Stovky kamer už nesledují jen lidé. Ve Fakultní nemocnici Ostrava pomáhá s bezpečností umělá inteligence, která dokáže rozpoznat pády, podezřelé situace nebo hledané osoby. Novinkou jsou i osobní kamery zaměstnanců, přibýt mají také drony.
V první části rozhovoru jste zmínil, že zaměstnancům představujete i technické nástroje ochrany bezpečnosti. Co o nich můžete prozradit našim čtenářům?
V ostravské fakultní nemocnici jsme vybudovali integrovaný dispečink, jehož součástí jsou tři „hnízda“ – bezpečnostní, technické a zdravotní.
V tom bezpečnostním má dispečer na starosti kamerový systém, vidí na obrazovkách veškeré dění v našem areálu – uvnitř budov i ve vnějším perimetru. Zaměřuje se primárně na místa, která jsou vyhodnocena jako riziková.
Ale protože lidské oko zákonitě nemůže pozorovat stovky záběrů najednou, vypomáhá nám umělá inteligence. Z „hloupých“ kamer jsme udělali kamery chytré. Umělá inteligence posouvá možnosti analytiky a detekce mílovými kroky kupředu.
Lepší několik planých poplachů než jedno tragické přehlédnutí.
Můžete uvést nějaké příklady?
Kamery s umělou inteligencí například umožňují detekovat pády. To se pochopitelně nehodí jen v situacích, kdy někdo někoho napadne a ten člověk spadne. Ze zdravotních důvodů někdy padají i pacienti pohybující se po nemocnici. Systém rychle upozorní dispečera, který hned vysílá strážného a ten na místě zjistí, co se stalo. Někdy poskytuje i první pomoc, než dorazí zdravotníci nebo záchranka.
AI vyhodnocuje i podezřelé chování návštěvníků
Dispečera upozorní umělá inteligence na pád jak?
Obraz z inkriminované kamery se okamžitě automaticky objeví na všech monitorech, což nelze přehlédnout. Rozezní se i zvuková signalizace.
Co dalšího kamery s umělou inteligencí umí?
Samozřejmostí je detekce různých výrazných zvuků, například silného hlasitého výkřiku nebo střelby.
Umělá inteligence také dokáže detekovat podezřelé chování. Upozorní, když se někdo v areálu pohybuje na mnoha místech během krátkého časového úseku. Cílem pacienta by mělo být navštívit oddělení, které potřebuje, případně další, kam je odeslán. Ne obcházet celou nemocnici. Takového člověka si začneme všímat.
Funguje také detekce odložených předmětů kvůli potenciálnímu riziku nástražných výbušných systémů. Pokud někde leží bez pohybu batoh nebo taška, je upozorněn dispečink. Pokud předmět vyhodnotíme jako podezřelý a nikdo se k němu nehlásí, spolupracujeme s policií, která vyšle pyrotechnika.
Mohlo by vás zajímat
A co detekce střelných nebo chladných zbraní?
I to umělá inteligence umí. V nemocnicích je ale drobnou komplikací přítomnost mnoha pacientů s kovovými implantáty. Upozornění je hodně a většinou nejde o zbraň. Ale to nevadí, lepší několik planých poplachů než jedno tragické přehlédnutí.
Sázíme na vlastní lidi, ne na externisty
Používáte kamery s umělou inteligencí i na rekognici obličejů?
Ano. Když se například v areálu nemocnice ztratí dítě, necháme si ho rodičem popsat, zadáme do systému, jak vypadá, jak je vysoké a jaké má na sobě oblečení. A kamery ho hned začnou hledat.
Zároveň dlouhodobě spolupracujeme s policií. Pokud po nás potřebuje nějaké informace o celostátně hledané osobě nebo o vozidle s konkrétní státní poznávací značkou, zadáme údaje do naší „knihovny“. A osobu nebo auto dokážeme v našem areálu najít, pokud se v něm nachází.
Je ve vašem bezpečnostním aparátu dostatek lidí? Nehledáte jich víc?
