Špičkové protipožární technologie a nejnovější přístroje jsou sice vizitkou moderní nemocnice, ale v očích pojišťoven mohou být jen prázdnou schránkou. Stačí administrativní chyba, zanedbaná revize nebo specifická smluvní výluka a zdravotnické zařízení se může ocitnout v situaci, kdy mu pojišťovna nevyplatí ani korunu. Jak na konferenci Zdravotnického deníku Právo a řízení rizik varoval ředitel pro risk management ve společnosti SATUM Czech Michal Vláčil, „likvidnost“ pojistné události závisí více na organizační disciplíně než na drahých senzorech.
V českém zdravotnictví panuje mírný paradox. Ačkoliv jsou nemocnice z pohledu pojistitelného rizika vnímané jako stabilní instituce, realita jejich provozu často naráží na limity pojistných podmínek. Podle Michala Vláčila není problém v tom, že by nemocnice nebyly pojistitelné, ale v tom, jak jsou připravené na krizové scénáře v praxi.
Past jménem „organizační nepřipravenost“
Investice do bezpečnosti jsou sice obrovské, ale často končí u nákupu technologií. Pokud selže lidský faktor nebo procesy, moderní systémy se stávají bezcennými. „Některé nemocnice mohou být plné protipožárních technologií, ale když budou mít nedostatky v organizační připravenosti, tak ta zařízení nemusí vůbec fungovat,“ upozorňuje Vláčil.
Právě požáry a škody způsobené kouřem zůstávají v tuzemsku v rámci neživotního pojištění hrozbou číslo jedna. Problém nastává v momentě, kdy pojišťovna při šetření zjistí, že nemocnice sice protipožární systém měla, zanedbala ale preventivní prohlídky nebo technickou dokumentaci.
„Obecně je struktura technické části lehce opomíjená,“ upozorňuje Vláčil s tím, že klíčem k úspěšné likvidaci škody je důsledná kontrola a prevence už ve fázi stavebních úprav.
Hrubá nedbalost a trestní odpovědnost
Ještě tenčí led představují pojistné smlouvy v oblasti odpovědnosti. Likvidátorka pojistných událostí ze společnosti SATUM Czech Diana Sabová varovala před nenápadnými, ale o to nebezpečnějšími výlukami z pojištění. Nejkritičtějším bodem je výluka na škody způsobené hrubou nedbalostí.
„Některé pojišťovny mají specifikaci ještě dále posunutou i na trestní činnost. A zde vidíme velké nebezpečí, protože i nedbalostní jednání zaměstnanců zdravotnického zařízení může být následně klasifikováno orgány činnými v trestním řízení jako trestný čin. A v tomto případě může nastat situace, že pojišťovna nemusí uhradit případné pojistné plnění,“ vysvětluje Sabová.
V praxi to znamená, že pokud lékař či sestra pochybí natolik, že věc vyšetřuje policie, pojišťovna se může od plnění zcela distancovat. Pro nemocnici to může znamenat fatální finanční zátěž, kterou bude muset hradit z vlastního rozpočtu.
Jak z toho ven?
Podle expertů je nezbytné, aby management nemocnic nespoléhal pouze na to, že „má pojistku“. Je nutné:
- Eliminovat nebezpečné výluky v pojistných smlouvách už při jejich vyjednávání.
- Hlídat procesní shodu – tedy aby každé technické zařízení mělo platnou revizi a personál věděl, jak s ním zacházet.
- Nepodceňovat prevenci při rekonstrukcích a dbát na aktualizaci požárně bezpečnostních řešení.
Bezpečnost nemocnice tak nestojí jen na kvalitě skalpelů a CT přístrojů, ale především na preciznosti, s jakou jsou řízená provozní rizika a právní detaily pojistných smluv.
