Odboráři se bouří proti záměru transformovat jihomoravské nemocnice na akciové společnosti. Změna, kterou kraj odůvodňuje potřebou jednotného zastřešení pro investice či nákupy, podle nich přinese jen zhoršení mzdových podmínek pro zaměstnance. Možnost řídit nemocnice společně má kraj podle předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníkové už dnes – ale nevyužívá ji.

Podle kraje je cílem změny vytvořit jednotné zastřešení devíti krajských nemocnic pod Jihomoravskou zdravotní a.s. „Bude to společná ‚střecha‘ pro strategii, investice a nákupy, ale každá nemocnice si nechá své vedení, odpovědnost i identitu,“ řekl před časem hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Podle předsedkyně představenstva Jihomoravské zdravotní Vladimíry Danihelkové tak nemocnice získají podporu mateřské organizace tam, kde je společný postup výhodou, třeba v IT. „Ušetřené prostředky se vrátí přímo zpět do nemocnic — do lidí, rozvoje péče i potřebného vybavení,“ uvedla.

Každá nemocnice se má transformovat v jiný čas

Jenže podle odborářů může kraj řídit nemocnice prostřednictvím své organizace už dnes. „Mohou řešit společné nákupy, mohou řešit, jaké mají v jednotlivých nemocnicích úhrady. Oni to ale společně řídit nechtějí. Každá nemocnice se má transformovat zvlášť v úplně jinou dobu a má jít o samostatnou akciovou společnost. Mluví se o tom, že bude vytvořena možnost společného řízení nemocnic, ale to není pravda. Skutečný záměr je jiný, než se prezentuje v mediálním prostoru,“ zdůrazňuje Žitníková s tím, že transformační náklady by se měly pohybovat kolem jednoho procenta z objemu nemocnic.

Některé nemocnice by se podle plánu kraje mohly transformovat příští rok, jiné ale až v roce v roce 2029. Tedy v době, kdy již bude současné funkční období Jana Grolicha u konce, takže bude těžko garantovat výši odměňování. Podle Žitníkové tak mnoho zaměstnanců zvažuje odchod do fakultních nemocnic v Brně, které shánějí zdravotní sestry také.

Mohlo by vás zajímat

V akciovkách se o navýšení mezd musí bojovat zvlášť

O transformaci se kraj neúspěšně pokusil už jednou v roce 2022. Ani tehdy odbory nesouhlasily. „Nemocnice – příspěvkové organizace mají podobnou právní podobu jako neziskové organizace všude na světě. Jistota tarifního platu a odměňování zaměstnanců je pro udržení zdravotníků v profesi to nejdůležitější. Změna právní formy není garancí rovného přístupu zaměstnavatele k odměňování,“ podotýká Žitníková.

Odbory upozorňují, že rozdíl v odměňování mezi příspěvkovými organizacemi a akciovými společnostmi je až osm tisíc měsíčně. Platí také, že když se navyšují platy nařízením vlády, dojde k nárůstu ve chvíli, kdy vstoupí v účinnost. Oproti tomu v akciovkách musí o navýšení vyjednávat odborové organizace.

„Když se loni zvyšovaly tarify o 1 400 korun, osobně jsem objela všechny hejtmany, jejichž nemocnice jsou zřizované jako akciové společnosti, a domlouvali jsme, aby tarify navýšili i tam. Ne všude se to podařilo od 1. ledna. Některé zvýšily tarify od března, jiné až od 1. června. Navíc ne všechny nemocnice to daly zaměstnancům do základů. Rozdělily peníze do mimořádných odměn, které ale nevstupují do zvýšeného základu pro další rok a nejsou nárokové,“ popisuje odborářka.

Jihomoravské nemocnice mají nižší úhrady

Odbory také poukazují, že v příspěvkových organizacích mohou zaměstnanci využívat fond kulturních a sociálních potřeb. Oproti tomu v akciových společnostech se benefity určují ze zisku a na základě dobré vůle zaměstnavatele.

„Problém má ještě třetí rovinu, která je podle mě nejdůležitější. Spousta jihomoravských nemocnic, a to včera potvrdil pan profesor Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.), nedosahuje takových úhrad ze zdravotního pojištění, aby pokrývaly jejich náklady. Nemocnice jsou podfinancované, a spousta zaměstnavatelů to řeší na úkor zaměstnanců. Proto jsme panu hejtmanovi doporučili, aby řešil podfinancované nemocnice a více pracoval s organizací, kterou už dnes má,“ podtrhává Žitníková.

Podle ní i ve společnosti Jihočeské nemocnice, která je dnes pozitivním příkladem, zaměstnanci transformaci pocítili tím, že se jim několik let nezvyšovaly mzdy. A fakt, že se dnes českobudějovická nemocnice dostala na úroveň odměňování v příspěvkových organizacích, není v Česku standard.

O tom, jaký bude další postup, se odbory rozhodnou po zasedání krajského zastupitelstva 23. února. Změna by se měla týkat nemocnic ve Vyškově, Znojmě, Břeclavi, Kyjově, Hodoníně, Ivančicích, Hustopečích, Letovicích a Tišnově. Během letoška by se mělo přidat také Sanatorium Pálava.