Kardiovaskulární onemocnění mají v Evropské unii každoročně na svědomí bezmála dva miliony životů a unijní ekonomiku stojí vysoké miliardy eur. Na půdě institucí Evropské unie se proto v těchto měsících intenzivně debatuje o náplni Evropského kardiovaskulárního plánu. Na svém přístupu k němu se nově shodl Výbor pro veřejné zdraví (SANT). Podle jeho návrhu se má radikálně změnit přístup k péči o srdce a cévy – od prostého hašení akutních krizí, přes celoživotní prevenci až po tvrdou regulaci reklamy na nezdravé potraviny.

Výbor SANT na své středeční schůzi silnou většinou odhlasoval klíčový dokument, který reaguje na unijní plán pro kardiovaskulární zdraví (tzv. Safe Hearts Plan). Hlasovalo pro něj 38 přítomných poslanců, 2 byli proti a jeden se zdržel. Schválený návrh zprávy, jehož autorkou je chorvatská europoslankyně Romana Jerkovićová, staví unijní lídry před neúprosná fakta. Kardiovaskulární onemocnění jsou i nadále hlavní příčinou úmrtí v Evropské unii a každoročně jim podlehne přibližně 1,7 milionu lidí, uvádí se v dokumentu.

Kromě obrovských lidských tragédií s sebou tyto nemoci nesou také masivní finanční zátěž. Podle schválené zprávy vedou chronické potíže, invalidita a předčasná úmrtí „každoročně k ekonomickým nákladům ve výši 282 miliard eur“. To je asi 7 bilionů korun. Europoslanci přitom důrazně upozorňují, že tomuto tlaku na zdravotní systémy lze z velké části předejít. Většina úmrtí jde totiž na vrub rizikovým faktorům, které můžeme sami ovlivnit – od kouření a alkoholu až po špatnou stravu.

„Evropa se až příliš dlouho soustředila na hrazení následků kardiovaskulárních onemocnění, místo aby se zabývala jejich příčinami. Tato zpráva znamená posun směrem k prevenci. Vyzývá k přísnějším a progresivnějším opatřením proti komerčním faktorům, které přispívají ke zhoršování zdravotního stavu. Pokud to s bojem proti největší příčině úmrtí v Evropě myslíme vážně, potřebujeme politiku v oblasti veřejného zdraví založenou na vědeckých důkazech, nikoli na komerčních zájmech,“ uvedla Jerkovićová.

Konec „hašení požárů“. Strategie žádá celoživotní prevenci

V čem přesně schválený návrh europoslanců spočívá? Jádrem celé strategie je zásadní obrat v tom, jak medicína a státy k nemocem srdce přistupují. Výbor SANT požaduje, aby se pozornost přesunula od nemocničních lůžek k samotnému počátku problému. „Reakce Evropy na výskyt kardiovaskulárních onemocnění se musí jednoznačně přesunout od poskytování převážně akutní péče k realizaci preventivních opatření v průběhu celého života,“ zdůrazňují europoslanci v dokumentu.

Mezi hlavní pilíře, které europoslanci v návrhu prosadili, patří:

  • Boj proti komerčním zájmům: Zpráva otevřeně pojmenovává takzvané komerční faktory zdraví. Europoslanci varují před agresivním marketingem tabáku, alkoholu či průmyslově zpracovaných potravin. Žádají přísný zákaz klamavých tvrzení o tom, že některé nezdravé výrobky mají „kardiovaskulární výhody“. Vyzývají k zavedení povinného značení výživových údajů na přední straně obalů a k povinnému varování před riziky pro srdce na lahvích s alkoholem.
  • Screening od školních let: Aby se na rizika přicházelo včas, strategie navrhuje zavést screening lipidů (cholesterolu) pro všechny školní děti. Dospělí, kteří mají alespoň jeden rizikový faktor, by pak měli „před dosažením věku 35 let“ projít komplexní kontrolou kardio-renálně-metabolického zdraví u praktického lékaře.
  • Zdraví ve všech politikách: Zdravé srdce neovlivňují jen lékaři, ale i čistota ovzduší, hluk z dopravy či územní plánování. Europoslanci proto požadují povinné posuzování dopadů všech hlavních legislativních iniciativ EU na lidské zdraví.

Skryté nerovnosti: Regionální propasti a opomíjená rizika

Jedním z alarmujících bodů zprávy je rovněž hluboká nerovnost v přístupu k péči a v diagnostice, která v Evropě nadále přetrvává. Srdeční choroby sice postihují celou populaci, ale šance na včasnou pomoc a úspěšnou léčbu se dramaticky liší podle toho, kde člověk žije, jaké má sociální zázemí nebo jakého je pohlaví.

Europoslanci v textu kritizují přetrvávající praxi, kdy systém specifické potřeby některých skupin v medicíně údajně opomíjí. V souvislosti s diagnostickými rozdíly doslova uvádějí: „V případě žen jsou kardiovaskulární onemocnění často diagnostikována nedostatečně nebo příliš pozdě kvůli přetrvávající genderové předpojatosti, atypickým příznakům a zastaralým diagnostickým kritériím.“

Mohlo by vás zajímat

Zpráva proto bije na poplach a požaduje nejen unijní investice do smazání rozdílů mezi regiony, ale také systematické vzdělávání lékařů, aby dokázali včas rozpoznat specifické příznaky u všech skupin pacientů, včetně zranitelných menšin či osob žijících v takzvaných „lékařských pouštích“ na venkově.

Schválením návrhu zprávy ve výboru SANT legislativní proces zdaleka nekončí, ale přesouvá se do další klíčové fáze. Dokument nyní zamíří na schůzi pléna Evropského parlamentu, kde o něm budou rozhodovat všichni europoslanci. K tomu má dojít pravděpodobně na jedné z jeho zářijových schůzí. Pokud zpráva získá podporu celého parlamentního pléna, stane se oficiálním usnesením Evropského parlamentu a silným politickým mandátem, který bude adresovaný Evropské komisi a Radě EU.