Rakovina prsu zůstává nejčastějším onkologickým onemocněním žen na světě, ale významná část rizika leží v každodenních návycích. Nová globální analýza ukazuje, že až 28 % zátěže nemoci souvisí se šesticí modifikovatelných faktorů životního stylu. Upozornil na ni server Medical News Today.

Zásadní zjištění nové analýzy publikované v The Lancet Oncology v rámci Global Burden of Disease Study 2023 je až překvapivě konkrétní: Více než čtvrtina globální zátěže rakovinou prsu souvisí s faktory, které lze ovlivnit.

Patří mezi ně:

  1. vysoká konzumace červeného masa (11 % ztracených let zdravého života),
  2. kouření, včetně pasivního (8%),
  3. zvýšená hladina krevního cukru (6 %),
  4. nadváha a obezita (vysoké BMI) (4 %),
  5. nadměrná konzumace alkoholu (2 %),
  6. nízká fyzická aktivita (2 %).

Právě u těchto faktorů může mít prevence největší dopad. Zatímco genetiku nebo věk změnit nelze, životní styl zůstává silným nástrojem. V některých zemích by podle odborníků mohla být preventabilní více než třetina případů.

Jak konkrétně snížit riziko

Doporučení odborníků i institucí se podle Medical News Today v zásadě shodují. Nejde o jednu změnu, ale o kombinaci návyků:

  • Udržovat zdravou tělesnou hmotnost a vyvážený jídelníček.
  • Zařadit pravidelný pohyb (alespoň 150 minut aktivity střední intenzity týdně).
  • Omezit alkohol na minimum.
  • Nekouřit a vyhýbat se pasivnímu kouření.
  • Konzultovat s lékařem hormonální léčbu a antikoncepci.
  • Pokud je to možné, kojit alespoň v prvních měsících života dítěte.
  • Při diagnóze rakoviny prsu v rodině řešit individuální prevenci a screening.

Prevence přitom není jen individuální odpovědností. Odborníci upozorňují, že zásadní roli hraje i prostředí, od dostupnosti zdravých potravin po veřejné zdravotní programy.

Výhled: Případů i úmrtí bude přibývat

Navzdory pokroku medicíny směřuje svět k dalšímu nárůstu. Zatímco v roce 2023 bylo celosvětově 2,3 nových případů rakoviny prsu, analýza předpokládá, že v roce 2050 jich přibude přes 3,5 milionu. Počet úmrtí by pak za stejné období měl vzrůst ze 764 tisíc na 1,4 milionu.

Data ukazují paradox. Zatímco v bohatších zemích incidence stagnuje a úmrtnost klesá, v chudších regionech roste obojí. Rozdíly nejsou dány biologií, ale především dostupností péče.

Dnes sice 73 % případů připadá na vyspělé země, ale téměř 40 % úmrtí nastává v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy. Úmrtnost v těchto zemích navíc od roku 1990 dramaticky vzrostla, zatímco v bohatších regionech klesla téměř o třetinu. Právě dostupnost screeningu, včasné diagnostiky a moderní léčby se ukazuje jako klíčový faktor přežití.

Mohlo by vás zajímat