Stačí stěr z ústní sliznice, výsledek do hodiny a většina pacientů by se mohla vyhnout bolestivé biopsii. Takové jsou závěry dosud největší studie svého druhu, kterou zveřejnil časopis Biomarker Research. Přestože výsledky vypadají velmi slibně, podle českého lékaře Mariana Hajdúcha bude ještě potřeba prokázat, že test obstojí i v běžné klinické praxi.

Bolestivá biopsie skalpelem dnes zůstává zlatým standardem při potvrzování rakoviny ústní dutiny. U velké části pacientů se ale nakonec ukáže, že podezřelá léze zhoubná není. Nová studie mezinárodního týmu vedeného výzkumníky z Queen Mary University of London naznačuje, že by v budoucnu mohla být řada těchto invazivních výkonů zbytečná.

Výzkumníci ověřovali neinvazivní test qMIDS-V3, který využívá stěr z ústní sliznice. Z odebraných buněk následně analyzuje expresi čtyř genů. Pomocí algoritmu pak vypočítá takzvaný malignity index, tedy pravděpodobnost, že jde o zhoubný nádor. Celý proces trvá přibližně hodinu.

Studie zahrnula 1 090 vzorků od 545 pacientů, což z ní podle autorů činí dosud největší validační práci svého druhu. Test dosáhl celkové přesnosti 95,5 procenta. Podle autorů by mohl ušetřit více než 90 procent pacientů s nízkým rizikem od zbytečné biopsie skalpelem.

Naděje hlavně pro pacienty v dlouhodobém sledování

Význam nové metody přitom nespočívá jen v tom, že je šetrnější. Oproti klasické biopsii lze odběr jednoduše opakovat, což otevírá možnost pravidelně sledovat pacienty s přednádorovými změnami sliznice. Právě u nich bývá obtížné odhadnout, kdy se nezhoubný nález začne měnit v nádor, a opakované chirurgické odběry představují pro pacienty značnou zátěž.

Autoři zároveň upozorňují, že současný systém vede k velkému počtu zbytečných invazivních výkonů. Například ve Velké Británii skončí naprostá většina pacientů odeslaných k urgentnímu vyšetření s negativním výsledkem. Rychlý molekulární test by podle nich mohl pomoci lépe vytřídit pacienty, kteří skutečně potřebují biopsii, a ulevit jak nemocným, tak zdravotnickému systému.

Velká studie, ale na jásot je brzy

Podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mariana Hajdúcha představuje publikovaná práce důležitý krok především z metodického hlediska.

„Z hlediska rozsahu jde skutečně o dosud největší studii tohoto typu, což je metodicky cenné – malé kohorty bývají u podobných diagnostických testů běžným problémem a nadhodnocují výkonnost,“ uvedl pro Zdravotnický deník.

Mohlo by vás zajímat

Přesto podle něj zatím nelze mluvit o průlomové změně diagnostiky. Výsledky totiž vycházejí především z vysoce rizikových populací v Indii, kde je výskyt orálního karcinomu výrazně vyšší než v Evropě. To může ovlivnit skutečnou výpovědní hodnotu testu v běžné evropské populaci. Současně šlo o retrospektivní validační studii, nikoliv o prospektivní hodnocení v každodenní klinické praxi. Před zavedením testu bude navíc nutné projít regulačním procesem i nezávislou externí validací.

Stejnou cestou jde i český výzkum

I když jde tedy podle docenta Hajdúcha o slibný a metodicky solidní krok, který ukazuje reálný potenciál neinvazivních testů snížit zátěž pacientů zbytečnými biopsiemi, tvrzení, že mění diagnostiku orálního karcinomu, považuje za předčasné. „Bude potřeba nezávislá multicentrická prospektivní validace, ideálně i v populacích s nižší prevalencí onemocnění, než se test dostane do rutinní praxe,“ dodal.

Neinvazivní diagnostické metody se přitom rozvíjejí také v České republice, a to právě v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. „Zabýváme se detekcí HPV v orofaryngeální oblasti jako součástí časné diagnostiky a monitoringu orofaryngeálního karcinomu,“ podtrhl Hajdúch.

Zájemci o spolupráci či účast v prospektivní validační klinické studii získají více informací na webu ústavu.