Téměř 100 tisíc nemocných, invalidita mladých lidí, život s řadou obtíží. To je realita pacientů trpících idiopatickými střevními záněty (IBD). Data ukazují, že ač se péče o ně zlepšuje, je v mnoha ohledech co dohánět. Rozdílná je také kvalita péče v jednotlivých krajích. U kulatého stolu Využití indikátorů kvality ke zlepšení péče o pacienty s IBD to popsal Glen Donin z týmu CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.
Kvalitu péče o pacienty s IBD dosud nikdo nemapoval. Změnit se to pokouší právě výzkumný tým CzechHTA, který se pustil do tvorby indikátorů kvality péče. „Naším cílem je první pokus změřit současný stav kvality poskytování zdravotní péče pacientům s nemocemi IBD. A využít výsledky pro řízení a zlepšování kvality péče. Tuto aktivitu začínáme opravdu od nuly,“ řekl Donin na úvod svého vystoupení.
Je na co navazovat
Výzkumný tým, jehož je součástí, už však v minulosti tvořil indikátory kvality péče v jiné oblasti. A má tak na co navazovat. „Náš tým vystavěl portál Indiko, kde jsou představeny indikátory pro různá onkologická onemocnění. A IBD je oblastí, kterou se zabýváme jako úplně první v rámci neonkologických diagnóz,“ popsal Donin.
Při tvorbě indikátorů spolupracuje tým CzechHTA s pracovní skupinou pro IBD a také vychází z mezinárodních doporučení a řady publikací v odborných časopisech a publikacích.
Jednou z inspirací je návrh indikátorů Americké gastroenterologické asociace, který akcentuje oblasti, o nichž ve své přednášce u kulatého stolu mluvil předseda pracovní skupiny pro IBD při České gastroenterologické společnosti Martin Bortlík. Tedy včasné nasazení cílené biologické léčby ihned po diagnostikování nemoci. A také opouštění step-up přístupu, při němž lékaři nejdříve nasazují konvenční léčbu a teprve po jejím selhání, případně intoleranci na ni, podávají léčbu biologickou.
První indikátory stanoveny
Tým CzechHTA využil data Národního registru hrazených zdravotních služeb z let 2013 až 2025. „Zkoumali jsme prevalenční kohortu dospělých pacientů nad 18 let s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou (což jsou dvě nejčastější IBD nemoci, pozn. red.). Měřili jsme procesní indikátory. Sledovali jsme proces poskytování péče a snažili jsme se ho změřit. Nesledovali jsme ale kvalitu života, míru bolesti ani frekvenci různých nežádoucích účinků,“ popsal Donin.
Na základě analýzy dat a literatury a po opakovaných diskusí s odborníky připravil tým CzechHTA první sadu relativně jednoduše vypočitatelných indikátorů. Těmi jsou:
- podíl užívání konvenčních léčiv u Crohnovy choroby,
- nadužívání kortikosteroidů,
- čas do nasazení cílené biologické léčby,
- celkové využití cílené biologické léčby v populaci IBD pacientů,
- pooperační endoskopie u Crohnovy choroby.
Propast mezi regiony
Výsledky analýz ukazují pozitivní trendy. Léčiva 5-ASA (základní protizánětlivé léky, pozn. red.) lékaři v roce 2025 využívali u 38,2 % pacientů s Crohnovou chorobou. V roce 2014 u 65 % pacientů.
Znatelné jsou ovšem regionální rozdíly. Nejlépe si vede Karlovarský kraj, kde 5-ASA léky okusí jen 32,5 % pacientů, na opačném konci spektra se umístil Královéhradecký kraj se 41,6 %. Oba jevy ukazují následující grafy:
Značné regionální rozdíly ukazují data také u nadměrného užívání kortikosteroidů, které představuje riziko pro pacienta a je signálem nedostatečné kontroly nemoci. V této kategorii si Karlovarský kraj vedl naopak nejhůře. „Část krajů je trvale nad národním průměrem,“ upozornil Donin na dlouhodobost trendu.
Podíl nadměrného nasazování kortikosteroidů u Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy si můžete prohlédnout v následujícím grafu:
Data ukazují i další zajímavý (a poněkud znepokojivý) fakt – po významném užití kortikoidů není u 80 % pacientů s Crohnovou chorobou a 85 % pacientů s ulcerózní kolitidou ani po 2 letech nasazena cílená biologická léčba.
Základní kámen potřebných změn
„Cílem našich indikátorů je měřit každý rok data, porovnávat, zda se něco změnilo. A ideálně na základě toho přijímat nějaká opatření. První výsledky naší analýzy ukazují několik oblastí, které si zaslouží pozornost odborné společnosti a dalších stakeholderů. Výrazné regionální rozdíly v dostupnosti a kvalitě péče jsou jasně vidět,“ dodal Donin.
Data si můžete prohlédnout, péči regionálně porovnat a údaje různě seřadit i vy, a to přímo na portálu Indiko v záložce IBD.
Poděkování za podporu kulatého stolu patří společnostem Takeda, Sprinx Pharma a Tiscali Media.
