Odbory chtějí vyvinout aplikaci, která otestuje duševní zdraví zdravotníků. A při záchytu problémů jim rovnou řekne, kde hledat pomoc. Pokud vše klapne, hotovo by mohlo být do konce tohoto roku. Na aplikaci pak naváže projekt virtuální reality, která by zdravotníkům pomohla ulevit od stresu.
Každý třetí lékař a zdravotní sestra mají příznaky deprese a každého desátého trápí sebevražedné myšlenky. Alespoň to zjistil výzkum, který minulý rok provedla Světová zdravotnická organizace na 90 tisících zdravotnících z 27 evropských zemí. Organizace proto uvádí sedm klíčových bodů, bez nichž se situace nezlepší. Vedle nulové tolerance násilí na pracovišti či omezování přesčasů k nim patří také lepší přístup k podpoře duševního zdraví a pravidelné sledování duševního zdraví zdravotníků.
Tato témata se rozhodl zvednout i odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Připravuje totiž projekt, v jehož rámci vznikne aplikace zaměřená na testování duševního zdraví zdravotníků. Nápad by v březnu měla schvalovat tripartita. Následovat bude výběrové řízení s tím, že hotovo by mohlo být do konce letošního roku.
„Aplikace poskytne zdravotníkovi zpětný obraz, jestli je, či není v duševní pohodě. Když nebude, doporučí mu další postup. Primárně tam chceme mít kontakty na peer týmy v nemocnicích, ale i na psychology či bezplatnou linku. Zvažujeme také, jestli nepřidat nějaký antistresový faktor. Hodně kolegyň mi totiž říká, že používají aplikace snižující stres,“ popisuje předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Mohlo by vás zajímat
Data pomohou zmapovat duševní zdraví zdravotníků
Prostřednictvím aplikace se tedy zdravotníci otestují, zda je ohrožuje syndrom vyhoření a jestli jsou v psychické pohodě. Fungovat by to mělo tak, že odbory a zaměstnavatelé rozšíří mezi zaměstnance přístupové údaje. Testy by si měl zdravotník udělat alespoň tři, aby z nich šlo vyvodit relevantní závěry a doporučení. Zároveň bude odborový svaz anonymizovaná data sbírat a na jejich základě pak chce stavět další projekty.
Projekt už prošel interním výběrovým řízením i mezi zaměstnavateli a odbory. O prostředky na vývoj aplikace odborový svaz požádal stát, který by měl podle dohody na tripartitě podporovat inovativní přístupy a vzdělávací projekty zaměstnavatelů i odborů.
Virtuální realita za dva roky
Nástavbou na aplikaci zaměřenou na testování duševního zdraví by pak měl být projekt umožňující zdravotníkům relaxaci za využití virtuální reality. Odbory přitom na začátku minulého týdne poslaly záměr na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se nyní domluvilo, kdo bude nositelem projektu. Ve výsledku by ho totiž měli využívat jak zaměstnanci ve zdravotnictví, tak v sociálních službách.
„Časový horizont realizace se pohybuje kolem dvou let. Chtěla bych, aby to bylo co nejdřív, protože psychická pohoda zdravotníků je pro jejich práci zásadní. A každá konkrétní pomoc pomůže profesionály v nemocnicích udržet. Nicméně se bude muset vypsat výběrové řízení na dodavatele softwaru a chvíli potrvá, než to vývojáři vyvinou,“ popisuje Žitníková s tím, že peníze na projekt by mohly jít z eurofondů.
Nápad má podporu jak ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, tak ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. „Seznámila jsem je s naším návrhem na využití virtuální reality v rámci posílení psychického zdraví, odolnosti zdravotníků a odlehčovacích programů. Nyní o tom intenzivně jednáme. Jako relevantní to vidí oba ministři a v této oblasti mají zájem o spolupráci,“ řekla Žitníková nedávno Zdravotnickému deníku.
Ideálně při pracovní době nebo po ní
S nápadem se odbory inspirovaly při využívání virtuální reality u pacientů. „Nasadíte si virtuální brýle, připojíte se k počítači a vyberete si, jestli chcete být v horách, v lese nebo lázních. Přidáte k tomu, co byste chtěli dělat, třeba cvičit nebo poslouchat hudbu,“ načrtla Žitníková před časem, jak by program mohl vypadat.
Podle ní by bylo ideální, kdyby virtuální realitu zaměstnavatelé využívali i v rámci pracovní doby zaměstnanců, případně po ní. „Dnes je i možnost dálkového připojení k různým programům. Pak by pracovníci mohli využít buď svoje virtuální brýle, nebo by na ně mohl být zvláštní grant,“ poukazuje předsedkyně odborů.
„U pečovatelů se potvrdilo, že kolikrát stačí 10 až 15 minut zaměřit pozornost jinam, třeba prostřednictvím virtuální reality. A pak mají psychickou pohodu někde úplně jinde,“ dodává.
