Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k dalšímu revolučnímu kroku. Po zveřejnění dat o kvalitě péče na úroveň konkrétních nemocnic v oblasti léčby mrtvice a rakoviny otevírá také data o pooperačních sepsích. Podívejte se, jak je na tom vaše nemocnice.
V Česku máme ročně 5 tisíc sepsí (lidově otrav krve), které se tak po plánované operaci vyskytují průměrně u 0,84 % pacientů. To je výrazně více oproti jiným zemím, kde je to v průměru 0,42 %. Jde přitom o komplikaci, které jde z velké části zabránit. Cílem ministerstva tak nyní je, aby se počet sepsí snížil v příštích letech na polovinu.
„Zatím jsou nemocnice, které vykážou případ pacienta nakaženého pooperační infekcí, systémem odměňovány. Dostávají případ od zdravotních pojišťoven zaplacený. To chceme změnit. Nejpozději do dvou let chceme nastavit úhradové mechanismy tak, aby poskytovatelé, kteří mají pooperační sepse, je nedostali uhrazené. Dostanou tedy standardně za hospitalizační případ z hlediska operace, ale už ne nastalé komplikace,“ plánuje ministr Adam Vojtěch. „Komplikace může stát systém stovky tisíc na pacienta,“ dodává.
Se zveřejňováním dat budou také poskytovatelé motivováni zapracovat na vykazování péče, protože i zde může být jedna z příčin tristních čísel. „Po zveřejnění výsledků pooperačních sepsí očekáváme rychlé zlepšení ve třech bodech: Za prvé, nemocnice lépe zkontrolují svá data a začnou přesněji vykazovat pooperační sepse. Za druhé, výsledky donutí nemocnice upravit zavedené klinické postupy. Za třetí, vznikne přirozený tlak na srovnávání s ostatními zařízeními,“ načrtává datový analytik ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.
30 poskytovatelů nad limitem
Podíl výskytu sepsí se přitom mezi jednotlivými poskytovateli velmi liší. S otevřením dat mají nemocnice příležitost začít se učit od těch nejlepších. A ty, která mají čísla špatná, získají motivaci zapátrat, kde je zakopaný pes.
„Ještě před samotným zveřejněním otevřených dat jsme oslovili přibližně 30 poskytovatelů s výskytem pooperačních sepsí přesahujícím hodnotu 1,2 % a požádali je o vysvětlení důvodů jejich horších výsledků. Chceme v tomto vyžadování zpětné vazby u méně úspěšných zařízení pokračovat i do budoucna,“ říká k tomu vrchní ředitel sekce zdravotní péče na ministerstvu Patrik Zachar.
Nejde o žebříček
Sledování pooperačních sepsí je indikátor, který vyvinuli ve Spojených státech už před více než 20 lety a běžně se používá v řadě států. Zaměřuje se přitom jen na plánované operace. Odfiltrovává tedy akutní zákroky či ty, kdo už se sepsí do nemocnice přišli. A zároveň zohledňuje rizikovost pacienta. U nás tak indikátor zahrnuje celkem 2,75 milionu hospitalizačních případů z let 2020 až 2024.
„Nesestavujeme žebříček nemocnic. Výskyt pooperačních sepsí je tzv. smoke indikátor. Ukazatel sám o sobě neříká, že je nemocnice špatná. Může odrážet například lepší diagnostiku, důslednější či přikrášlené kódování nebo specifickou skladbu výkonů. Co ale říká určitě, je, že tady je potřeba podívat se podrobněji. Jako u kouřového alarmu víte, že vám někde uniká kouř. Nevíte ale, jaký druh požáru ho způsobil, nebo jestli si jen někdo zapálil cigaretu,“ vysvětluje poradce ministra zdravotnictví a klinický expert Kanceláře zdravotního pojištění Petr Čech.
Indikátor je srovnatelný mezi nemocnicemi napříč spektrem. Platí ovšem, že fakultní a velké krajské nemocnice mívají lepší čísla než zařízení menší. U těch je ovšem třeba dát pozor na to, zda nemají příliš nízké počty zařazených případů, při nichž dochází ke zkreslení.
Mytí rukou i nepoužívání žiletek
A co mohou udělat nemocnice pro to, aby pooperačním sepsím zabránily? Mnohdy za touto komplikací stojí infekce chirurgické rány, které jsou do značné míre preventabilní. K tomu je potřeba:
- správná antimikrobiální profylaxe,
- šetrné odstranění vlasů či chlupů z operačního pole, které by se rozhodně nemělo holit žiletkou,
- správná dezinfekce operačního pole chlorhexidinem s alkoholem,
- výživa pacienta před operací,
- celotělová dekolonizace kůže,
- dekolonizace nosu při kolonizaci zlatým stafylokokem,
- nekouření 4 – 6 týdnů před výkonem,
- hlídání hygieny operačních sálů a hygieny rukou zdravotníků při péči o pacienta,
- hlídání hladiny cukru a teploty během operace.
V případě nemocničních infekcí, které jsou způsobeny katetrem (ať už žilním či močovým) nebo připojením na ventilátor, pak je v rámci prevence třeba zavedení jen po nezbytně dlouhou dobu.
„Někdy to může být zdánlivě banalita. Všichni jsme naučení, jak si správně mýt ruce. Je jasné, že to lékaři a sestry dělají, když jdou operovat. Ale měli by to dělat pokaždé, když přecházejí od pacienta k pacientovi. A zjistilo se, že když se pacienti poučí, ať si to hlídají, a upozorňují všechny, kdo se k nim blíží, že si musí vydezinfikovat ruce, tak klesá počet nemocničních infekcí,“ popisuje Čech.
Mohlo by vás zajímat
„V mnoha jiných zemích je běžné, že se pacient zeptá: Nezlobte se, pane doktore, máte toho hodně, ale nevšiml jsem si, že byste si umyl ruce. Lékař by se rozhodně neměl urazit, ale říci: Díky, že jste mě upozornil. Do takové kultury péče bychom se měli dostat,“ doplňuje odborný garant České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny Petr Smejkal.
A pokud už k infekci, potažmo sepsi dojde, zcela zásadní je včasný záchyt, k němuž mají nemocnice k dispozici skórovací systémy.
„Když se na to celé zaměříme, zachráníme spoustu lidských životů, ušetříme spoustu peněz a je to výraz kvality poskytované péče,“ konstatuje Smejkal.
Více indikátorů složí obrázek o bezpečnosti péče
Pooperační sepse jsou ovšem jen jedním z tzv. smoke indikátorů. „Jeden indikátor nedá teď pacientovi jasnou odpověď, jestli nemocnice poskytuje bezpečnou péči či nikoliv. My bychom byli rádi, kdyby se počet indikátorů rozšiřoval. Pacienty zajímá i to, kolik proleženin v případě špatné ošetřovatelské péče v nemocnici může vzniknout, kolik pacientů utrpí zlomeninu po pádu v daném zařízení, kolik pacientů má po operaci krvácení… Je tu tedy řada indikátorů, které v souhrnu dávají pěkný obrázek o tom, jak je nemocnice pro pacienta bezpečná,“ přibližuje předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
„I proočkovanost personálu se výrazně podílí na výskytu nemocničních nákaz. Nemusí jít jen o bakteriální sepse, ale mohou to být i virózy a chřipky. Přimlouval bych se také za to, aby to byl indikátor ke zveřejnění bez nějakých sankcí. Ale pacientovi to může pomoci při rozhodování, kam jít,“ dodává Smejkal.
