Zdravotnická záchranná služba (ZZS) čelí stále většímu zatížení. Paradoxně ale ne kvůli těžkým případům. Co stojí za nárůstem výjezdů a jak by se měl systém změnit? Na Prague Resilience Summit to popsal lékař urgentní medicíny a lékař operačního střediska ZZS v Praze Ondřej Franěk.
Zatížení zdravotnických záchranných služeb v posledních letech výrazně roste. Jak ale upozorňuje Franěk, nejde o návrat k většímu počtu kritických stavů, spíše naopak.
Z dat Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že mezi lety 2007 a 2024 vzrostl počet pacientů záchranné služby přibližně o 50 %, tedy o stovky tisíc případů. Zároveň ale dramaticky ubylo nejzávažnějších diagnóz. Například těžké úrazy klesly o 60 %, infarkty myokardu o 57 % a cévní mozkové příhody zhruba o třetinu.
Kdo jsou „noví“ pacienti?
Logické vysvětlení by nabízelo stárnutí populace. Jenže realita je podle Fraňka složitější.
„Pouze zhruba třetina toho vzestupu je vysvětlitelná posuny v generačním stárnutí. Dvě třetiny pacientů přibyly v systému takzvaně navíc,“ popsal. Jinými slovy: Velká část pacientů by ještě před patnácti či dvaceti lety záchranku vůbec nevolala.
Překvapivý je i věkový profil. Největší absolutní nárůst totiž připadá na skupinu mezi 20 a 64 lety. Výrazně ale rostou i počty dětských pacientů. Senioři sice zůstávají významnou skupinou, nejsou však jediným ani hlavním vysvětlením.
Úrazy seniorů a změna péče
Specifickou kapitolou jsou úrazy, které tvoří významnou část nových výjezdů. Přibližně 60 tisíc případů navíc připadá právě na ně. A většinou se týkají seniorů.
Podle Fraňka nejde nutně o to, že by docházelo k více úrazům, změnil se však přístup k péči o tyto pacienty. „Jezdíme do domovů seniorů, do ubytovacích kapacit, k pacientům, kteří spadnou a zlomí si krček, ruku a tak dále. Dříve by přijela DRNR (doprava raněných, nemocných a rodiček, pozn. red.), dnes standardně vyjíždí zdravotnická záchranná služba,“ konstatoval.
Naopak v případě onemocnění – což je 115 tisíc případů navíc proti teoretickému předpokladu – dominují v nárůstu pacienti středního věku, od 20 do 64 let.
Mohlo by vás zajímat
Výrazný nárůst psychických obtíží
Ještě výraznější trend se týká duševního zdraví. Právě zde zaznamenávají záchranáři nejdynamičtější nárůst. Výrazně přibývá případů spojených s psychiatrickými diagnózami, často v kombinaci s užíváním návykových látek.
U mladých pacientů jsou nárůsty obzvláště výrazné. Například u sebevražedných pokusů se zvýšil jejich počet o desítky procent. „Nárůsty u duševních onemocnění jsou násobné oproti ostatním typům stavů, se kterými se zdravotnická záchranná služba setkává,“ poznamenal Franěk.
Z pohledu závažnosti jde přitom ve většině případů o méně urgentní stavy. Dominují pacienti hodnocení v rozmezí NACA 1 až 3, tedy bez bezprostředního ohrožení života. Závažnějších případů přibylo jen relativně málo a často souvisejí právě s intoxikacemi.
Výsledkem je paradoxní situace. Záchranné služby mají více práce než kdy dříve, čelí ale jinému typu pacientů než v minulosti.
Co se změnilo v systému
Vývoj podle Fraňka nelze vysvětlit jen změnou chování pacientů. Významnou roli sehrála i proměna zdravotnického systému. Postupně zanikla návštěvní služba i velká část lékařské služby první pomoci. Počet ambulancí poskytujících pohotovostní péči klesl přibližně o 75 % a jejich provozní doba se výrazně omezila.
Zdravotnická dopravní služba dnes slouží především pro plánované transporty, nikoliv pro akutní stavy. Pro řadu pacientů se tak záchranná služba stala prakticky jedinou dostupnou možností.
Posílení kapacit nestačí
Nabízí se jednoduché řešení – posílit kapacity záchranné služby. Podle Fraňka jde ale o jen část odpovědi. „Není reálné všechny nové události pokrývat jenom ambulancemi nejvyšší kvality,“ upozornil.
Cestou by podle něj měla být kombinace více opatření: Lepší telefonická triáž, využití telemedicíny včetně videopřenosů, zapojení umělé inteligence i úprava vzdělávání záchranářů tak, aby odpovídalo současné skladbě pacientů.
Zásadní roli může sehrát také rozšíření spektra služeb. Franěk zmiňuje například možnost využití zdravotního taxi nebo specializovaných služeb pro transport méně závažných pacientů. V oblasti duševního zdraví pak vidí velký potenciál v komunitní péči a mobilních týmech, které by mohly zasahovat přímo v přirozeném prostředí pacientů.
Změna, která neskončí
Podle Fraňka je zřejmé, že současný trend bude pokračovat. Populace stárne, ale zároveň se mění i chování mladších generací, které častěji vyhledávají pomoc. „Zdá se, že generace, která dorůstá, je nějakým způsobem citlivější a vyžaduje častější přivolání zdravotnické záchranné služby,“ uvedl.
