Od ledna se v Česku objevilo 7 105 případů svrabu, což je meziročně nárůst o více než dva tisíce. Nejvíce (1 233) se jich eviduje u dospívajících ve věku 15-19 let. Čtyři lidé v souvislosti s tímto onemocněním zemřeli (ve věku 52, 72, 79 a 80 let). V tiskové zprávě na svém webu o tom informoval Státní zdravotní ústav.
Svrab se vyskytl ve všech krajích, tři jsou ale zasažené nejvíce: Moravskoslezský (1 195 případů), Středočeský (817 případů) a Jihomoravský (766 případů). Při 16 lokálních epidemiích/hromadných výskytech svrabu onemocnělo celkem 258 osob. A to zejména v domovech pro seniory, ve zdravotnických zařízeních, v Alzheimer centru, ve školském zařízení nebo ve věznici. Počet případů u mužů a žen je téměř stejný.
Kdo patří do rizikových skupin
SZÚ upozorňuje, že včasné rozpoznání onemocnění svrabem a rychlá dermatologická konzultace jsou klíčové pro včasnou diagnózu a zahájení vhodné terapie. „Opožděná nebo nedostatečná léčba významně zvyšuje riziko sekundárních bakteriálních infekcí, které mohou vést k sepsi a multiorgánovému selhání, zejména u zranitelné populace,“ zdůrazňuje.
Jde například o lidi s porušenou imunitou, neurologicky postižené pacienty (například s myelopatií, periferní neuropatií a poškozením míšních/motorických nervů), osoby s Alzheimerovou chorobou či Downovým syndromem, diabetiky, onkologické pacienty, drogově závislé, alkoholiky či seniory v institucionálních zařízeních.
Koho ohrožuje multiorgánové selhání
Onemocnění svrabem silně svědí, nemocní se často škrábou, a tím vznikají drobná poranění kůže. „Přes ně mohou do organismu proniknout bakterie (někdy i viry) a způsobit závažnou infekci. Ve vzácných případech se tato bakteriální infekce může rozšířit do celého těla, vyvolat sepsi a následně i multiorgánové selhání,“ upozorňuje SZÚ.
To znamená, že kvůli těžké infekci přestanou správně fungovat dva nebo více důležitých orgánů, například ledviny, plíce, srdce nebo játra. „Takový stav vyžaduje intenzivní péči a často léčbu na jednotce intenzivní péče. Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi právě lidé s oslabenou imunitou, starší osoby nebo pacienti s rozsáhlým, neléčeným či krustózním svrabem,“ uvádí SZÚ.
Co dělat, abyste svrab nechytili
K přenosu svrabu dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby. A to zvláště při pohlavním styku a v teplém prostředí na lůžku při spaní v jedné posteli. Nakazit se lze i nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba. „K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (například ubytovny, noclehárny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče),“píše SZÚ.
Rizikové jsou zejména prostory, kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Problematické z hlediska možného přenosu jsou oděvy a prádlo, které se nedají prát na vyšší teploty než 40° C.
A na co byste si měli dát obzvláště pozor? „Nesedat si s odhalenou kůží zad, rukou a nohou na čalouněné povrchy ve veřejných prostorách, nesdílet cizí oblečení, ručníky, deky nebo ložní prádlo,“ zdůrazňují odborníci ze SZÚ.
