Zrušení DPH na léky na předpis, které slibuje programové prohlášení vlády, by mohlo způsobit výpadek ve státním rozpočtu v miliardách korun. Podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) navíc takový krok nepomůže těm nejpotřebnějším. Místo toho navrhuje cílenou podporu pacientů s vysokými doplatky.
Záměr zavést nulovou sazbu DPH na léky na předpis patří mezi závazky vlády. Oproti současné 12% sazbě by šlo o výrazný posun, který by například podle výpočtů České asociace farmaceutických firem (ČAFF) mohl znamenat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 12 až 14 miliard korun ročně. I proto Philipp nepovažuje takové opatření za efektivní.
Dostupnost se řeší jinak
„Za mě je to spíše politické gesto než dobře cílené sociální opatření. Plošné snížení DPH je drahý a nepřesný nástroj – část přínosu se rozptýlí v systému a dopad na dostupnost pro nejohroženější pacienty nemusí být úměrný nákladům. Pokud vláda chce pomoci lidem s doplatky, účinnější je cílit podporu přímo na ty, kteří ji skutečně potřebují,“ uvedl Philipp pro Zdravotnický deník.
Podle poslance tedy není nejvhodnější řešit sociální dostupnost léků plošně přes daňovou politiku. „Pacientům to pomůže méně a ušetří především zdravotní pojišťovny. Jednoznačně proto preferuji cílenou pomoc,“ říká Philipp s tím, že pokud je cílem sociální dostupnost, má smysl zaměřit podporu na chronicky nemocné, seniory, rodiny s dětmi nebo lidi s vysokými doplatky, a to přes nastavení úhrad, doplatků a ochranných limitů, případně dalších cílených mechanismů. „Plošné snížení DPH pomůže i tam, kde to není potřeba, a stojí hodně peněz.“
Výpadek miliard bez výrazného efektu
Poslanec by nulovou sazbu nepodpořil zejména v případě, kdy by znamenala výrazný zásah do veřejných financí. Podle něj by totiž přínos pro pacienty nebyl tak velký, jak by se mohlo zdát.
„Nepodpořil bych to, pokud by šlo o výpadek v řádu dvouciferných miliard a současně by přínos pro běžného pacienta byl jen omezený. U řady léků pacient žádný doplatek neplatí a u doplatků navíc fungují ochranné limity. V takovém nastavení je plošné rušení DPH málo efektivní cesta, jak pomoci těm, kteří jsou doplatky zatížení nejvíce,“ zdůrazňuje.
Podle Philippa navíc neexistuje jednoduchý způsob, jak takto vzniklý výpadek příjmů nahradit. „Nevidím ,dobrou‘ variantu. V praxi by to znamenalo buď škrty jinde, zvýšení jiných daní nebo další zadlužení. Právě proto považuji za rozumnější hledat cílená opatření s jasným dopadem než plošně snižovat DPH,“ uvádí.
Mohlo by vás zajímat
Nejasný dopad na ceny
Jedním z argumentů pro snížení DPH je očekávání, že se změna promítne do nižších cen pro pacienty. Podle Philippa sice existují regulační mechanismy, které by tomu měly napomoci, jistota ale neexistuje.
„U významné části léčiv existují regulační mechanismy, jako například stropy cen a pravidla pro obchodní přirážky, takže snížení DPH by se do ceny typicky promítlo. Přesto ale platí, že stoprocentní záruku ,do poslední koruny‘ stát dát neumí. Musel by nastavit detailní kontrolní a regulatorní postupy a průběžně hlídat, aby se efekt nevytratil úpravami základních cen. I to je důvod, proč dávám přednost cíleným nástrojům podpory,“ rozvádí svůj pohled poslanec.
Peníze využít smysluplně
Reálně tak lze říct, že plošné zrušení DPH je opatření, které přesouvá peníze ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud by ke snížení DPH skutečně došlo a zdravotní pojišťovny díky němu ušetřily, měly by podle Philippa prostředky zůstat ve zdravotnictví.
„Měly by být využity na úhradu jiné potřebné péče – typicky na dostupnost moderní léčby, posílení kapacit tam, kde je péče nedostupná, a na péči s vysokou medicínskou přidanou hodnotou,“ míní.
Přípravy jsou teprve na začátku
Kdy by případné zavedení nulové sazby mohlo začít platit, zatím není jasné. Jak na dotaz Zdravotnické deníku uvedla tisková mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová, práce na tomto opatření se zatím nikam neposunuly.
„Ministerstvo financí s ohledem na tento bod programového prohlášení vlády počítá s jeho přípravou ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Přípravy jsou však na pracovní úrovni teprve v počáteční fázi. Z tohoto důvodu v současné chvíli nelze uvést ani dopady na státní rozpočet, zdravotní pojišťovny a pacienty ani předpokládané datum účinnosti,“ sdělila Krušinová.
