Alarmující propad porodnosti v České republice nemá příčinu jen v ekonomických faktorech, jako jsou drahé bydlení či nedostatek školek. Odborníci na semináři na Úřadu vlády poukázali také na psychologické a systémové bariéry, které ženy od dalšího dítěte odrazují. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůraznil, že stát už podniká první kroky k nápravě: od letošního roku byl zaveden screening poporodních depresí, který aktuálně funguje ve 37 porodnicích, s ambicí rozšířit jej do všech zařízení v zemi. Šéf resortu zároveň připustil, že demografický vývoj si vynutí radikální kroky v restrukturalizaci sítě porodnic.
Na často opomíjený fakt, že ochota rodit další děti se neodvíjí pouze od stavu bankovního konta, ale především od subjektivního prožitku z prvního porodu, upozornila vědecká pracovnice z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Alena Lochmannová. Podle jí citovaných výzkumů trauma často vzniká z nedostatku komunikace a pocitu ztráty kontroly nad vlastním tělem.
„Rozhodování o tom, zda mít druhé či další dítě, vzniká mnohem dříve než v průběhu mateřství a rodičovství. Vzniká právě v průběhu těhotenství a v okamžiku porodu. Vzniká v souvislosti s tím, jaký porod byl, jaké bylo očekávání ženy a jejího partnera,“ vysvětlila Lochmannová.
Velká odpovědnost, málo informací
Výzkumy, do kterých se zapojily stovky žen, podle ní ukázaly, že psychická zátěž není jen otázkou šestinedělí, ale přesahuje období prvního roku po porodu. Jako kritická se ale jeví zejména skutečnost, jakým způsobem personál se ženou komunikuje v momentech, kdy se porod ubírá neočekávaným směrem. Mnohé ženy si podle Lochmannové odnášejí traumata z rozhodnutí, která zpětně hodnotí jako neinformovaná.
„Spousta žen odkazovala na fakt, že nevěděly, co se dělo. Odnesly si nevykomunikovaná traumata, které se propsaly do samotné péče o dítě i do rozhodování o dalších potomcích,“ upozornila vědkyně s tím, že zásadní roli hraje právě sociální opora a možnost se v průběhu děje kdykoliv doptat na srozumitelné informace.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v reakci na to připomněl, že od letošního roku byl zaveden nový screeningový program zaměřený na včasnou detekci poporodních depresí a úzkostí u žen. V jeho rámci rodičky vyplňují dotazník s otázkami, jak se cítí a podobně. Funguje zatím ve 37 porodnicích v Česku, ale jeho ambice jsou vyšší.
„Naším cílem je, aby tento screening byl ve všech porodnicích. Mohlo by to pomoci, aby ženy dostaly v poporodním období intervenci, která jim to pomůže zvládnout. Umím si představit, že pokud jim se stavy poporodních úzkostí a depresí nikdo nepomůže, bude jejich motivace mít druhé či třetí dítě výrazně menší,“ řekl ministr.
I muž chce být u porodu užitečný
Lochmannová dále zdůraznila, že pro duševní pohodu rodiny je klíčová kontinuita péče, tedy stav, kdy je žena v kontaktu s odborníkem, který sleduje proměny jejího psychického stavu v celém průběhu těhotenství i po něm.
K tématu:
- Konec diskriminace nezadaných? Vojtěch chce povolit umělé oplodnění i single ženám
- Češi narážejí na limity „projektu dítě“. Jejich plány drtí biologická realita
- Bez umělého oplodnění by Česko vymřelo ještě rychleji. Podíl dětí ze zkumavky strmě roste
- Neplodnost v Česku roste: Viníkem je moderní život, obezita a chemické látky
- (Ne)těhotné Česko: IVF specialista odhaluje, proč vymíráme. Může za to nejen méně spermií u mužů
Zajímavým aspektem výzkumu byla i role partnerů u porodu. Pomocí speciálních škál tým ověřoval spokojenost mužů, kteří byli přítomni u narození svého dítěte v posledních pěti letech.
