Bolest zad patří mezi nejčastější zdravotní obtíže lidí v produktivním věku. Odhaduje se, že se s ní během života setká až 80 % populace. Přestože mnoho lidí hledá řešení ve cvičení nebo návštěvě fyzioterapeuta, často přehlíží jednu z hlavních příčin problému – prostředí, ve kterém tráví většinu dne. Pokud člověk osm hodin sedí u počítače na špatně nastaveném pracovním místě, ani pravidelné cvičení nemusí stačit. Bolest se totiž neustále vrací ke své příčině.

Páteř není stavěná na dlouhé sezení

Lidské tělo bylo stvořeno pro pohyb, nikoliv pro několikahodinové setrvávání v jedné poloze. Přesto dnes mnoho lidí tráví většinu pracovního dne vsedě, často s předsunutou hlavou, zakulacenými zády a bez dostatečné opory bederní páteře.

Výzkumy ukazují, že dlouhodobé statické sezení vede ke zvýšenému zatížení meziobratlových plotének, únavě hlubokého stabilizačního systému a přetěžování šíjových i zádových svalů. Současně se snižuje aktivita svalů, které mají páteř přirozeně stabilizovat. Výsledkem bývá bolest zad, ztuhlost krční páteře nebo pocit napětí mezi lopatkami.

Právě proto odborníci stále častěji upozorňují, že samotná léčba bolesti nestačí. Stejně důležité je odstranit příčinu, která k obtížím vede.

Cvičení pomáhá, ale problém nemusí vyřešit

Fyzioterapie, kompenzační cvičení i posilování hlubokého stabilizačního systému mají při léčbě bolesti zad své pevné místo. Pokud se ale člověk po hodině cvičení vrátí ke stejně nevhodnému pracovnímu prostředí, přetížení se začne znovu postupně vytvářet.

Nejde přitom jen o samotnou židli. Významnou roli hraje také výška monitoru, poloha klávesnice, umístění myši, dostatek prostoru pro nohy nebo možnost během dne měnit pracovní polohu.

Právě kombinace správného pohybu a ergonomicky nastaveného pracovního místa přináší podle odborných doporučení nejlepší dlouhodobé výsledky.

Mohlo by vás zajímat

Ergonomické pracoviště není luxus, ale součást prevence

Ergonomie pracovního místa není určena pouze lidem, kteří už bolesti zad mají. Smyslem je především předcházet jejich vzniku.

Základem je správně nastavená výška monitoru, která umožní držet hlavu v přirozené poloze, dostatečná opora předloktí při práci s klávesnicí a kvalitní kancelářská židle, která umožňuje nastavit výšku sedáku, područek i bederní opěrky podle postavy uživatele.

Ani nejlepší židle ale nedokáže nahradit pohyb. Její úlohou je vytvořit podmínky, ve kterých tělo není zbytečně přetěžováno po dobu několika hodin denně.

Ještě důležitější je pravidelně měnit polohu

V posledních letech se stále více studií zaměřuje na negativní dopady dlouhodobého nepřerušovaného sezení. Ukazuje se, že problémem není pouze samotná poloha vsedě, ale především její délka.

Proto odborníci doporučují alespoň jednou za 30 až 60 minut vstát, krátce se projít nebo změnit pracovní pozici. Praktickým řešením mohou být také polohovací stoly, které umožňují během několika sekund přejít ze sezení do stoje a během dne obě polohy přirozeně střídat.

Nejde přitom o to stát celé hodiny. Cílem je pravidelná změna zatížení jednotlivých svalových skupin a omezení dlouhodobého statického přetížení páteře.

Bolesti zad ovlivňují nejen zdraví, ale i pracovní výkon

Chronická bolest zad neznamená pouze fyzické obtíže. Může vést ke snížení koncentrace, vyšší únavě, častějším absencím i horší pracovní výkonnosti.

Podle řady odborných studií patří muskuloskeletální onemocnění dlouhodobě mezi nejčastější příčiny pracovní neschopnosti v Evropě. Investice do prevence proto nepřináší prospěch pouze jednotlivci, ale také zaměstnavatelům a celému zdravotnímu systému.

Prevence začíná drobnými změnami

Dobrou zprávou je, že účinná prevence většinou nevyžaduje složitá opatření. Velký význam mají právě každodenní návyky.

Odborníci doporučují:

  • pravidelně měnit pracovní polohu,
  • každých 30 až 60 minut se krátce projít nebo protáhnout,
  • udržovat monitor přibližně ve výšce očí,
  • dbát na správné nastavení pracovního místa,
  • zařazovat pravidelnou fyzickou aktivitu mimo pracovní dobu.

Právě spojení pohybu, vhodně nastaveného pracovního prostředí a dlouhodobě správných návyků představuje podle současných poznatků nejúčinnější způsob, jak riziko bolestí zad výrazně snížit.

Použité odborné zdroje:

  • Owen N. et al. Too Much Sitting: The Population Health Science of Sedentary Behavior. Exercise and Sport Sciences Reviews, 2010.
  • Waongenngarm P., Areerak K., Janwantanakul P. The effects of prolonged sitting on the development of low back pain. Journal of Back and Musculoskeletal Rehabilitation, 2020.
  • Shrestha N. et al. Workplace interventions for reducing sitting at work. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2018.