Plán premiéra Andreje Babiše zakázat sociální sítě dětem do 15 let rozvířil politickou scénu. Zatímco část politiků mluví o nutné ochraně dětí, jiní varují před nevymahatelným a „papírovým“ zákazem. Někteří odborníci navíc upozorňují, že plošná restrikce může nadělat více škody než užitku.
Premiér Andrej Babiš se vyslovil pro zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let. „Já jsem pro, protože odborníci, které znám já, říkají, že je to pro děti strašně škodlivé. A my je musíme ochránit,“ uvedl před pár dny.
Inspiraci hledá předseda vlády například ve Francii, kde má zákaz začít platit od září, nebo v Austrálii, která už podobnou normu zavedla a hrozí platformám vysokými pokutami. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by česká vláda mohla návrh předložit ještě letos.
Šťastný: Děti nemají vysedávat na sítích a přibývat na váze
Jasnou podporu našel premiér u ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé). „Děti by měly ve volném čase sportovat, být venku na hřišti a trávit čas aktivně – ne vysedáváním na sociálních sítích a přibíráním na váze,“ uvedl Šťastný na sociální síti X.
Podobně se v diskusním pořadu 360° na CNN Prima News vyjádřil i poslanec ANO David Pražák. „Já si myslím, že je to potřeba. Samozřejmě nikdy nemůžeme rezignovat na výchovu svých dětí tím, že bude platit třeba nějaký zákaz. Ale doba je taková, že si žádá určitou změnu a myslím si, že je potřeba se o tom bavit,“ uvedl.
Připomněl také průzkum, podle kterého každé desáté dítě mezi 11 a 14 lety vykazuje příznaky závislosti na digitálních médiích. „Podle mě tohle normální není a musíme najít nějakou cestu, jakým způsobem to omezit,“ dodal s tím, že konkrétní věkovou hranici nepovažuje za klíčovou otázku.
Mohlo by vás zajímat
Plošný zákaz nefunguje, shoduje se opozice
O poznání zdrženlivější je ale opozice. „Plošné zákazy nefungují, jak říká i mnoho expertů. Hlavně ale by takovýto zákaz vyžadoval sociální sítě na občanku, což by znamenalo konec soukromí na internetu. Pojďme se raději snažit ze sociálních sítí udělat lepší místo, jako to dělají například v Evropě s nařízením DSA (nařízení o digitálních službách, pozn. red.),“ napsal předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Poslankyně STAN Michaela Šebelová v pořadu Spotlight upozornila, že zákaz může působit lákavě, ale bez širší systémové změny nemusí přinést kýžený efekt. „Pokud neuděláme žádné jiné změny v rámci celého systému, a pouze zakážeme užívat sociální sítě dětem do 15 let, tak za sebe říkám, že to opatření nemusí vůbec fungovat, nemusí přinést efekt, který se tu aktuálně snaží pan premiér deklarovat – že dojde ke zlepšení duševního zdraví dětí. Pojďme se o tom bavit v širším kontextu,“ uvedla.
Šebelová doplnila, že se problematika sociálních sítí se netýká jen dětí. „Ukazuje se, že i celá řada dospělých, seniorů neumí se sociálními sítěmi zacházet (…). Podléhají dezinformacím, které se tam nekontrolovatelně šíří,“ poznamenala. Připustila také chybu předchozí vlády, která tematiku nedokázala férově otevřít.
Pro Zdravotnický deník se proti zákazu vyslovil i poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. „Nepodporuji ‚papírový‘ tupý plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, který bude v praxi obtížně vymahatelný a snadno obcházený,“ uvedl. Řešení vidí v kombinaci přísnějšího ověřování věku, omezení návykových prvků platforem, regulace reklamy cílené na děti a systematického posilování digitální gramotnosti.
Opatření, která mohou spíše uškodit?
K politické debatě se vyjádřili i odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle výzkumníků z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) jsou nepromyšlené zákazy pro věkovou skupinu 13 až 15 let málo efektivní a mohou být i škodlivé.
„Adolescenti na sociálních sítích tráví až několik hodin denně, přičemž naše i zahraniční výzkumy poukazují na množství negativních, ale i pozitivních dopadů na jejich well-being a duševní zdraví. V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů. Hrozí tak, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,” vysvětluje Michaela Šaradín Lebedíková z IRTIS.
Tlak by měl podle expertů směřovat především ke korporacím, které sociální sítě provozují, ne k dětem a rodičům. Za nutné považují vytváření bezpečnějšího prostředí na internetu, mimo jiné formou změny algoritmů, které sociální sítě používají.
