Přílišný tlak na nejnižší cenu zranil evropský trh s léky a vytvořil nebezpečnou závislost na Asii. Evropská unie proto dokončuje historickou reformu v podobě Aktu o kritických léčivech, která mění pravidla hry při nakupování strategických medikamentů. Místo nejlevnější nabídky dostává prioritu spolehlivost a evropská výroba. Pro české zdravotní pojišťovny to zpočátku přinese růst nákladů kvůli očekávanému zvýšení cen a doplatků na léky. V dlouhodobém horizontu však může stabilnější trh ušetřit za řešení krizových výpadků, tvrdí zdravotní pojišťovna RBP.
Legislativa má přinést odklon od dosavadní praxe, kdy při veřejných zakázkách rozhodovala výhradně nejnižší cena. Nově se zavádí silný princip podpory evropských kapacit, možnost společných nákupů více členských států a posouzení bezpečnosti dodávek. Posun od nejlevnějšího k nejbezpečnějšímu řešení však nebude zadarmo. Výrobci, kteří budou diverzifikovat své dodavatelské řetězce nebo přesouvat produkci zpět do Evropy, promítnou vyšší náklady do koncových cen.
„Krátkodobě lze očekávat určité zvýšení nákladů, dlouhodobě však může stabilnější dostupnost léčiv přinést úspory díky omezení mimořádných dovozů, administrativně náročných řešení a nutnosti nahrazovat nedostupná léčiva alternativní, často nákladnější terapií,“ vysvětluje základní ekonomickou logiku reformy Lucie Sedlářová, vedoucí oddělení léčiv a zdravotnických prostředků zdravotní pojišťovny RBP.
Růst cen vyváží jistota
Nová legislativa se soustředí především na generické léky, jež tvoří páteř zdravotnických systémů a na nichž závisejí miliony pacientů. Lidé i zdravotní pojišťovny se tak musejí připravit, že přechodné období si vyžádá finanční oběti na obou stranách. Budování nových výrobních kapacit, diverzifikace dodavatelů a zpřísněné nároky na bezpečnost dodávek se nevyhnutelně podepíšou na cenotvorbě.
Podle RBP však nelze očekávat zázraky na počkání. Přestavba globálního farmaceutického průmyslu trvá roky a pacient pocítí efekt až postupně.
„Nelze očekávat okamžitý efekt, protože změny ve výrobě, diverzifikaci dodavatelů či budování výrobních kapacit vyžadují čas. Současně nelze vyloučit mírný růst cen či doplatků související s vyššími náklady na zajištění bezpečnosti dodávek,“ upozorňuje Sedlářová. Vyšší stabilita by však měla snížit riziko přerušení léčby a přinést větší jistotu zejména chronicky nemocným.
Čím méně dodavatelů, tím větší riziko
Pojišťovna RBP vnímá opuštění dogmatu nejnižší ceny jako přirozený krok po tržním selhání z minulých let. Pokud je lék tak levný, že ho vyrábí jediná továrna na světě, je jeho výpadek pro pacienty daleko dražší než mírné navýšení jednotkové ceny. Přínosem plynulejších dodávek navíc bude lepší kontinuita péče, což se má projevit i nižším počtem komplikací vedoucích k nákladným hospitalizacím.
„Vnímáme to jako logickou reakci na zkušenosti z posledních let, kdy se ukázalo, že přílišný tlak na cenu může vést ke koncentraci výroby a vyšší zranitelnosti dodavatelských řetězců. Nejnižší cena by neměla být jediným kritériem zejména u léčiv, jejichž nedostupnost může významně ohrozit poskytování zdravotní péče,“ uvádí k proměně filozofie nákupů Sedlářová. A dodává: „Vyšší cena může být vyvážena vyšší jistotou dodávek a dlouhodobě může přispět ke snížení nákladů spojených s výpadky léčiv.“
Mohlo by vás zajímat
Generika jsou už teď na hranici udržitelnosti
Jedním z klíčových nástrojů Aktu o kritických léčivech jsou společné evropské nákupy. Ty mají menším zemím pomoci posílit vyjednávací pozici a zajistit rychlejší přístup k nejmodernějším terapiím. Zástupci RBP však mírní přehnaná očekávání, že by společné nákupy automaticky znamenaly plošný pokles cen u všech kategorií léků. Zatímco u inovativních a drahých preparátů může velký objem poptávky stlačit cenu dolů, u generik je situace odlišná.
Jejich ceny jsou už dnes na hranici ekonomické udržitelnosti a další tlak na jejich snižování by trh pouze dále destabilizoval. Hlavním cílem Aktu o kritických léčivech totiž podle RBP není dosažení absolutně nejnižší ceny, ale garantovaná dostupnost pro pacienta ve chvíli, kdy lék opravdu potřebuje.
Společné cíle a jednotné metodiky
Ačkoliv unijní dohoda získala zelenou ve výboru SANT a po dokončení právně-jazykových překladů ji na podzim čeká finální hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu a následné schválení Radou EU, skutečná práce teprve začne na národní úrovni. Nejméně viditelnou, ale nejnáročnější fází bude implementace nových pravidel do českého právního řádu a fungování tuzemských institucí.
„Největší výzvou bude sladění evropských cílů s národními mechanismy regulace, úhrad a veřejných zakázek. Bude potřeba jasně vymezit pojmy, odpovědnosti jednotlivých aktérů a vytvořit jednotné metodiky a procesy. Současně bude nutné najít rovnováhu mezi požadavkem na bezpečnost dodávek a zachováním ekonomické udržitelnosti zdravotního systému,“ dodává Sedlářová.
