Tisíců českých rodin se dotýkají poruchy autistického spektra. Jejich výskyt navíc dlouhodobě roste. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má v péči 11 510 klientů s těmito poruchami, z toho 8 300 dětí. První příznaky autismu se mohou objevit už kolem druhého roku života a včasné odhalení výrazně zvyšuje šanci na zvládání jeho projevů, upozorňuje VZP.
U autismu výrazně zvyšuje šanci na zvládání jeho projevů především jeho včasné odhalení, podotýká Miroslav Jankůj, pověřený náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
„První signály se obvykle objevují mezi druhým a třetím rokem života, u některých dětí však mohou být patrné už v kojeneckém věku. U mírnějších forem se typické projevy někdy podaří rozpoznat až v pozdějším dětství nebo dokonce v dospělosti,“ popisuje. A dodává, že autismus je výrazně častější u mužů než u žen, přibližně v poměru tři ku jedné.
Co nejčasnější screening
Autismus je celoživotní neurovývojová porucha, která ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá okolí a komunikuje s ostatními. Děti s autismem mohou mít obtíže při zpracování podnětů z okolí – například při porozumění tomu, co vidí, slyší nebo prožívají. Čím dříve se podaří potíže odhalit a zahájit terapii, tím větší je šance na pozitivní vývoj.
První plošné vyšetření probíhá už při preventivní prohlídce v 18 měsících věku. Pediatři při ní sledují psychomotorický vývoj dítěte a zaměřují se například na oční kontakt, sdílenou pozornost nebo reakci na oslovení jménem. Pomáhá jim k tomu krátký standardizovaný dotazník, jehož vyhodnocení zabere jen několik minut. Pokud výsledky naznačují možné potíže, dítě je odesláno k dalšímu odbornému vyšetření, obvykle k dětskému psychiatrovi.
Vhodná terapie pak může výrazně zlepšit každodenní fungování i kvalitu života dítěte. „Jedním z nejrozšířenějších mýtů o autismu je představa, že lidé na spektru jsou uzavření a nevnímají druhé. Ve skutečnosti mnoho z nich naopak velmi citlivě reaguje na drobné změny v komunikaci nebo na nejasná sociální pravidla,“ vysvětluje Magdalena Šubrt Thorová, výkonná ředitelka Národního ústavu pro autismus.
Očkování autismus nezpůsobuje
Počet lidí s poruchami autistického spektra, kterým VZP hradí zdravotní péči, v posledních letech výrazně narůstá. Zatímco v roce 2021 jich bylo něco přes šest tisíc, nyní už jde o více než jedenáct tisíc lidí.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přibližně 62 milionů lidí s poruchou autistického spektra, což odpovídá zhruba jednomu člověku ze 127. Přesné příčiny autismu zatím vědci neznají. Předpokládá se kombinace genetických a environmentálních faktorů. WHO zároveň opakovaně upozorňuje, že autismus nesouvisí s očkováním – tuto hypotézu vyvrátily rozsáhlé vědecké studie.
