum nyní zveřejnil odhady úspor do roku 2035, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Plné spuštění reformy nemocniční sítě by mohlo výrazně přispět ke zpomalení dramaticky rostoucích výdajů v německém systému zákonného zdravotního pojištění. To je klíčové zjištění Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum, který potenciální úspory odhadl až do roku 2035.

Bilionové úspory

Úspory by podle autorů odhadu mohly dosáhnout až devět miliard eur (v přepočtu kolem 220 miliard korun) ročně. V horizontu deseti let je tedy řeč o sumě asi 90 miliard eur, tedy přibližně 2,2 bilionu korun. Jen pro představu: jde o částku, která přibližně odpovídá výdajům jednoho státního rozpočtu České republiky.

„Konzervativním způsobem jsme spočítali, že bychom do roku 2035 mohli v Německu vystačit s přibližně s tisícovkou nemocnic, abychom dokázali zajistit dostatečnou péči o pacienty, a zároveň abychom zastavili prudký nárůst výdajů,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Christian Karagiannidis, lékař intenzivní péče, spoluautor odhadu a bývalý člen vládní nemocniční komise, která vytvořila základy pro německou nemocniční reformu.

Podle Karagiannidise by zmenšení počtu nemocnic zároveň mohlo vést i k jejich zvětšení. „Výhodou by bylo, že by mohly poskytovat kvalitnější péči a fungovat ekonomičtěji. Takže bychom dokázali zabít dvě mouchy jednou ranou,“ dodal Karagiannidis.

Mohlo by vás zajímat

Nicméně jedná se pouze o konzervativní odhad. Jeho autoři spočítali, že potenciál optimalizace sítě jde mnohem dál za uvedený cílový počet nemocnic. Kompletní přepracování nemocničního prostředí by podle Karagiannidise a jeho kolegy Borise Augurzkyho vyžadovalo jen 340 ze současných 1 600 nemocničních lokalit pro to, aby bylo zajištěno, že se 99 % německé populace dostane alespoň do jedné nemocnice do 30 minut jízdy vozem.

Snížit počty, zvětšit kapacitu

Oba autoři ale uvádějí, že pokud se přihlédne k existujícím strukturám nemocniční sítě, bylo by zapotřebí nejméně 740 nemocničních lokalit. Aby se však zabránilo vzniku a existenci regionálních monopolů, bude zapotřebí kolem tisícovky nemocnic, s čímž počítá právě zmínění konzervativní odhad úspory výdajů do roku 2035.

Optimalizace počítá s tím, že by bylo zapotřebí asi 75 nemocnic (namísto současných 61) s více než 900 lůžky. Rovněž by se musel zvýšit počet nemocnic s kapacitou mezi 500 a 900 lůžky, a to ze současných 167 na 220.

Naopak by se musel výrazně snížit počet malých nemocnic s 200 lůžky nebo méně (ze 787 na 350). A počet středně velkých nemocnic (s 200 až 500 lůžky) by se také musel klesnout z aktuálních 599 na 355, uvádějí autoři zmíněného odhadu Leibnizova institutu.

Nebude to zadarmo

Jenže taková restrukturalizace by se neobešla bez investic. Do roku 2035, kdy by se mělo dosáhnout požadovaného stavu, by se do restrukturalizace muselo investovat přibližně 64 miliard eur v dnešních cenách, tedy přibližně 6,4 miliardy eur ročně (v přepočtu asi 155 miliard korun ročně, respektive 1 550 miliard korun za celé desetileté období).

Autoři zároveň varují před možným rozmělněním nemocniční reformy oproti stavu, v jakém byla před více než rokem schválena. Toto riziko zvyšuje novelizace zákona o nemocniční reformě, která se momentálně stále projednává na půdě spolkového parlamentu. Diskutuje se zejména o výjimkám z reformy nebo flexibilnějších implementačních milnících.