Slunný Kypr hostil minulý týden špičky evropského zdravotnictví. Pro české pacienty v příhraničí ale byla nejdůležitější schůzka, která se odehrála v ústraní hlavního sálu. Zatímco ministři v Nikósii debatovali o velkých vizích digitální Evropy, v kuloárech se řešil palčivý problém: Proč záchranky mezi Českem a Polskem stále nemohou volně přejíždět hranice. Politická vůle podle všeho neschází, polská administrativa však může záchranu životů zdržet o další roky.
Minulý týden se v kyperské Nikósii uskutečnilo neformální zasedání ministrů zdravotnictví EU. Českou delegaci vedl osobně ministr Adam Vojtěch, který do diskusí o budoucnosti evropské péče vstoupil velmi aktivně. Důležitým bodem jeho soukromé agendy však bylo bilaterální setkání s polskou ministryní zdravotnictví Jolantou Sobierańskou-Grendou.
Administrativní zeď na polské straně
Česko-polské hovory se točily kolem dlouho očekávané rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb. Pro turisty a lidi žijící v pohraničí jde o zásadní dokument. V krizových situacích by totiž umožnil, aby pacienta transportovala nejbližší dostupná sanitka či vrtulník bez ohledu na to, zda má poznávací značku českou, nebo polskou.
Ačkoliv si ministři potvrdili, že o dohodu stojí, realita úředních procesů je mrazivá. Jak Zdravotnickému deníku potvrdila vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná, „proces na polské straně komplikuje administrativní postup a následná ratifikace smlouvy může podle polské strany trvat až dva roky od jejího podpisu“.
V praxi to znamená, že i když se podaří text smlouvy finálně doladit, pacienti v horách si na skutečné propojení záchranných systémů mohou ještě počkat. „Konkrétní termín podpisu smlouvy zatím stanoven nebyl,“ dodala Povolná.
Mohlo by vás zajímat
Digitální recepty i duševní zdraví
Setkání s polskou ministryní proběhlo, jak už to na podobných summitech bývá, jako doprovodný program hlavní agendy. V hlavních sálech se mezitím řešila budoucnost celoevropských projektů a iniciativ. Jedním z nich je Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS).
„Česká republika zdůraznila, že EHDS vnímá nejen jako legislativní povinnost, ale také jako strategickou příležitost pro další rozvoj digitalizace zdravotnictví a efektivnější fungování zdravotního systému,“ uvedla Povolná.
Dodala, že z hlediska infrastruktury má Česko už dnes řadu důležitých prvků, na kterých lze implementaci EHDS stavět. Mezi ně patří například dobře rozvinutý systém zdravotnických registrů, systém eRecept či fungující národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví, které umožňuje přeshraniční výměnu zdravotnických dat.
„Mezi hlavní výzvy implementace však patří především zajištění dostatečných kapacit, vytvoření národních struktur pro přístup ke zdravotním datům a technická interoperabilita systémů napříč poskytovateli zdravotních služeb,“ vyjmenovala Povolná.
Duševní zdraví dětí jako priorita
Kromě dat a léků se ministři věnovali i alarmujícímu stavu duševního zdraví mladé generace. Česká delegace na Kypru prezentovala svůj model, který sází na propojení škol a zdravotníků. Ministr Vojtěch zdůraznil, že řešení nevidí jen v nemocnicích, ale přímo ve třídách.
„Představili jsme přístup, který propojuje zdravotnictví, sociální oblast, školství i regionální úroveň a který je koordinován na centrální úrovni veřejné správy,“ vysvětlila Povolná. Cílem je posílit školní psychology a mobilní týmy, které by zasahovaly přímo v terénu, dříve než se problémy dětí prohloubí.
Evropská centra excelence: Ano, ale s rozumem
Posledním velkým tématem byl vznik Evropského centra klinické excelence pro léčivé přípravky (ECCE). Česko se k nápadu staví konstruktivně, ale s určitou mírou opatrnosti vůči bruselskému centralismu.
„Česká republika podporuje model založený na spolupráci v rámci sítě národních kompetentních autorit, který umožní flexibilní zapojení členských států, rychlejší pilotní projekty a minimalizaci duplicit bez nutnosti vytvářet novou evropskou instituci,“ popsala pozici resortu Povolná.
