Laboratorní vyšetření tvoří základ pro velkou část lékařských rozhodnutí. Přesto na ně jdou jen něco přes tři procenta zdravotnického rozpočtu. A letošní rok zasadil laboratornímu segmentu další úder – zatímco preventivní prohlídky doznaly rozšíření, úhradová vyhláška zastropovala úhrady za testy. Laboratoře tak nesou na svých bedrech až pětinu neuhrazené péče, zaznělo na konferenci NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení.

„Laboratorní segment je někdy považován za malou Popelku. Je poddimenzovaná a podhodnocená z pohledu toho, co může v celém systému vytvářet a jakou roli může sehrát,“ uvádí předseda asociace laboratoří QualityLab Kamil Doležel.

Laboratoře fungují jako podpůrná služba pro lékaře, kteří se na základě jejich výsledků rozhodují o léčbě. Přestože jde o vyžádanou péči, i tady se uplatňují regulace. Celkem přitom dnes na tento segment putuje jen 3,2 % zdravotnického rozpočtu.

Zdroj: Analytická komise dohodovacího řízení

„Úhradová vyhláška bez ohledu na to, že jde o vyžádanou péči ze strany lékařů, reguluje laboratorní komplement. A musím říci, že rok 2026 tomu dal naprostou korunu. Ptáme se, proč. Laboratorní diagnostika by měla do budoucna růst, protože budeme schopni včasného záchytu různých civilizačních chorob a snížíme touto cestou náklady na následnou léčebnou péči. Regulace by proto měla mít systémové ukotvení a hledat cestu, aby podporovala restrukturalizaci systému,“ podtrhává Doležel.

Až 20 % neuhrazené péče

Další oblast, která laboratorní segment v tuto chvíli trápí, je prevence. Její podporu deklaruje vláda i zdravotní pojišťovny – a posílení se promítlo také do letošní úpravy preventivních prohlídek. Jenže provádění většího množství laboratorních testů se už neodrazilo v nastavení limitů.

„Pokud je nevyčleníme z limitací a nezačneme je hradit výkonově, bude systém dlouhodobě neúnosný. Laboratorní služby už dnes nesou na svých bedrech 15 až 20 % neuhrazené péče jen kvůli limitacím,“ konstatuje Doležel.

Na paradox u prevencí ostatně upozorňuje i koordinátor segmentu v dohodovacím řízení David Hepnar.

Mohlo by vás zajímat

„Ministerstvo zdravotnictví šlo do roku 2026 s tím, že očekává a definuje větší rozsah laboratorního vyšetřování s akcentem na prevenci. Jenže zcela protichůdně tomu omezilo úhradu pro rok 2026 a v podstatě ji zastropovalo. Takže bude docházet k situacím, kdy bude péče významně přečerpána, neuhrazená a hrozí riziko jejího omezování,“ popsal Hepnar pro Zdravotnický deník.  

S náklady na plnění povinností se nepočítá

Třetí problematickou oblastí, na kterou Doležel upozornil na konferenci NZIP Open, jsou mandatorní výdaje. Laboratoře fungují plně elektronizovaně, a ve chvíli, kdy ministerstvo zavádí nějaké nové povinnosti, musí své systémy upravovat.

„Na jednu stranu přicházejí z analytické komise data o tom, jak musíme zohlednit inflaci či valorizaci mezd. Už se ale trochu zapomíná, že součástí systému jsou i poskytovatelé, jejichž mandatorní výdaje je třeba pokrýt také. Vyzveme tedy při dohodovacím řízení pojišťovny, jak to zohlednit,“ načrtává Doležel.

Další změny se totiž čekají spolu s povinnou eŽádankou, na jejíž přípravě také laboratoře spolupracují. A není to práce jednoduchá. „Bohužel jsme na začátku. Jen sjednocení číselníku kódů znamená obrovský kus práce, který před námi stojí a musíme ho provést,“ konstatuje Doležel.

Přehled o cholesterolu i PSA

Povinná eŽádanka by mohla platit už od poloviny příštího roku. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by ovšem bylo při jejím zavádění na místě zařadit do zákona i kategorizaci eŽádanek.

„Abychom případně mohli formou vyhlášky nebo jiného legislativního dokumentu mírně laboratoře odložit, pokud se nestihne standardizovat Národní číselník laboratorních položek,“ vysvětluje.

Zdroj: ÚZIS/Ladislav Dušek

Laboratoře Dušek velmi chválí za jednu věc. Totiž za sběr dat, konkrétně výsledky skoro tří desítek biomarkerů. „A segment kývl na to, že dohlásí výsledky pět let zpětně. V tuto chvíli jsme na 90 % pokrytí,“ poukazuje Dušek s tím, že dnes je v systému zadáno 371 milionů (!) vyšetření.

Dnes tak podle něj například víme, jak vysoký mají obyvatelé konkrétního města či vesnice cholesterol nebo glykovaný hemoglobin. Tyto údaje bychom přitom měli získávat v podstatě v reálném čase.

„Přišlo to za pět minut dvanáct. Inovujeme preventivní prohlídky u praktických lékařů a posílení laboratorního segmentu je na místě. Pokud se jich zúčastní všichni lidé, u nichž to chceme, měl by výkonnostně a produkčně významně narůst,“ dodává Dušek s tím, že data budou mít k dispozici i zdravotní pojišťovny.