Hrozí, že se český pacient stane rukojmím v obchodní válce mezi Bílým domem a farmaceutickými giganty. Jak na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví varoval expert Tomáš Doležal, plánovaná politika Donalda Trumpa, která chce svázat ceny léků v USA s těmi evropskými, může vést k omezení dostupnosti nejmodernější léčby v našem regionu. Aby se Evropa vyhnula odchodu inovativních firem z trhu, musí podle něj přistoupit k „sanitární akci“ a důsledně utajit skutečné ceny, za které léky nakupuje.
Zatímco se evropské systémy zdravotnictví soustředí na efektivitu a proplácení léků podle jejich skutečného přínosu pro pacienta, zpoza oceánu přichází stín politiky, která může zavedené pořádky rozmetat. Na summitu Zdravotnického deníku to jasně pojmenoval Tomáš Doležal, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA). Podle něj nelze připravovanou politiku Bílého domu podceňovat, i když v ní lze jen těžko hledat racionální ekonomickou logiku.
Trumpovo trestání „zlé Evropy“
Základem Trumpovy strategie je přesvědčení, že Spojené státy dotují zbytek světa tím, že platí za vývoj léků nejvyšší ceny, zatímco Evropa díky regulacím ceny sráží. Plánovaný systém, označovaný jako Trump Rx, počítá s tím, že se ceny v americkém programu Medicare začnou odvozovat od mezinárodního koše cen, v němž figuruje i Česká republika.
„Vychází to z typického trumpovského ‚ty zlá Evropo, nejsi ochotná platit za naše úžasné inovace, snižuješ ceny léků, tak za to potrestáme inovativní firmy tím, že snížíme na základě evropských cen i ty americké‘,“ popsal v nadsázce mechanismus Doležal.
Podle něj je tato politika podobná obchodním clům. Ve výsledku ji nejvíce odnesou sami občané USA a investice do tamního výzkumu. Pro trh střední Evropy, který tvoří pouhá 2 % globálního obratu, však toto „referencování“ představuje existenční riziko. Pokud by americký trh, tvořící polovinu světových prodejů, začal kopírovat nízké evropské ceny, farmaceutické firmy by mohly raději z malých trhů odejít, aby ochránily své zisky v USA.
„Sanitární akce“ k utajení cen
Česká republika se nyní musí soustředit na to, co může reálně ovlivnit. Klíčem k přežití v éře globálního referencování je podle Doležala ochrana takzvaných confidential cen (důvěrných cen), které vznikají po slevách a dohodách mezi pojišťovnami a výrobci.
„V rámci předběžné opatrnosti bychom měli ve spolupráci SÚKL, ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami ověřit, zda jsou dostatečně nastavené mechanismy, které zabrání úniku těchto cen, protože by to mělo katastrofální dopady. Jedná se pouze o jakousi sanitární akci spočívající v omezení jejich zveřejňování, nikoli o jejich úpravu,“ apeluje Doležal.
Tato „hygiena“ dat je nezbytná proto, aby se k reálným nákladům českého systému nedostali američtí regulátoři. Pokud by totiž Washington viděl skutečnou cenu po slevě, mohl by ji chtít vynutit i doma, což by vedlo k okamžitému stažení léku z českých nemocnic.
Hellová: Prioritou je dostupnost
S tímto přístupem souzní i zástupci ministerstva zdravotnictví. Markéta Foldyna Hellová, vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií, zdůraznila, že v tomto specifickém případě musí jít stoprocentní transparentnost stranou v zájmu pacienta.
„Ambice transparentnosti musí být vždy vyvážená okolnostmi a tady by to jednoznačně spíše znamenalo ohrožení dostupnosti léků nebo zavádění inovací,“ uvedla Foldyna Hellová s tím, že resort plánuje společné jednání všech zainteresovaných stran k nastavení kontrolních mechanismů.
Evropa už nyní ztrácí dech
Situace je o to vážnější, že Evropa jako celek v atraktivitě pro farmaceutický průmysl dlouhodobě klesá. Zatímco USA drží 50 % trhu, podíl Evropy se smrskl na 25 % a nadále padá pod tlakem asijských zemí.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na summitu potvrdil, že nůžky mezi americkým a evropským trhem se neustále rozevírají. A Trumpova politika tento trend pouze urychlí. „Už dnes Evropa ztrácí u inovativních léků. 17 % inovativních léčiv není vůbec uváděno na evropském trhu. Buď budou léky dražší, nebo méně dostupné. Nejde jen o Českou republiku, ale celou Evropu,“ varoval.
Naděje v principu přidané hodnoty
Navzdory hrozbám z Washingtonu odborníci na summitu odmítli, že by se Evropa měla vzdát svého modelu cenotvorby. Na rozdíl od USA, které se zdráhají měřit přínos léku penězi, Evropa sází na principy HTA (hodnocení zdravotnických technologií) a cenu za rok kvalitního života (QALY).
Doležal věří, že evropská cesta je správná, ale vyžaduje obezřetnost. Výrobci léků totiž už nyní pociťují nejistotu, která se projevuje „ztuhnutím“ při vyjednáváních o vstupech na trh. „Americkou politiku nezměníme, ale jsem plně přesvědčený, že Evropa dělá cenotvorbu dobře… Snaží se platit za skutečný přínos, což Amerika dlouhodobě odmítá,“ dodal.
