Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) má v úmyslu připravit veřejné zdravotnictví na potenciální celostátní nouzovou situaci. Ještě letos v létě chce předložit návrh zákona stanovující pravidla, podle nichž by systém za takových podmínek fungoval. „V současné době na to vůbec nejsme připraveni,“ cituje šéfku německého zdravotnického resortu odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Cílem nové legislativy, na které Warkenová bude pracovat, je nastavit zdravotnický systém tak, aby byl v mimořádné nouzové situaci schopen poskytovat zdravotní péči nejen široké populaci, ale například i zraněným příslušníkům ozbrojených sil Německa nebo partnerských zemí NATO.

Aby to bylo zdravotnictví schopné zvládnout, bude zapotřebí definovat jasné odpovědnosti, zajistit fungování komunikačních kanálů, dostatečnou léčebnou kapacitu a v případě potřeby i zásoby léčiv a zdravotnického materiálu, vyjmenovala spolková ministryně zdravotnictví, co příprava systému na takovou situaci obnáší.

„Letos v létě předložíme návrh zákona o zajištění bezpečnosti zdravotní péče, kterým chceme tuto mezeru překlenout,“ uvedla Warkenová. Zatím ovšem není zcela jasné, který vládní resort bude za přípravu legislativy, ale i zdravotnického systému na nouzové situace nakonec zodpovědný. Není to totiž pouze záležitost ministerstva zdravotnictví, spolupracovat musí více resortů.

Mohlo by vás zajímat

Vidím řadu slabin, varuje Warkenová

„Kompetence si v toto oblasti si musíme vyjasnit zejména s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra. Můj resort bude zodpovídat za zajištění zdravotní péče, ale zároveň budeme úzce spolupracovat s Bundeswehrem,“ vysvětlila dále spolková ministryně zdravotnictví. Podle ní je důležité, aby nedocházelo k vytváření duplicitních struktur.

Warkenová vidí v současné době největší slabiny v takzvaném situačním povědomí. Tedy v tom, jaká je u odpovědných osob a institucí vědomost, co v jaké situaci dělat. Existují i mezery v dostupnosti dat a kvalifikaci lidí, kteří by měli chod zdravotnického systému za nouzové situace zajišťovat.

K tématu

„Školení je třeba více zaměřit na krizové situace. Na zodpovězení otázek, kde jsou jaké zdroje, kdo má odborné znalosti v oblasti léčby válečných zranění nebo jak můžeme nabírat dobrovolníky. To je pro nás nová výzva,“ dodala Warkenová.

Upozornila, že dnes například není jasné, kolik zdravotnických pracovníků má potřebné dovednosti pro řešení válečných situací. Tyto informace se v současné době neshromažďují centrálně; nyní je třeba je specificky zaznamenávat. A to by se podle ní mělo změnit, aby byly k dispozici včas a v potřebné kvalitě.

Opozice je ostře proti

Návrhy na zajištění připravenosti německého zdravotnického systému na nouzové situace, včetně válečného stavu, už stihly narazit na tuhý odpor opozičních stran v německém Spolkovém sněmu.

Zejména poslanci Levice (Die Linke) a AfD považují kroky, o nichž uvažuje spolková vláda pod vedením Friedricha Merze, za „militarizaci systému zdravotnictví“. Podle nich mají mít zdravotničtí pracovníci i praktičtí lékaři právo odmítnout jakákoli školení, jejichž cílem je zvyšovat připravenost na nouzový, respektive válečný stav.

„Podle konceptu totální obrany má být civilní systém zdravotnictví sladěn s potřebami Bundeswehru. Už tak přetížený zdravotnický systém má ještě převzít vojenské úkoly v krizi, zatímco péče pro civilní obyvatelstvo bude nevyhnutelně ponechána na pospas,“ kritizovala vládní úvahy předsedkyně Levice Julie-Christina Stangeová.

Připojila se k ní Nicole Hessová z AfD. „Faktem je, že německý zdravotnický systém v současné době nezvládá ani běžný provoz. Každý, kdo zdravotnictví militarizuje, chce lidi zvyknout na myšlenku, že stát může ze všeho udělat nouzový stav – dnes v nemocnici, zítra v celém jejich životě,“ uvedla.

Vládní CDU/CSU a SPD kritiku v průběhu parlamentní debaty odmítli, podporu jim vyjádřili také Zelení. „Vážně si kladu otázku, co je to za levicovou politiku, která největší podporu přijímá od extrémní pravice,“ cituje Deutsches Ärzteblatt poslance Zelených Janosche Dahmena.