Zájem o domácí návštěvy porodních asistentek po porodu v českých regionech roste a většina porodnic zvládá poptávku pokrýt. Největší překážky představují nedostatek personálu, financování a logistická omezení. Zdravotnický deník se na to zeptal porodnic v Čechách.

Porodnice v krajích spadajících do Čech se postupně vyrovnávají se zaváděním hrazených domácích návštěv porodních asistentek. Jak ukazují jejich odpovědi, zájem rodiček je ve většině zařízení vysoký nebo rostoucí. Nízký zájem eviduje jen minimum porodnic. Například v Mostě zatím evidují nezájem jak ze strany rodiček, tak porodních asistentek. Nižší zájem zaznamenává i nemocnice v Jindřichově Hradci.

Ve většině porodnic je ale situace opačná. Ženy službu aktivně vyhledávají a oceňují ji jako důležitou součást návazné péče. Například ve Strakonicích či Písku ji využívá okolo poloviny rodiček, jinde se podíl pohybuje mezi 10 až 30 %. Řada zařízení zároveň očekává další růst zájmu s tím, jak se služba více dostává do povědomí.

Poptávku většinou zvládají, někde se čeká déle

Dobrou zprávou je, že většina oslovených porodnic dokáže zajistit návštěvu všem ženám, které o ni požádají. Typicky pokud spadají do jejich dojezdové oblasti. Některé nemocnice přitom zvládají službu bez prodlení a bez omezení. Někde ji dokonce nabízejí ženám, které rodily jinde – například v Mladé Boleslavi či Táboře.

Jinde je situace mírně složitější, ale stále funkční. Například v Kolíně mají pevně vyhrazené dny pro návštěvy a objednací lhůty se pohybují v řádu 2 až 3 týdnů. Ve Fakultní nemocnici Plzeň nebo v Trutnově pak připouštějí, že se může objevit čekání, zejména při vyšším vytížení, ale službu se snaží zajistit všem.

Co brzdí rozvoj: Personál, peníze i organizace

Napříč regiony se opakují velmi podobné překážky. Porodnice přitom často popisují konkrétní zkušenosti z praxe:

Nedostatek porodních asistentek a kapacit

To je vůbec nejčastější problém. Terénní péče je časově náročná a omezuje ji i nutnost zajišťovat provoz oddělení. „Hlavní překážkou je nedostatek porodních asistentek. Asistentka mezi návštěvami stráví hodně času na cestě. Během jednoho pracovního dne stihne zhruba 5 návštěv. Projekt byl spuštěn bez řádné přípravy,“ říká mluvčí kolínské nemocnice Iveta Vávrová.

Financování a nastavení úhrad

Další silné téma. Nemocnice upozorňují, že současné úhrady neodpovídají realitě péče. Mluvčí mladoboleslavské nemocnice Jana Petrová pak varuje před snahou některých pojišťoven službu omezit ze 60 na 20 minut.

„Podle osobních zkušeností porodních asistentek ale musíte reagovat na konkrétní potřeby maminky a miminka. A pokud asistentka přijde v okamžiku, kdy maminka kojí a potřebuje klid, musíte počkat a teprve poté se věnovat důvodu této návštěvy. Takže 20 minut je naprosto nedostačujících,“ podtrhuje Petrová.

Mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová pak poukazuje na fakt, že kromě dostatečných úhrad chybí odpovídající výkonový kód, který by péči plně reflektoval. „Tyto skutečnosti významně ovlivňují možnosti dalšího rozvoje a dostupnosti služby,“ zdůrazňuje.

Logistika a dojezdové vzdálenosti

Významnou roli hraje také geografie. Územní omezení je překážkou třeba v Jindřichově Hradci. „Například ženy z Kamenice nad Lipou, která je vzdálena přibližně 25 kilometrů od Jindřichova Hradce, už spadají do kraje Vysočina, což poskytování služby komplikuje,“ říká hlavní sestra a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči tamní nemocnice Dana Velimská.

Omezení vzdálenosti trápí i Nemocnici Tábor, ačkoli v současné době je schopná poptávku pokrýt. Jako hlavní překážku vidí omezení na okres také v Náchodě.

Potřeba změnit přístup

Některé porodnice upozorňují i na širší systémové a kulturní bariéry. „Domnívám se, že o této bezplatné pomoci maminky málo vědí nebo se setkáváme s předsudky, že se jedná o kontrolu, jako to bylo dříve. Často vysvětlujeme, že jsme pro ně pomocnice v tomto těžkém období, kterým šestinedělí rozhodně je,“ říká vrchní porodní asistentka Oblastní nemocnice Jičín Kateřina Šonová.

Čtěte také

Vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení v Českém Krumlově Lenka Trojáková je přesvědčená, že je třeba změnit myšlení a uvědomit si, že péče je hlavně preventivní.

„Zatím ženy převážně volají, pokud se vyskytne nějaký problém, který vyřešíme. Dále je dlouhá léta oddělovaná matka od dítěte. O ženu se stará porodní asistentka. Miminko má v péči převážně dětská sestra. V poporodní péči se navracíme k fungujícímu modelu. Matka a dítě patří k sobě a stará se o ně porodní asistentka. Kompetence na to máme,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

V navazujícím článku se zaměříme na zkušenosti porodnic na Moravě a ve Slezsku.