Kolorektální karcinom patří v Česku i ve světě k nejčastějším nádorovým onemocněním. Zatímco u starších lidí jeho výskyt mírně klesá, mezi mladšími ročníky naopak rychle přibývá. Odborníci upozorňují, že velký vliv má do výrazné míry i životní styl.
Kolorektální karcinom se dříve považoval především za diagnózu, která se týká starší populace. Jak ale při příležitosti března jako měsíce povědomí o tomto typu rakoviny upozornil americký Cancer Research Institute, tento obraz se rychle mění.
Zhruba každá pátá diagnóza dnes připadá na lidi mladší 55 let a nemoc se stává jednou z hlavních příčin úmrtí na rakovinu u mladších dospělých. Zatímco celkový výskyt v populaci mírně klesá, u lidí pod 50 let roste tempem přibližně tří procent ročně.
Ani česká data nejsou uklidňující. V tuzemsku si diagnózu každoročně vyslechne více než 7 tisíc lidí, přes 3 tisíce pacientů na nemoc umírá.
Velká část rizika je v našich rukou
Dobrou zprávou je, že podle expertů může být více než polovina případů spojena s ovlivnitelnými rizikovými faktory. Významnou část rizika tedy můžeme snížit my sami.
Zásadní roli hraje strava. Vyšší riziko se pojí s konzumací červeného a zejména zpracovaného masa a naopak nízkým příjmem vlákniny, ovoce a zeleniny. Doporučení mezinárodních organizací proto směřují k omezení červeného masa a důrazu na rostlinnou složku jídelníčku.
Neméně důležitý je pohyb. Mezi prokazatelně rizikové faktory patří sedavý způsob života a také obezita. Přitom i relativně jednoduchá změna, například pravidelná svižnější chůze 30 až 60 minut denně, může mít na zdraví střev pozitivní dopad. Riziko také zvyšuje kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Co ovlivnit nemůžeme, ale měli bychom o tom vědět
Vedle životního stylu bohužel existují i faktory, které změnit nelze. Riziko roste s věkem, výrazněji po padesátce. I když, jak ukazují aktuální data, zbystřit by měli i mladší lidé.
Významnou roli hraje rodinná anamnéza a genetika. Pokud se v rodině kolorektální karcinom nebo střevní polypy vyskytly, je na místě zvýšená obezřetnost. Existují také dědičné syndromy, například Lynchův syndrom nebo familiární adenomatózní polypóza, které riziko výrazně zvyšují a vyžadují individuální přístup ke screeningu.
Mohlo by vás zajímat
Riziko může být vyšší i u pacientů s chronickými zánětlivými onemocněními střev, jako jsou Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.
Příznaky bývají nenápadné
Problémem kolorektálního karcinomu je, že v raných stadiích často nebolí a příznaky mohou být snadno přehlédnutelné. Mezi varovné signály patří:
- změna vyprazdňovacích návyků (střídání průjmu a zácpy),
- zúžená stolice,
- krev ve stolici,
- bolesti břicha,
- nevysvětlitelné hubnutí,
- chronická únava spojená například s nedostatkem železa.
Odborníci zdůrazňují, že i zdánlivě banální potíže se nevyplatí podceňovat. Včasná návštěva lékaře může zásadně ovlivnit další vývoj onemocnění.
Screening jako klíč
Kolorektální karcinom patří mezi nádory, kterým lze ve velké míře předcházet a které jsou při včasném záchytu dobře léčitelné. Zásadní roli proto hraje screening.
V Česku se od letošního roku posunula věková hranice pro vstup do screeningového programu na 45 let. Lidé od tohoto věku mají dvě základní možnosti: Každé 2 roky absolvovat test na skryté krvácení do stolice, který je dostupný u praktického lékaře a lze jej provést doma, nebo jednou za 10 let podstoupit screeningovou kolonoskopii. Tu lze zvolit i jako primární metodu místo opakovaného testování.
Léčba se zlepšuje, naděje roste
Diagnóza kolorektálního karcinomu sice zůstává závažná, léčba se ale v posledních letech výrazně posunula. V časných stadiích bývá základem chirurgický zákrok, často doplněný chemoterapií či radioterapií.
U pokročilých forem se uplatňuje kombinace více přístupů včetně cílené léčby a imunoterapie. Právě ta představuje podle odborníků jednu z největších nadějí. U části pacientů dokáže aktivovat imunitní systém tak, aby účinně bojoval proti nádoru.
Výzkum navíc pokračuje a přináší nové možnosti, které postupně zlepšují prognózu pacientů.
