Více než 32 tisíc podpisů během několika týdnů nasbírala petice za zavedení menstruačního volna v Česku. Její zastánci upozorňují, že bolestivá menstruace může ženy na několik dní vyřadit z běžného života. Kritici naopak varují před zneužíváním systému nebo tím, že by nový institut mohl ženy poškodit na pracovním trhu.

Debata o menstruačním volnu je zpět. Postarala se o ni nová petice, kterou podepsalo (k 16. červenci) už téměř 33 tisíc lidí. Její autor Petr Tůma zdůrazňuje, že cílem není prosadit konkrétní podobu zákona, ale otevřít diskusi o tom, zda současná pravidla dostatečně zohledňují ženy, které každý měsíc několik dní bojují se silnými bolestmi.

Cílem je otevřít debatu, říká autor

Navrhované menstruační volno by podle petice znamenalo možnost omluveného pracovního volna pro ženy s bolestivou nebo jinak zdravotně omezující menstruací. O tom, zda by bylo placené či neplacené, případně kombinovalo oba modely, by se mělo rozhodnout až po debatě mezi státem, zaměstnavateli a odborníky.

„Petici jsem inicioval jako soukromá osoba na základě reálných zkušeností a příběhů žen ze svého okolí, pro které současný systém nenabízí důstojné řešení. Cílem není prosadit jedno konkrétní řešení, ale otevřít odbornou a veřejnou debatu o tom, jak lépe zohlednit reálné biologické potřeby v pracovním prostředí,“ uvedl Tůma.

Autor petice argumentuje také výsledky dotazníku mezi více než 1 700 ženami:

  • 98,7 % žen uvedlo, že menstruace někdy ovlivnila jejich pracovní výkon,
  • 66,7 % žen tuto situaci zažívá opakovaně,
  • 84,3 % žen užívá léky proti bolesti a potíže v zaměstnání přetrpí,
  • 76,1 % žen uvádí, že se o menstruaci na pracovišti nemluví nebo je vnímána jako tabu.

Podle Tůmy nejde v případě menstruačního volna o plošný benefit ani o „dovolenou navíc“. Argumentuje tím, že část žen je v prvních dnech cyklu reálně vyřazena z běžného fungování a současný systém tuto skutečnost prakticky nereflektuje.

Menstruace není jen bolest

Za debatou nestojí jen otázka pracovního práva. Lékaři upozorňují, že bolestivá menstruace neboli dysmenorea bývá často podceňovaným zdravotním problémem. Podle dostupných údajů zveřejněných na webu National Geographic postihuje až 91 % žen v reprodukčním věku, přičemž téměř třetina zažívá silnou bolest. Přesto mnoho žen vyrůstá s představou, že podobné obtíže jednoduše patří k životu.

„Mnoho žen buď slyší, nebo předpokládá, že bolestivá menstruace je normální, i když je tak vysilující, že ovlivňuje jejich běžné aktivity,“ upozorňuje Karen C. Wangová z Johns Hopkins Hospital.

Výzkumy zároveň ukazují, že silná menstruační bolest nesouvisí jen s několika nepříjemnými dny v měsíci. Je spojována s vyšší absencí ve škole, horšími studijními výsledky i větším rizikem chronických bolestí v dospělosti.

Migrény, zvracení i odvozy sanitkou

Právě osobní zkušenosti tvoří podstatnou část petice. Mnohé ženy popisují, že si kvůli silné menstruaci pravidelně berou dovolenou nebo sick days, protože jinou možnost nemají.

„Podepisuji, protože jsem žena pracující ve zdravotnictví. Běhat dvanáctihodinové směny s menstruačními křečemi není zrovna nejjednodušší úkol. Těžko se soustředím na práci, která je důležitá, a má chyba může zabít člověka. Myslím, že pár dní volna by ocenila každá žena při svých bolestivých dnech,“ napsala jedna ze signatářek.

Mohlo by vás zajímat

Mnohokrát jsem si musela vzít volno ve formě dovolené v práci nebo se omluvit ve škole, protože jsem se nemohla ani zvednout z postele, popsala své zkušensoti jedna ze signatářek petice. Ilustračná foto: Magnific

Další ženy popisují opakované odvozy sanitkou, zvracení, migrény nebo stav, kdy se kvůli bolesti nedokážou ani zvednout z postele. Některé připomínají, že při fyzicky náročných profesích nebo dlouhých směnách jsou podobné obtíže prakticky neslučitelné s výkonem práce.

Co ukázaly zkušenosti ze Španělska?

Nejčastěji zmiňovaným příkladem je Španělsko, které v roce 2023 jako první evropská země zavedlo zákonné menstruační volno. Po roce se ukázalo, že původní obavy z masového čerpání se nenaplnily. Důvodem je i samotné nastavení zákona. Nárok totiž nemají všechny ženy, ale pouze pacientky s diagnostikovaným onemocněním.

„Menstruační volno je nesprávný název, protože se ve skutečnosti jedná o volno z důvodu diagnostikované intenzivní sekundární dysmenorey. Pokud nemáte diagnózu, váš praktický lékař vám menstruační volno nemůže schválit,“ cituje deník The Guardian Irene Ateridovou z organizace RedCaps.

Podle údajů španělského ministerstva bylo nové opatření během prvních jedenácti měsíců využito 1 559krát, průměrná délka volna činila zhruba tři dny.

Obavy z diskriminace a stigmatizace

Argumenty týkající se možného zneužívání zaznívaly v souvislosti se španělským zákonem před dvěma lety i v rámci české diskuse. Podle kritiků by nový institut navíc mohl zaměstnavatele motivovat k tomu, aby při přijímání zaměstnanců upřednostňovali muže. Historička a genderová expertka Marie Koval tehdy na webu CNN Prima NEWS upozornila, že ženy by mohly být vnímány jako méně perspektivní zaměstnankyně právě kvůli možné vyšší absenci.

Podobně argumentovala i poslankyně Michaela Šebelová (STAN). „Nejedná se o rovný přístup a zbytečně to vyvolává další rozdíly mezi muži a ženami. Věřím, že ženy, pro které je menstruace bolestivá, se dokážou zařídit jinak, stejně jako například u migrény. Myslím si, že toto uzákonění by mohlo být pro mnohé ženy až stigmatizující,“ uvedla.

Také tehdejší místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) mínila, že je potřeba hledat řešení, která nebudou ženám vytvářet nové překážky při vstupu na pracovní trh. „Jinak může podobný krok naopak nechtěně přispět k nárůstu bariér pro vstup žen na trh práce. Každý si zaslouží důstojné pracovní podmínky, mezi které bezesporu patří i možnost zůstat doma, pokud se člověk necítí dobře, natož když trpí bolestmi. To platí pro muže i ženy,“ sdělila.

Kompromis místo jednoduchého „ano“ nebo „ne“

Právě kompromis se objevuje i v diskusích veřejnosti. Pod anketou Zdravotnického deníku opakovaně zazněl názor, že pokud by se menstruační volno mělo zavést, mělo by být podobně jako ve Španělsku určeno pouze ženám s lékařsky potvrzenými zdravotními obtížemi a hrazeno z nemocenského pojištění, nikoli zaměstnavatelem.

Vedle obav ze zneužívání se ale v komentářích objevovalo i upozornění, že bolestivou menstruaci stále bagatelizují lidé, kteří s ní sami nemají zkušenost. Právě tato zkušenost zřejmě stojí i za tím, proč petice během několika týdnů získala desítky tisíc podpisů a znovu otevřela debatu, která zdaleka nekončí jen otázkou několika dnů volna.