Na kritickou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle níž peníze na posílení připravenosti klíčových nemocnic na možné hrozby v letech 2020 až 2023 často šly na nákup přístrojů, které poté nebyly využívány, zareagovalo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Podle resortu ovlivnila nákupy pandemie covidu. Některé přístroje navíc nemocnice potřebují, ač nejsou využívány často, argumentuje ministerstvo.
Ministerstvo ve svém stanovisku vysvětluje, že podpora z evropského investičního nástroje REACT-EU na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu-19 směřovala do páteřní sítě nemocnic, nejen na už plně vybudované urgentní příjmy.
Připravenost klíčových nemocnic
„Rozhodnutí směřovat podporu do nemocnic zapojených do sítě urgentních příjmů vycházelo z koncepčního přístupu ministerstva zdravotnictví k zajištění dostupné akutní péče v celé České republice. Tato síť byla využita jako definice páteřní sítě nemocnic. Ty zajišťují non-stop péči a nesou hlavní zátěž při mimořádných událostech,“ uvádí resort.
Podpora podle vyjádření ministerstva nebyla cílená na hodnocení aktuálního formálního stavu jednotlivých urgentních příjmů. Měla co nejrychleji posílit připravenost klíčových nemocnic. Proto investice směřovaly i do nemocnic, které budují urgentní příjmy v delším časovém horizontu.
„Je třeba zdůraznit, že samotný vznik či stavební rozvoj urgentních příjmů nebyl z prostředků REACT-EU financovatelný, což ostatně konstatuje i NKÚ,“ dodává ministerstvo.
Složité podmínky v pandemii
Upozorňuje také, že peníze do nemocnic směřovaly v době pandemie covidu. A tehdy se muselo reagovat rychle „a současně zajistit připravenost zdravotnického systému i na další krizové situace“. Proto podle vyjádření resortu nešlo přesně predikovat budoucí běžnou strukturu pacientů.
„Tomu odpovídal i širší seznam podporovaného vybavení. To mělo zajistit flexibilitu systému a jeho schopnost reagovat na různé typy zdravotních hrozeb,“ vysvětluje resort.
Ministerstvo kritizuje závěry NKÚ i za nepřesnost. „Ve svých závěrech poukazuje na nižší využití části kontrolovaných přístrojů. Kontrola se ale opírala o omezený vzorek 41 přístrojů, z nichž bylo 27 označeno za méně využívané. V kontextu tisíců pořízených zařízení napříč celým systémem nelze z těchto dílčích zjištění vyvozovat závěry o celkovém nastavení podpory,“ tvrdí resort. Nižší využití podle něj navíc v mnoha případech neznamená nadbytečnost, ale připravenost na různé mimořádné hrozby.
Posílíme kontrolu
Ministerstvo argumentuje i tím, že u přístrojů s vyšší hodnotou jejich potřebnost povinně posuzovala Přístrojová komise. Na výběru přístrojů se podílely i kraje, pojišťovny a odborníci.
Obecně však podle svého vyjádření nebere resort závěry NKÚ na lehkou váhu. „Doporučeními NKÚ se budeme dále zabývat, zejména v oblasti práce s daty a vyhodnocování využití zdravotnické techniky. Vedle posílení datového vyhodnocování využití přístrojových kapacit dochází také ke změnám v nastavení Přístrojové komise a kontrolních mechanismů tak, aby byly investice ještě efektivněji cílené a do budoucna lépe odpovídaly skutečným potřebám zdravotnických zařízení,“ ujišťuje resort ve své zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj poskytla na různé projekty z evropského investičního nástroje REACT-EU v letech 2020 až 2023 téměř 19 miliard korun. Většina těchto peněz na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu šla na zdravotnické projekty. Podle NKÚ ministerstva nekontrolovala, zda byly dotované přístroje potřebné.