Ve fyzické ostraze v terénu pracují desítky lidí. Přesto máme ještě v několika směrech hluchá místa, kvůli kterým potřebujeme přijímat další lidi a vytvářet nová pracovní místa. Toto téma je součástí našich diskusí s ministerstvy zdravotnictví a vnitra.
Důležité je, aby měly urgentní příjmy a psychiatrické kliniky v nemocnicích nepřetržitou ostrahu ve dne v noci.
Chceme nakupovat drony, které nám pomohou velmi rychle zmapovat náš areál.
Jsou všichni bezpečnostní pracovníci ve vaší nemocnici vašimi interními zaměstnanci, nebo využíváte i služby externí?
Máme jen své vlastní lidi. I obecně je vždy lepší, když mají nemocnice svou vlastní ostrahu. S nemocnicí jsou více spjatí, zdravotníci i ostatní zaměstnanci si na ně lépe zvyknou a více jim důvěřují.
Využívání externích agentur je ošidné i v tom, že jejich lidé jsou zvyklí dělat ostrahu třeba ve skladech nebo v obchodech. Ale hlídat nemocnici, to je přece jen dost specifická disciplína.
Drony i osobní kamery
Jaká je vaše vize toho, co do příštích let v oblasti bezpečnosti ještě zlepšit, kam se posunout?
Máme připraveno rozložení akvizic v čase. Plánujeme, co všechno bychom měli v následujících letech pořídit – konkrétně rok po roce. Také jsme si vyhodnotili riziková místa, která musíme chránit technikou i fyzicky. Naším cílem v nemocnici je stále pokračovat v budování bezpečného prostředí pro zaměstnance i klienty. To znamená jak další školení zaměstnanců, tak nákup techniky.
V praxi to znamená implementaci dalších kamer nebo implementaci dalších SOS tlačítek pro zaměstnance A také personální navýšení strážní služby tak, abychom některé místa obsadili non-stop. Včasná reakce je totiž nejdůležitějším faktorem – roli nehrají minuty, ale vteřiny. Chceme také nakupovat drony, které nám pomohou velmi rychle zmapovat náš areál. Novinkou je také používání osobních kamer.
To v praxi vypadá jak?
Osobní kamera je součástí oděvu zaměstnance a je transparentní. Takže i člověk, který komunikuje s naším zaměstnancem, tuto kameru vidí. Už jen to přitom může mít pozitivní preventivní efekt. Lidé jsou opatrnější na slova, nejsou najednou tak hrubí. Záznam kamer samozřejmě nahráváme a sledujeme i on-line přenos, takže dispečeři i díky osobním kamerám zachytí různé případy hrubého zacházení – a mohou jednat.
Osobní kamery chceme rozšířit na další kliniky i do ambulancí. Právě v ambulancích totiž bohužel dochází k napadání personálu velmi často.
Nestěžují si pacienti nebo jejich doprovod na to, že jsou – třeba v čekárně – takto natáčeni?
V minulosti jsem takových stížností vnímal více. Ale dnes jich není mnoho. Možná i proto, že jsou lidé dobře informováni. Mohou si přečíst informace o počtu a smyslu kamer. Veškeré naše kamerové systémy máme konzultované, co se týče ochrany osobních údajů. Vše prochází přes pověřence GDPR. Celý areál nemocnice je také opatřený oznámeními, že jde o monitorovaný prostor.
Daniel Naivert pracoval řadu let v manažerských postech u bezpečnostních složek. Své zkušenosti nyní zúročuje jako vedoucí odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení Fakultní nemocnice Ostrava. Působí také jako předseda Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality v Ostravě-Porubě a je členem Komise Rady statutárního města Ostravy pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Je součástí Týmu pro oběti při ostravském magistrátu. Organizuje různá cvičení v rámci krizových a mimořádných situací. Externě přednáší o bezpečnosti na Ostravské univerzitě i v dalších institucích. V prosinci 2025 byl jako civilní pracovník v bezpečnosti oceněn medailí za aktivní spolupráci s ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje.
