Některý z nástrojů umělé inteligence (AI) využívají v klinické praxi podle průzkumu ministerstva zdravotnictví více než dvě třetiny nemocnic. Do konce roku by proto měla vzniknout strategie, která podmínky používání AI upraví. Zaměří se na rychlejší certifikaci, aby technologie mohly dříve vstoupit na trh, a jejich hrazení ze zdravotního pojištění. Na středeční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Důraz bude kladen i na ochranu osobních dat pacientů.

„Standardní proces, než vstoupí nový zdravotnický prostředek do úhrad (zdravotních pojišťoven) trvá pět let. Musíme vytvořit mechanismus, který bude rychlejší, protože prostředky s AI jsou po pěti letech zastaralé,“ uvedl Vojtěch. Je podle něj potřeba také nastavit mechanismus, jak posuzovat přínosy nové technologie vzhledem k jejím nákladům.

Ministr chce pravidla

Strategie podle něj musí zohlednit i bezpečnost pacientů. „Bezpečnost souvisí i s tím, na jakých datech se ta technologie učí,“ řekl ministr. Existují podle něj příklady, kdy byla například testována na datech asijských pacientů a ukazovaly jiné výsledky. Ověření bezpečnosti a účinnosti v tuzemsku má na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Technologie prochází standardním ověřením tak, aby byly bezpečné a účinné a pacientům pomohly a nikoliv uškodily,“ dodal.

Upravit je podle něj třeba i pro používání volně přístupných technologií, jako je ChatGPT, například kvůli ochraně osobních údajů. „Nebudeme si zastírat, že i tyto technologie zdravotníci používají. Chtěli bychom tomu také dát nějaká pravidla,“ řekl ministr.

Kromě prostředků zaměřených na pomoc s diagnostikou a cílením léčby může podle něj AI pomáhat i s administrativou. „Hodně si slibuji od toho, že administrativa, například propouštěcí zprávy, může být těmito technologiemi výrazně usnadněna a automatizována,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Kde všude se AI využívá

Podle průzkumu používá AI více než 80 % pracovišť zobrazovacích metod, tady využívajících přístroje jako jsou počítačové tomografy (CT), magnetické rezonance (MR) nebo rentgeny. Podle přednosty Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Lukáše Lamberta je často integrovaná přímo do přístrojů.

„Významně napomáhá k detekci patologických nálezů a rychlejšímu a přesnějšímu zpracování obrazových dat,“ řekl. Dodal, že to nenahrazuje lékaře, ale pomáhá mu dospět k přesnější diagnóze. Zároveň také zkracuje dobu vyšetření nebo umožňuje použít méně kontrastní látky.

Může předpovědět zhoršení zdravotního stavu

Další časté využití je podle konzultanta pro umělou inteligenci ministerstva zdravotnictví Adama Gřunděla také v radiologii, kardiologii pro vyhodnocování výsledků vyšetření EKG nebo kolonoskopií v gastroenterologii. AI může podle Petry Krulové z České asociace sester pomáhat i v ošetřovatelství. Některé modely podle ní mohou předpovědět riziko zhoršení zdravotního stavu, proleženin nebo pádu. Existují i speciální senzory nebo matrace, které pacienta monitorují. Pomocí mohou být podle ní i v domácí péči o pacienty.

Podle Davida Zogaly, místopředsedy České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně České lékařské společnosti Jana Evagelisty Purkyně, by měla AI pomáhat i se vzděláváním mediků a mladých lékařů, zároveň je ale potřeba je učit o možnostech a rizicích jejího využívání v lékařské praxi.