„Ani na vteřinu nezpochybňuji význam a přínos screeningu rakoviny plic, říkám ale, že ho lze nastavit lépe, aby zachránil ještě více životů. Na odstranění zbytečných bariér a zlepšení technologického zázemí se už pracuje. A změny budou vidět brzy,“ říká Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A vysvětluje, proč jeho nedávná vyjádření vzbudila odbornou diskusi.

Kolem screeningu rakoviny plic se v posledních dnech rozběhla silná diskuse. Proč myslíte, že váš pohled, který nezpochybňuje screening jako takový, ale spíše způsob jeho provádění, vyvolal tak silnou odezvu?

To určitě nemohu říct s jistotou. Je ale jednoznačným faktem, že screening rakoviny plic zatím neprobíhá tak, jak jsme všichni doufali. A to zkrátka proto, že zatím trpí malou účastí.

Jinak jsou všechny úkony, které se screeningem souvisí, prováděny standardně a dobře. Jen máme prostě málo „nascreenováno“. A problém je možná trochu i v následné fázi, kdy se solitárními plicními uzly někdy neumíme zacházet tak, jak bychom s nimi zacházet měli. Produktem screeningu totiž není plicní rakovina, ale solitární plicní uzel.

Zjednodušit přístup ke screeningu

Screening tedy odhalí uzel. A pak je potřeba dalších vyšetření…

Je to tak. LDCT, tedy CT s nízkou dávkou záření, které používáme při screeningu, nedokáže odhalit rakovinu. Odhalí solitární plicní uzel, který může, ale nemusí být plicní rakovinou. Těchto uzlů odhalíme hodně. A následně provádíme diagnostiku na základě tkáně získané z uzlu. Ale ne vždy, někdy nám kalkulátory ukážou, že je pravděpodobnost rakoviny malá. Pokud ale diagnostiku provádíme, provází ji některé technické problémy – uzel je špatně dosažitelný nebo příliš malý.

Management solitárních plicních uzlů ale dnes ještě někdy není tak jednoznačný a přímočarý, jak by být mohl. K diagnostice potřebujeme technologické i personální zázemí. A v těchto oblastech stále existují možnosti ke zlepšení. Jsem přesvědčený, že se ministerstvo zdravotnictví těchto možností zhostí se ctí.

A poté potřebujeme velmi dobré a centralizované operativní řešení u uzlů, které jsou nádorové. A to na pneumo-onkochirurgických centrech, které dělají řadu takových výkonů za rok, ne jenom dva nebo tři.

Mohlo by vás zajímat

Zmínil jste, že screening zatím neúspěšně bojuje s nízkou účastí. Jak ji zvýšit?

Pomohlo by zrušení některých prahů, které mohou být pro účast ve screeningu překážkou. Už když začínal, říkal jsem, že není úplně v pořádku například to, že před prvním kolem screeningu musí člověk jít na rentgen a že musí vyplňovat dotazníky v papírové formě.

Prospělo by také rozvolnění v tom, aby k účasti na screeningu nebylo potřeba doporučení praktického lékaře nebo pneumologa. Ideálně by mohli přijít i sami. Případně bychom mohli využít eRecepty k tomu, aby nám pomohly vyselektovat lidi, kteří by měli nárok na screening. Mohli bychom udělat i nějaké další facilitační kroky, například více zveřejňovat, že nějaký screening vůbec existuje.

Změny na obzoru

Jak jsou tyto vaše argumenty přijímány?

Některé své výhrady jsem manifestoval na půdě České pneumologické a ftizeologické společnosti, když screening startoval. A od té doby jsem už vnímaný jako anti-screeningový kverulant. Pravdou ale je, že screening miluji a myslím si, že jde o nástroj, který reálně může zachránit spoustu životů. Jenom je prostě třeba odstranit některé drobné nedostatky, a díky tomu screening uvolnit pro ještě více lidí. Abychom mohli zachránit ještě víc životů.

Každopádně je nesporné, že screening plicní rakoviny pomocí LDCT prokazatelně zachraňuje lidské životy. Je jedním z nejúčinnějších screeningů a přináší zachráněné kvalitní roky života v takové míře, že je nyní už plošně nasazován v řadě zemí světa.

Než se podaří uskutečnit změny, které zmiňujete, měl by screening nějak brzdit?

V žádném případě, změny můžeme zavádět postupně. Screening samozřejmě poběží dál.

Blíží se tyto změny realizaci?

Pokud je mi známo, ministerstvo zdravotnictví už dělá poměrně jednoznačné kroky. Přivolalo si na pomoc i řadu odborníků, kteří mají zlepšit screeningové metody, a to nejenom u screeningu plicní rakoviny, ale i některých dalších.

A v horizontu týdnů, maximálně několika měsíců budeme svědky toho, že se zjednoduší screeningová procedura, a to také nejen u screeningu rakoviny plic.

Premiér urychluje pozitivní řešení

Odbornou diskusi rozproudila i vaše poznámka, že by pomohlo používání technologie CBCT (Cone Beam Computed Tomography, česky výpočetní tomografie s kuželovým svazkem). To ale nijak nesouvisí se screeningem a používáním CT při něm, ne?

Někdo si možná má slova vyložil tak, že se má CBCT používat na screening. To je ale naprosto absurdní. CBCT je samozřejmě nástroj, který dnes už považujeme za téměř nutný k preciznější diagnostice solitárních plicních uzlů.

Používání stávajících CT při screeningu je tedy v pořádku?

Absolutně v pořádku.

Komunikujete s lidmi, kteří se podepsali pod prohlášení, v němž komentovali vaše výroky?

Samozřejmě. S Vláďou Koblížkem i Martinou Koziar Vašákovou se velmi dobře známe, stejně jako se známe i s Hynkem Mírkou. Věřím, že se uvidíme a nedorozumění, které vznikla, si přátelsky vyříkáme. A možná se jim i společně zasmějeme.

Jak hodnotíte podporu premiéra Andreje Babiše všem vámi zmíněným aktivitám?

Musím bez nadsázky říct, že premiér v tom hraje obrovskou roli. Tlačí onkologická témata jako bagr, takže se lidé nemůžou vymlouvat na nějaké zaneprázdnění nebo nechuť věci řešit. Vnímám jeho roli jako absolutně pozitivní a skvělou, protože bez jeho brutálního protlačování rychlých kroků bychom postupovali mnohem pomaleji.