„Ukázalo se, že index spokojenosti partnera, do něhož se propisuje komunikace, a to, že se muž necítil zbytečný, má významný vliv na rozhodování o dalším dítěti,“ dodala Lochmannová. Pokud si rodina nechce zopakovat prožitek porodu kvůli komunikačním bariérám či pocitu narušení role matky, demografický propad se bude prohlubovat.
Mohlo by vás zajímat
Špičkové výsledky, ale krize důvěry
Odborný pohled z praxe přinesl Antonín Pařízek, porodník a anesteziolog z pražské porodnice U Apolináře. Poukázal na fascinující paradox: české porodnictví dosahuje historicky nejlepších výsledků, kdy je úmrtnost novorozenců na minimu a podíl císařských řezů ve srovnání se Západem příkladně nízký (27 % oproti 40 % ve Velké Británii). Přesto se lékaři potýkají s rostoucí nedůvěrou rodiček v expertní systémy. Důsledky tohoto rozporu Pařízek označil za „tichou demografickou ztrátu“, neboť nedůvěra v medicínské prostředí se stává překážkou pro otěhotnění.
„Česká republika nikdy v historii země neměla lepší výsledky v porodnictví než dnes. Patří mezi jedny z nejbezpečnějších míst na světě pro porod dítěte. A na místo oprávněné pýchy a uznání je tady krize důvěry v expertní systémy,“ konstatoval Pařízek.
Téměř polovina rodiček s nezdravou váhou
Upozornil rovněž na měnící se biologický profil rodiček, který je další z příčin nízké porodnosti. Věk prvorodiček stoupá a alarmujícím faktorem je i nadváha či obezita.
„Celých 42 % žen v České republice vstoupilo v loňském roce do těhotenství s nadváhou či obezitou. Spolu s věkem jde o biologicky velmi negativní faktory pro úspěšné otěhotnění, těhotenství a porod,“ zdůraznil lékař. V kombinaci s romantizovanou představou o „přírodním porodu“ a odmítáním role lékaře vytvářejí tyto faktory rizikový mix.
Pařízek následně představil pět klíčových návrhů pro posílení porodnictví a porodnosti v ČR:
- 1. Porodnictví jako strategická priorita státu – Zařadit porodnictví mezi priority rozvoje ČR a vládní program Zdraví 2030.
- 2. Systemizace porodnic – Zajištění maximální dostupnosti nejvyšší možné úrovně kvality péče.
- 3. Týmový model péče – Maximální možné využití kompetencí porodních asistentek v rámci multidisciplinárních týmů.
- 4. Celonárodní měření spokojenosti rodiček, kojení a porodního stavu žen – Pověřit ÚZIS sledováním zkušeností žen s péčí a výsledky transparentně zveřejňovat.
- 5. Národní program důvěry v porodnictví – Ustanovit pod Úřadem vlády pracovní skupinu pro propojení zdravotních a demografických aspektů porodnosti.
Statistický sešup
Seminář proběhl v kontextu více než nepříznivých čísel, která v březnu zveřejnil Český statistický úřad. Loňský rok byl pro českou demografii černým pátkem – narodilo se pouze 77 636 dětí, což je nejméně od roku 1785. Úhrnná plodnost se propadla z nadějných 1,7 (v roce 2020) na kritických 1,28 dítěte na jednu ženu. Pro zachování prosté reprodukce populace je přitom nutná hodnota 2,1.
V souvislosti s těmito čísly se již delší dobu diskutuje o tom, zda současná síť porodnic není naddimenzovaná a nedochází tak k rozmělňování kvality péče. Ministr proto plánuje změny.
„Bude muset dojít k restrukturalizaci sítě porodnic v České republice, neboť dnes nastavený systém je neudržitelný. To je asi každému zřejmé. Aby zde byla porodnice s 200 porody ročně, je riziko pro matku i dítě. Bude muset dojít ke změnám hlubšího charakteru,“ řekl na semináři.
Mohli jste přehlédnout: Heterochromie: Co značí dvoubarevné oči a vyžaduje pozornost?
