Případů dočasné pracovní neschopnosti bylo loni v Česku nahlášeno 2,498 milionu. Nemocní pracovníci v průměru strávili na nemocenské 31,2 dne. Od roku 2023, kdy plně odezněla pandemie covid-19, se tyto hodnoty příliš nezměnily. Proti předcovidovému roku 2019 ale případů pracovní neschopnosti v Česku přibylo o téměř třetinu, zatímco průměrná délka jedné nemocenské se zkrátila zhruba o 11 dnů. Vyplynulo to z ve středu zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Loni v práci každý den kvůli stonání či léčbě úrazů chybělo podobně jako o rok dříve v průměru 213 830 lidí. V roce 2019 to bylo necelých 222 500 lidí.
Většina lidí je na neschopence podle statistiků z důvodu nemoci. Kvůli úrazu bylo loni vystaveno 8 % neschopenek, přičemž 44 tisíc byly pracovní úrazy. „V roce 2025 došlo též k 87 smrtelným pracovním úrazům,“ uvedli na webu statistici.
Z hlediska pracovních odvětví byli nejčastěji na neschopenkách lidé z automobilového průmyslu. Nejdéle ale stonali pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průměru to bylo přes 46 dnů. Následovalo odvětví těžby a dobývání, kde byli lidé v pracovní neschopnosti v průměru téměř 45 dnů, o zhruba čtyři dny kratší byla průměrná doba nemocenské pracovníků ve stavebnictví.
„Naopak nejkratší průměrná délka neschopenek byla v sekcích Informační a komunikační činnosti (18 dní) a Vzdělávání (20,9 dne),“ uvedl ČSÚ.
Výdaje na nemocenské se podle něj loni meziročně zvýšily o pět procent na 35,8 miliardy korun. V přepočtu na jednoho pojištěnce to bylo 7 596 Kč, tedy o 450 Kč více než v roce 2024.
