Ministerstvo zdravotnictví chce příští rok předložit reformu hygienické služby a změnu kompetencí zdravotníků. Plánuje také novelu zákona o zdravotnické záchranné službě, zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění. Vyplývá to z plánu legislativních prací vlády do roku 2029, který má ČTK k dispozici. V letošních roce ministerstvo chystá hlavně implementaci evropské legislativy. A také dílčí změny v zákoně o návykových látkách nebo pravidlech pro vydávání lékařských potvrzení pro studenty.

Už krátce po vypuknutí epidemii covidu plánoval ministr Adam Vojtěch (za ANO) změny ve fungování krajských hygienických stanic, které by umožnily jejich lepší centrální řízení. „Ze stávající struktury krajských hygienických stanic má dojít k vytvoření jednotně řízené Státní hygienické služby s celostátní působností,“ uvedlo ministerstvo v materiálu.

Vzniknout by mělo centrální ředitelství zastřešující krajské a územní pracoviště. Centralizovat chce ministerstvo také správu majetku, personalistiku nebo vzdělávání v hygienické službě. Sloučit chce také Zdravotní ústav v Ostravě a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem.

Kompetence přijdou na řadu za rok

V prvním čtvrtletí příštího roku plánuje resort předložit návrh změny zákonů, které se týkají práce lékařů, farmaceutů a nelékařských zdravotníků. Změny jejich kompetencí obsahuje i programové prohlášení vlády. „Posílíme kompetence nelékařských pracovníků, aby mohli plně využívat své odborné znalosti a přispívat ke kvalitě, bezpečnosti a efektivitě zdravotního systému,“ cituje z něj ministerstvo v materiálu.

„Podpoříme rozvoj a posílení primární péče, včetně zapojení lékáren do preventivních a jednoduchých screeningových programů,“ uvádí dále ministerstvo. Jednat by se podle dřívějších vyjádření ministra Vojtěcha mohlo například o očkování proti chřipce v lékárnách.

Mohlo by vás zajímat

Změna zákona o záchranné službě

Změna zákona o zdravotnické záchranné službě má reagovat na nesoulad mezi právní úpravou a skutečnou potřebou pro poskytování této zdravotní služby v praxi. „Stávající znění zákona dostatečně nezohledňuje specifika a rostoucí význam přednemocniční péče, zejména ve vztahu k pacientům s chronickým onemocněním a pacientům vyžadujícím paliativní péči,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Na rok 2028 jsou naplánované změny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění a o zdravotních službách. Mají zlepšit efektivitu, dostupnost a kvalitu zdravotní péče a umožnit její lepší monitoring a vyhodnocování.

Změny u návykových látek

Cílem letošní novely o návykových látkách je podle resortu náprava některých legislativních nesouladů a zefektivnění práce inspektorátu omamných a psychotropních látek ministerstva zdravotnictví a dalších kontrolních orgánů.

„Usnadní proces podávání žádostí o vydání povolení pro účastníky řízení,“ píše se v materiálu. Inspektorát má podle informací na jeho webu na starosti povolení k nakládání s návykovými látkami, od loňského roku také pro zájemce o prodej kratomu.

Evropská legislativa, kterou chce letos ministerstvo promítnout do českých zákonů, upravuje například sdílení zdravotních dat napříč evropskými zeměmi, pravidla pro výrobky, které přicházejí do kontaktu s pitnou vodou nebo vypouštění odpadních vod.

„Nejzásadnější z hlediska implementace je pro orgány ochrany veřejného zdraví nová povinnost v podobě nastavení komplexního systému monitoringu městských odpadních vod z hlediska vybraných ukazatelů veřejného zdraví,“ uvádí ministerstvo v dokumentu.

Norma o látkách lidského původu

Vzniknout by měl také nový zákon o látkách lidského původu, který v zemích EU upravuje nakládání s lidskými buňkami, tkáněmi nebo krví. Pro další roky je v plánu návrh zákona o humánních léčivých přípravcích. K záměru mělo podle materiálu připomínku ministerstvo zemědělství. Požaduje, aby se zákon jako dosud týkal jak léčivých přípravků určených pro lidské použití, tak veterinárních.

Celkem vládní návrh obsahuje 118 legislativních úkolů pro letošní rok a dalších 58 ve výhledu na roky 2027 až 2029. V letošním plánu je téměř 50 % úkolů implementací evropských nařízení a směrnic, v dalších třech letech 14 %.